Lovecký zámeček Dřevíč v křivoklátských lesích, spjatý s osobností Karla Schwarzenberga, má od léta 2025 nového vlastníka. Do katastru nemovitostí byl nově zapsán Robert Schmiedlehner, který je podle zdrojů redakce Echo24 rodinným příslušníkem. Dřevíč získal na základě darovací smlouvy pro případ smrti uzavřené už v roce 2014, Schwarzenberg tedy osud zámečku zajistil asi deset let před svou smrtí. Redakce to zjistila po nahlédnutí do smlouvy v katastru nemovitostí.

Darovací smlouva byla podepsána 25. září 2014 v Praze. Schwarzenberg v ní prohlásil, že „bezplatně a neodvolatelně převádí pro případ své smrti vlastnické právo k předmětu daru do vlastnictví pana Mag. Roberta Schmiedlehnera“. Předmětem byly rozsáhlé pozemky a stavby v katastrálním území Sýkořice u Rakovníka – zámecké budovy, hospodářské objekty, lesy, orná půda i travní porosty.

Součástí daru byl i inventář zámečku. Smlouva však stanovila výjimku: „Součástí předmětu daru nejsou movité věci, které náleží do sbírky Zámku Orlík… Obdarovaný je povinen je bezodkladně vrátit rodině Schwarzenbergů, v prvé řadě pak Johannovi Schwarzenbergovi“, tedy synovi Janovi. Schmiedlehner se také zavázal, že všechny rodinné památky – obrazy, listiny či insignie s erbem – předá dědicům.

Dodatečné ujednání z roku 2025

Protože v katastru nemovitostí došlo od roku 2014 k formálním změnám, uzavřeli 23. června 2025 Schmiedlehner a Johannes von Schwarzenberg, jediný dědic a správce pozůstalosti, dodatečné ujednání. Tím potvrdili, že záměrem bylo převést celý soubor nemovitostí vedených na listu vlastnictví č. 16 v k.ú. Sýkořice, tedy celý areál Dřevíče. Pokud některé parcely v původní smlouvě chyběly, bylo to zpřesněno, aby nevznikly pochybnosti.

Návrh na vklad vlastnického práva byl podán v červnu 2025 a po přezkoumání listin – darovací smlouvy, dodatku a úmrtního listu – zapsal katastrální úřad v Rakovníku v srpnu 2025 Schmiedlehnera jako jediného vlastníka zámečku Dřevíč.

Proč právě Schmiedlehner

Volba obdarovaného překvapila i část veřejnosti. Robert Schmiedlehner, narozený v roce 1962, působí jako tiskový mluvčí rakouského Musea Zinkenbacher Malerkolonie. Na dotazy Echo24 ohledně vztahu ke Schwarzenbergovi či plánů s usedlostí reagoval stručně, že „nemá zájem“ se k tomuto tématu vyjadřovat.

Schwarzenbergův postup u Dřevíče se lišil od řešení u dalších rodinných sídel. Zámek v Čimelicích či Varvažov připadly rodinné nadaci, kterou spravuje právě syn Jan. Tím byla zajištěna kontinuita majetku v rámci rodu. U Dřevíče se však kníže rozhodl jinak – zámek nevložil do nadace, ale přenechal jej konkrétnímu člověku mimo bezprostřední rodinnou linii.

Tento krok kontrastuje i s tím, co Schwarzenberg opakovaně zdůrazňoval za života: že rodinný majetek chápe jako něco, co je svěřeno dočasně a má být předáváno dalším generacím.

Podle zdrojů redakce z blízkého okolí bývalého ministra Karel Schwarzenberg za svého života uváděl, že by se dědictví jeho majetku a Dřevíče mělo řídit dlouhodobými zvyky šlechtického rodu. Jeho majetek by tak měl připadnout jeho synovi či synovci.

Veřejně je známo, že dětmi Karla Schwarzenberga jsou Jan Nepomuk Schwarzenberg, Anna Carolina Morgan zvaná Lila a nevlastní syn Karl Philipp Prinzhorn. V minulosti se v médiích objevily spekulace o tom, že měl mít z 90. let také syna Eduarda s maďarskou šlechtičnou Zitou Pallavicini. Ta Schwarzenberga označila jako Eduardova otce ve své knize Deník šílené markraběnky.

Historický význam Dřevíče

Lovecký zámeček Dřevíč v křivoklátských lesích u obce Sýkořice na Rakovnicku, se stal od roku 1992 trvalým domovem Karla Schwarzenberga. Ten jej po návratu z exilu koupil a nechal projít rozsáhlou rekonstrukcí. V devadesátých letech i později se Dřevíč stala dějištěm řady významných politických i společenských setkání – od neformálních jednání k česko-německé deklaraci až po slavnou „Dřevíčskou výzvu“ z roku 1999. Hostil zde mimo jiné německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera či americkou zpěvačku Joan Baezovou. Média Dřevíč tehdy s nadsázkou nazývala „texaským rančem české diplomacie“.

Zámek má však mnohem delší historii. První myslivna stála na místě už v 16. století, nynější barokní podoba pochází z počátku 18. století. V různých dobách zde pobýval například prezident Emil Hácha, v 50. letech i Marta Gottwaldová, manželka prvního komunistického prezidenta. Od 90. let minulého století byl ale především spjat se Schwarzenbergem, který jej označoval za své útočiště.