Tag: MPSV

Články k tagu

Dávka na bydlení láme rekordy. Bere ji 311 tisíc domácností, za půl roku stála 11 miliard

Populární příspěvek na bydlení si připsal během krátké doby nový rekord, když ho v červnu pobíralo přes 311 tisíc domácností. Za první pololetí tak poprvé vyšla dávka státní rozpočet na více než 11 miliard korun, meziročně o 1,4 miliardy více. Jen za červen zamířilo k uživatelům dávky přes 2 miliardy korun. Příspěvek na bydlení se od října stane součástí nové „superdávky“, uživatelé si ho však mohou v přechodném období nechat ve stávající výši vyplácet i v dalších měsících.

Rekordní dávky na bydlení lidem zůstanou o půl roku déle. Mohou si požádat i o zvýšení

Za dávku na bydlení vyplatí stát poprvé za první pololetí přes deset miliard korun. Příspěvek, který vláda značně zpopularizovala za energetické krize, užívá také rekordní počet domácností a díky štědrým parametrům dochází i k jeho zneužívání. Tomu má učinit přítrž nová superdávka, která vstupuje v platnost v říjnu. Jenže ne tak docela. Úřady informovaly o tom, že pro uživatele dávek nastává poměrně štědré přechodné období.

Češi čerpají, dokud to jde. Příspěvek na bydlení v dubnu pobíralo opět téměř 300 tisíc lidí

Meziroční nárůst lidí, kteří pobírají příspěvek na bydlení, přetrvával i v dubnu. Dávka zamířila celkem do 296 tisíc domácností. Meziročně tak došlo v tomto měsíci k nárůstu o 17 tisíc uživatelů a za první čtyři měsíce k nim zamířilo přes 7 miliard korun. Dosavadní historický rekord si pak příspěvek připsal v březnu, kdy příspěvek pobíralo 303 tisíc domácností. Podle nejnovějších dat ministerstva práce pobíralo v dubnu příspěvek na bydlení 296 tisíc domácností.

Úřady loni odebraly z rodin přes 3 000 dětí, ukazují nová data MPSV

Úřady v Česku odebraly loni z rodin 3341 dětí. Rozhodly o tom soudy. Nejčastějším důvodem bylo zanedbávání péče. Počet odebíraných chlapců a děvčat se postupně pomalu snižuje. Od roku 2016 klesl o 500, tedy zhruba o 13 procent. Výrazněji se propadl jen v covidovém roce 2020, po epidemii se znovu zvedl. Vyplývá to z ročních výkazů o ochraně dětí, které zveřejnilo ministerstvo práce. Nejčastějším důvodem odebrání bylo loni zanedbávání. Zažilo ho 1964 chlapců a děvčat.

Pracujícím důchodcům zůstávají i tisíce měsíčně navíc. O novou slevu si zatím požádal jen zlomek lidí

Ve snaze udržet seniory na trhu práce přišla vláda s novinkou, která jim má okamžitě navýšit měsíční výdělky. Pokud si o to tedy řeknou. Pracující důchodci tak mohou získat slevu na odvody sociálního pojištění. Po prvních třech měsících se ke slevě přihlásilo přes 30 tisíc zaměstnanců, kterým v průměru zůstávají v kapse tisícovky navíc. Zdaleka tak nejde o většinu, podle posledních čísel z roku 2022 bylo téměř 200 tisíc pracujících seniorů, z toho přes 160 tisíc v zaměstnaneckém poměru.

Nárok na volno v práci se radikálně mění. Přibydou volné dny na svatby, pohřby či hledání nové práce. Zaměstnavatelé nesouhlasí

Vláda schválila řadu změn u osobního volna, které je zaměstnavatel povinný lidem poskytnout. Jedná se například o volno na svatbu, pohřeb nebo na hledání nové práce. V některých případech se volno podstatně rozšíří. Vláda novelou nařízení reaguje na změny v zákonech od posledních změn v této oblasti. Podle zaměstnavatelů je však zbytečně štědrá. „Novela odstraní některé nepřesnosti, které v praxi způsobovaly zbytečné komplikace (...)," uvedl k novele ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL).

V Česku pracuje 155 tisíc Ukrajinců. Už žádná šedá zóna, většina z nich platí odvody, tvrdí MPSV

V Česku pracuje 155 000 uprchlic a uprchlíků z Ukrajiny. Celkem 95 procent z nich platí z výdělku ze zaměstnání či z práce na dohodu odvody. Uvedla to ředitelka sekce zaměstnanosti ministerstva práce Kateřina Štěpánková. K nedělní půlnoci mělo v Česku podle údajů ministerstva vnitra dočasnou ochranu 368 000 příchozích z Ukrajiny. Celkem 28 procent z 368 000 uprchlíků tvoří děti a lidé nad 65 let. V aktivním věku je 265 400 dospělých, z nich tři pětiny představují ženy.

Nový neslavný rekord za miliardy. Příspěvek na bydlení pobírá 295 tisíc lidí, pohltí ho reforma dávek

Stále dramaticky narůstá počet lidí, kteří si žádají o štědré dávky na bydlení. Příspěvek, který se v posledních letech začal po vládních výzvách zneužívat i mezi dobře situovanými lidmi, v únoru pobíralo meziročně o dvacet tisíc domácností navíc. Jde o nový rekord, na který za jediný měsíc padlo přes 1,9 miliardy korun. Podobné tempo lze očekávat minimálně do října, kdy by měla v případě schválení vstoupit v platnost reforma sociálních dávek. Ta spojí čtveřici dávek včetně této do jedné.

