Polsko má jednat nezávisle na Německu a budovat středoevropské společenství zájmů, uvedl polský prezident Andrzej Duda při své rozlučkové návštěvě v Česku na CEVRO Univerzitě. Zdůrazňoval především regionální iniciativy, jako jsou Visegrádská čtyřka, Bukurešťská devítka či Iniciativa Trojmoří. Čím více přátelských kontaktů se podle Dudy podaří vybudovat, tím lépe. Duda také uvedl, že měl dobré vztahy s řadou politiků v okolí Polska a doufá, že jeho nástupce Karol Nawrocki bude v této politice pokračovat. Setkání na pozvání Centra transatlantických vztahů moderoval národní bezpečnostní poradce Tomáš Pojar.

Setkání v zaplněné aule univerzity se konalo v pondělí odpoledne. To již měl polský prezident, kterému končí mandát 6. srpna, za sebou setkání jak s prezidentem Petrem Pavlem, tak premiérem Petrem Fialou. V oblasti bilaterální spolupráce zmínil posilování obchodní výměny. Česká PPF je nyní podle něj jedním z největších zahraničních investorů v Polsku. Ocenil také růst zájmů Čechů o turistické cesty do Polska.

V rámci diskuze s Tomášem Pojarem oceňoval především spolupráci zemí středovýchodní Evropy na infrastruktuře, a to jak silniční, tak železniční. Ocenil také rozvoj plynových interkonektorů. Za důležitou pak označil i vojenskou spolupráci a společné posilování východního křídla NATO, a to i v rámci tzv. Bukurešťské devítky, tedy uskupení, které spojuje země NATO na východním křídle.

Dále zmínil i Iniciativu Trojmoří, jejíž cílem je budování infrastruktury mezi Baltským, Jaderským a Černým mořem, Visegrádskou čtyřku, ale i spolupráci zemí regionu na Evropské radě či v NATO. „To jsou všechno iniciativy, kterých si musíme bez rozdílu vážit,“ uvedl Duda.

Tomáš Pojar položil i dotaz, zda se Polsko prostoru střední Evropy nevzdaluje, zvlášť poté, co po odchodu Velké Británie z EU posílila spolupráce v tzv. Výmarském trojúhelníku, tedy mezi Polskem, Německem a Francií. To však Duda odmítl s tím, že výmarská spolupráce pro něj není důležitější než ta v rámci Visegrádu. „U německých politiků nejsem oblíbený. Vždy jsem si myslel, že Polsko se má vyvíjet nezávisle na Německu, bez ohledu na německé zájmy,“ uvedl Duda. Podle něj se vztahy obou zemí zhoršily poté, co němečtí podnikatelé zjistili, že Polsko pomalu přestává být rezervoárem levné pracovní síly, a to i díky zvyšování polské minimální mzdy.

V tomto ohledu připomenul plán na výstavbu velkého letiště Centrálního komunikačního portu (CPK) v Baranówě asi 40 km od Varšavy, které se může stát jedním z největších letišť Evropy a kde se počítá s investicemi za v přepočtu stovky miliard korun. „Když má Nizozemsko Schiphol, tak proč by Polsko nemělo mít velké letiště?“ uvedl Duda. Připomenul také plán na výstavbu jaderné elektrárny za pomoci společnosti Westinghouse, tuto stavbu označil za klíčový projekt pro rozvoj Polska.

Velké letiště by podle Dudy mohlo hrát významnou úlohu i v potencionálním konfliktu s Ruskem a to pro rychlý transport vojenských potřeb. V souvislosti s tím se i emotivně vyjádřil k polsko-ukrajinským vztahům. Připomněl neuralgický bod vztahů obou zemí, Volyňský masakr, který Poláci považují za genocidu. „Ukrajinští nacionalisté zabili asi 100 000 lidí. My říkáme, že to byla genocida. Těla byla zakopávána v hromadných hrobech. Proto chceme po Ukrajincích, aby vydali povolení k exhumaci,“ uvedl Duda. Podle něj nejde o pomstu, ale o to, aby v místě vznikl prostor, kde Poláci budou moci vzdát hold svým předkům a pomodlit se.

„Nejdůležitější je ale budoucnost, abychom žili jako sousedi. A proto jsem neskutečně vděčný za spoluobčany, kteří otevřeli své dveře a přijali uprchlíky a neptali se, jak se jmenují a odkud pochází. Protože u nás všichni ví, co to znamená, když přichází Rusové. Znásilňují a vraždí,“ uvedl Duda.

Vzpomenul také na historickou spolupráci obou národů v rámci Polsko-litevské unie. „Dokud jsme postupovali společně, tak si s námi Moskva nikdy neporadila. To my jsme dobyli Moskvu,“ připomněl Duda obsazení Moskvy v roce 1610.

Duda také vyjádřil ke svému nástupci Karolu Nawrockém. Duda doufá, že bude pokračovat v navazování dobrých sousedských vztahů. To Duda považuje za jednu z důležitých povinností prezidenta. Sám připomněl, že má dobré vztahy jak se současnou českou vládou a prezidentem, tak i s bývalým prezidentem Milošem Zemanem. Podobné je to na Slovensku, kde má dobré vztahy jak s Peterem Pellegrinim, tak Robertem Ficem a má dobré vztahy i s bývalou prezidentkou Zuzanou Čaputovou.

„Svět z pohledu prezidenta vypadá jinak než z pohledu poslance nebo vládních budov. I kdybyste si vyžádal tisíc názorů, rozhodnutí musíte učinit vy. S tím se setkává každý prezident a také nově zvolený prezident se to bude muset naučit,“ řekl.

Upozornil, že „prezident ví věci, které ostatní nevědí, čte dokumenty, které ostatní nečtou, zná věci, které ostatní neznají“. Andrzeji Dudovi skončí jeho desetiletý mandát 6. srpna. Na tento den už je svolané zasedání obou komor parlamentu, aby zákonodárci přijali přísahu nového prezidenta Karola Nawrockého a uvedli ho tak do úřadu.