Nedávno schválená rozvodová novela přináší řadu opatření, která mají rozvod pro všechny strany zrychlit a zjednodušit. Součástí novely je také nově možnost postoupit pohledávku na výživném třetí osobě. Podle ministryně spravedlnosti Evy Decroix (ODS) jsou poprvé v zákoně pojistky, které mají vést k tomu, aby nedošlo k nekalým praktikám. Podle kritiků, jako je například organizace Člověk v tísni či některých senátorů, však novela umožní obchod s chudobou.

„Co je důležité pro toho rodiče, který pečuje o dítě? Že bude mít pokryto výživné. Tam není přece čas čekat rok, dva, tři, pět, šest, deset, než skončí celá exekuce. Pro matku je důležité, aby měla pokryto výživné v tom daném měsíci. A ne, aby se ho domáhala po tisícovkách v rámci nějaké nekonečně trvající exekuce. Postoupení pohledávky na výživném toto umožňuje,“ uvedla Decroix v Senátu při schvalování rozvodové novely.

Schválená novela nově stanovuje, že pohledávku na dlužné výživné v celé hodnotě 100 % může rodič požadující dlužné výživné postoupit třetí osobě. Zákon také stanovuje některé podmínky, které mají zamezit nekalému obchodu, jako je například povinnost tuto pohledávku uhradit bezhotovostně. V případě jiné než 100% úhrady bude muset rozhodnout soud.

Tento návrh procházel legislativním procesem delší dobu. Ministerstvo spravedlnosti ho poprvé představilo již minulé volební období s argumentem, že má pomoci k rychlejšímu získání výživného především ve sporech, kde solventní dlužník odmítá výživné splácet například kvůli osobním sporům. Postoupení pohledávky třetí osobě tak má ulehčit od sporů mezi bývalými partnery.

Decroix řekla, že v době, kdy byl návrh poprvé předložen, k němu měla výhrady. Upozornila však právě na pojistky, které mají pomoci proti machinacím. „Už dnes je postoupení pohledávky na výživném možné. Jenom pokud to budeme dělat bez této úpravy, tak tam nebudeme mít ty pojistky… Nebude tam ta 100% nominální hodnota, nebude tam ta bezhotovostní úprava," upozornila Decroix v Senátu.

Někteří kritici i z řad senátorů se proti této části rozvodové novely ohrazují. Například senátorka Hana Kordová Marvanová přeprodej pohledávek na výživném označila za naprosto nepřijatelný. Navíc podle ní neřeší hlavní problém, a to vymahatelnost práva. „Je problém, když člověk nedostává běžné výživné, na běžné potřeby, ale to ten prodej dluhu vlastně vůbec neřeší, protože jde prodat jen už platný dluh, ne běžné výživné,“ uvedla pro Echo24 Marvanová.

„Vytvořili jsme prostor pro další špinavý byznys, na který doplatí ti ekonomicky nejslabší samoživitelé a samoživitelky. Dělal jsem na plénu Senátu možné i nemožné pro to, aby tento další špinavý byznys nedostal zelenou. Bohužel ve finálním hlasování byl schválen o čtyři hlasy. Hodně mě to mrzí, je to přesně ten okamžik, kdy jsem jako senátor mohl zastavit vznik problému, který za 2 či 3 roky budeme zase složitě řešit a budeme se tvářit překvapeně, jak je to možné, že někdo zase okrádá ekonomicky slabé,“ uvedl po schválení novely na sociální síti X senátor Václav Láska.

Možnost předprodeje pohledávek výživného kritizuje také organizace Člověk v tísni. Podle ředitele sociálních a vzdělávacích programů Člověka v tísni Jana Černého se pohledávky na výživném budou týkat převážně dvou skupin dlužníků. A to buď bývalých partnerů, kteří peníze neposílají z důvodů sporů. A druhou skupinou budou lidé, kteří prostředky na alimenty nemají. „Ti, co nemají partnera, který má peníze, tak ti většinou dopadnou tak, že právě zaplatí nějaké pokuty, nebo částečně něco vymůžou, ale k tomu výživnému budou přidány i advokátní služby třeba 5–10 000 korun. Černý Petr z našich zkušeností tak zůstane u pečujícího rodiče,“ uvedl Jan Černý.

„Vznikne tady nová skupina „obchodníků“, pro které je to další příležitost,“ uvádí Černý. Ten se také podivuje nad 100% odkoupením dlužné pohledávky. „Zákon je napsaný tak, že to budou dobrodinci, kteří dají nebohé ženě s dětmi 100 % z toho, co jí neplatící partner dluží, a oni to s ním budou nějak řešit. Za 100 % nominálu se dluhy nekupují,“ uvedl Černý.

Nad stoprocentní úhradou dlužné částky se podivuje i výkonná ředitelka Asociace inkasních agentur Jana Tatýrková. „Obchodníci s pohledávkami vždy pracují s tím, že tu pohledávku koupí za nějaká procenta levněji a potom mají prostor pro vymáhání, kde si pokryjí své náklady a je tam zahrnutý i jejich risk. Ale když by měli pohledávky nakupovat za 100 %, tak co jsem se ptala i našich členů, kroutili hlavou a nevidí to jako perspektivní oblast,“ uvedla Tatýrková.

Současná novela však pouze doplňuje možnosti získávání výživného u rodičů, jejichž bývalí partneři výživné neplatí. V minulých letech například v Česku začal fungovat institut náhradního výživného. To jako sociální dávku vyplácí ministerstvo práce a sociálních věcí těm, kterým bývalý partner či partnerka neplatí částečně nebo úplně výživné. Dávku lze však vyplácet nejdéle šest let a maximální hodnota měsíčně jsou 3 000 Kč.

Stát také nedávno snížil v rámci novely trestního zákoníku trest za neplacení výživného, jedním z důvodů bylo i to, že pobyt ve vězení ztěžoval dlužníkovi možnost výdělku uhrazení výživného. „Máme velké procento věznic, kde není práce, nic tam nevydělají. Je to drahé, pokud tam sedí lidé za neplacení alimentů. To je opravdu nesmyslné. Vymyslet jiné páky na nespolupracující rodiče, kteří něco dluží, je z našeho pohledu samozřejmě racionální,“ uvedl Černý. Ten dodal, že z pohledu vymáhání exekucí se například osvědčila nedávno zavedená pravomoc exekutora dlužníkovi zabavit řidičský průkaz.