V minulých dnech zažilo Česko rekordní mrazy, kdy teploty klesaly hluboko pod bod mrazu. To vedlo k rekordní okamžité spotřebě elektřiny, když v pondělí dopoledne dosáhla více než 12 300 MW. Stoupající zájem o elektřinu nyní vede také k vysoké výrobě z uhlí, které má přitom v příštích letech skončit.

Ve středu bylo v Česku nejvíce elektřiny vyrobeno z uhlí. Podle statistik odborného serveru O Energetice dosahovala okamžitá výroba elektřiny z hnědého uhlí před desátou hodinou dopolední přes 43 % ( přes 4 700 MW). Na druhém místě se z 32,8 % a 3 530 MW objevilo jádro. Statistiky vychází z dat evropské sítě provozovatelů přenosových soustav ENTSO-E.

„Velká výroba elektřiny uhelných fosilních elektráren reflektuje vysokou poptávku v zimním období, která je poznamenána krátkodobě dost chladným počasím, vysokými mrazy. V takových chvílích samozřejmě spotřeba šplhá. Pořád to nepřesahuje technické hodnoty, ale šplhá to k maximálním hodnotám, což není nijak překvapivé. Odpovídá to trendu, že se maximum zatížení může zvyšovat, protože celková roční spotřeba elektřiny v nejbližších letech bude mírně růst,“ uvedl k současným datům výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor.

Podobně na vysokou spotřebu reagoval v minulých dnech správce soustavy ČEPS, když okamžitá spotřeba v soustavě dosáhla rekordu. Okamžitá spotřeba elektřiny v ČR v pondělí po 10:00 vzrostla na 12 318 megawattů (MW), překonala tak dosavadní maximum z 15. února 2021 o 92 MW. „Příčina je zřejmá, teploty hluboko pod nulou zvyšují energetickou náročnost vytápění,“ uvedl ČEPS. 

„Je to vysoké číslo, ale není to šokující. Při vysoké poptávce a vysokých cenách elektřiny jedou i zdroje, které mají problém s ekonomikou provozu, naplno, protože je to pro ně v tu chvíli ziskové i při vysokých cenách povolenek. Jakmile mrazy a poptávka poleví, některé zdroje své využití kapacity zase sníží,“ vysvětluje Gavor současnou výhodnost a vysokou spotřebu uhlí.

Možný konec uhelných elektráren

Letos přitom může dojít k uzavření uhelných elektráren Počerady, Chvaletice a teplárny Kladno ze skupiny Se.ven. I kvůli vysoké ceně emisních povolenek se jejich provoz skupině Se.ven nevyplácí. Už loni došlo k uzavření elektrárny Dětmarovice s výkonem 600 MW.

Vliv jejich odpojení na stabilitu sítě nyní vyhodnocuje ČEPS a v následujících týdnech by své závěry měl předat regulátorovi. V případě, že by jejich odpojení vedlo k nestabilitě sítě, může regulátor, rozhodnout o povinném pokračování. V tom případě by však musel stát jejich ztrátovou výrobu dotovat. Odpojení všech tří by vedlo ke ztrátě 2 000 MW, upozornil Gavor s tím, že minimálně dvě budou podle něj kvůli stabilitě soustavy pokračovat. „Je to samozřejmě jako výzva. Je to problém,“ dodal.

Ještě expresivněji se k možným důsledkům konce uhelných elektráren vyjádřil analytik Jan Vondráš ze společnosti Invicta Bohemica. „Celý problém je mediáně zužován pouze na 3 velké zdroje skupiny SEV. EN, problém je však mnohem hlubší. Jedná se totiž také o odstavení kondenzační výroby elektřiny v teplárnách a závodních energetikách o množství přes 9 TWh/rok. Navíc problémy s ekonomikou výroby elektřiny z uhlí již signalizovali také zbývající velcí výrobci v systémových elektrárnách, skupiny ČEZ a SUAS. V období podzim – jaro se tak vysoce pravděpodobně dostaneme do velkých deficitů, neboť dovézt elektřinu nebude odkud. To má samozřejmě obrovská rizika pro energetickou bezpečnost ČR," uvedl Vondráš pro deník Echo24.

Ten zároveň upozornil, že v nejbližších letech je nahrazení uhlí jako zdroje elektřiny nereálné. "V nejbližších čtyřech letech nemůže být hnědé uhlí nahrazeno ve výrobním mixu ničím! V období podzim - jaro OZE vyrábějí naprosté minimum, žádný nový velký jaderný zdroj, ani MMR (malé modulární reaktory poz. red.) nebudou ještě minimálně 15 let a paroplynové teplárenské zdroje nejdříve na přelomu desetiletí, velké paroplynové elektrárny jsou zatím v nedohlednu, bez kapacitních plateb se totiž nevyplatí," varuje Vondráš.

Počasí však nevede jen k vysoké spotřebě uhlí. Rekordních čísel dosahuje i aktuální spotřeba plynu. Odběratelé podle dat distributora GasNet, který pokrývá přes 80 procent území České republiky, spotřebovali v týdnu od 5. do 11. ledna na jeho distribučním území téměř 242 milionů metrů krychlových plynu. Oproti průměrné týdenní spotřebě plynu během topné sezóny, která dosahuje asi 150 milionů kubíků, jde o více než 60procentní nárůst, uvedl distributor s tím, že se jedná o největší týdenní spotřebu za 5 let. Cena plynu se však díky dovozu LNG pohybuje níže než minulý rok.

Gavor také upozornil na zajímavý paradox, kdy mrazivé počasí pomáhá výrobě elektřiny u jaderných, ale i fotovoltaických elektráren. „Je mírně efektivnější, protože nároky na chlazení nejsou tak vysoké a teplotní spád se dociluje lépe. To se týká všech klasických elektráren, které se lépe vychlazují, takže účinnost nepatrně stoupá. Týká se to i fotovoltaiky, jejíž účinnost s rostoucí teplotou klesá,“ upozornil Gavor.

Největším zdrojem elektřiny byly podle výroční zprávy O Energetice loni tradičně jaderné zdroje, které měly podíl více než 42 procent. Hrubá produkce jaderných elektráren Dukovany a Temelín loni činila 32,066 TWh, což je dosud nejvíce. Druhým největším zdrojem byly hnědouhelné elektrárny s 32,2 procenta. Jejich podíl postupně klesá. Třetí byly solární elektrárny s podílem 6,6 procenta. Výrobu přitom navýšily třetí rok po sobě, meziročně o více než 20 procent. Předčily tak i plynové zdroje, jejichž podíl činil 5,2 procenta. Následovaly vodní elektrárny, ostatní obnovitelné zdroje energie a biomasa s jednotkami procent. Výroba z uhelných zdrojů loni stagnovala, dohromady činila necelých 24 TWh, tedy stejně jako před rokem.