Kdo ztratí nárok na pomoc státu? Jaké podmínky si klade schválená superdávka

Reforma sociálních dávek dostala ve sněmovně finální podobu a s ní i podmínky nového majetkového testu. Pokud tedy nenarazí v Senátu, pravděpodobně začne platit řada jasných majetkových kritérií, bez jejichž splnění lidé o sociální podporu přijdou. Podle kritiků však na otázku, kdo kvůli reformě přijde o dávky či se mu výrazně sníží, zatím není jasná odpověď. Kromě majetku totiž hraje roli řada dalších aspektů a informativní kalkulačku chce ministerstvo vytvořit až po ukončení legislativního procesu.

Obrana je důležitá, ale zásahy do důchodového a sociálního systému odmítám, říká Jurečka

Vnější i vnitřní bezpečnost je klíčová priorita, ale stejně důležitá je i stabilita společnosti. Pro Echo24 to uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který jasně odmítá jakýkoliv zásah do důchodového a sociálního systému nad rámec změn, které již vláda Petra Fialy (ODS) v tomto volebním období provedla. Intenzivnější debata o zvyšování výdajů na obranu začala po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu, respektive v souvislosti s jeho přístupem k podpoře Ukrajiny.

„Superdávka“ se bude měnit. Úpravy chce opozice i vláda

Projednávání „superdávky“ nabralo zpoždění a ministerstvo práce čelí tlaku na zavedení řady změn. Ty se totiž řeší nejen uvnitř vládní koalice, výhrady k nynějšímu znění návrhu má i opozice či ombudsman a další tlak přišel s propočty neziskových organizací, které tvrdí, že nový systém dávek připraví zranitelné lidi i o tisíce měsíčně. Dojít by tak mohlo k určitému změkčení pravidel. Ve středu se k návrhu má vrátit sněmovní sociální výbor, který v lednu jednání pozdržel. V následujícím týdnu už má návrh zamířit do druhého čtení.

Jurečka se chlubí zlepšením podmínek pro dohodáře. Ve skutečnosti jim i podnikatelům zatopil

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) se chlubí změnami u dohod o provedení práce. Konkrétně tím, že po deseti letech čekání stoupl brigádníkům limit, do kterého nemusí odvádět odvody, o několik stovek korun. Opomněl však zmínit, že jeho resort pro dohodáře a podnikatele v posledním roce přichystal zbytečné náklady, úbytek brigád a překotné změny, které následně opět rušil.

Šance pro manželky. Manželé získají možnost navýšit jim důchody

Důchodová reforma přináší novinku, která má vyrovnat zejména často výrazné rozdíly mezi důchody žen a mužů. Lépe vydělávající z partnerů se tak bude moci rozhodnout, že si trochu „ubere“ ve prospěch druhého. Pokud se tak oba dohodnou, sociální správa jim za dobu manželství započítá odvody společně. To bude tak pro méně vydělávajícího znamenat navýšení důchodu. Týkat se to bude i registrovaného partnerství.

Pravidelný růst důchodů se zpomalil. O kolik od ledna vzrostou penze?

Důchody všem penzistům narostou o pravidelnou lednovou valorizaci, podle České správy sociálního zabezpečení to bude v průměru o zhruba 358 korun. Bonus 500 korun za dítě by se měl zvednout o tři koruny. Seniorů, kteří dosáhnou pětaosmdesáti let, se pak týká navýšení o tisíc korun navíc. Podle zákonných pravidel se důchody upravují vždy od ledna o růst cen u domácností důchodců a o třetinu růstu reálných mezd.

Důchodová reforma v rozjezdu: začínají platit první změny

V platnost vstupují s novým rokem první kroky hlavního balíku důchodové reformy. Změny parametrů penzijního systému, které po měsících politických přestřelek prošly ve značně mírnějším stavu, mají nabíhat postupně. Ty první začínají platit už s lednem 2025. A patří k nim i několik z těch nejvýraznějších změn. Jedním z nejkontroverznějších momentů reformy se na poslední chvíli stalo rozhodnutí o předčasných důchodech tzv. rizikových profesí.

Úřad práce zavře méně poboček. Místo 83 jich zavřeme asi 50, řekl Jurečka

Úřad práce zúží seznam poboček, které se chystá uzavřít. Místo původně plánovaných 83 jich bude asi pět desítek. Dál by měla zůstat zatím v provozu pracoviště v takzvaných obcích s rozšířenou působností, tedy ve větších místech. S rušením se počítá v menších obcích, oznámil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) po dnešním jednání s generálním ředitelem úřadu práce Danielem Krištofem. Úřad práce začátkem listopadu oznámil, že se chystá postupně zrušit 83 ze svých 369 poboček po Česku, tedy více než pětinu.

Úřad práce se chystá zrušit 83 z 369 svých poboček, propouštění ale neplánuje

Úřad práce se chystá postupně zrušit 83 svých poboček v zemi, tedy více než pětinu. Týkat se to má hlavně malých pracovišť. Pracují v nich čtyři stovky zaměstnanců. Propouštění se ale nechystá, pracovníci by se měli přesunout do větších poboček. ČTK to dnes sdělil mluvčí generálního ředitelství úřadu práce Michal Kovařík. Na takzvané racionalizaci pobočkové sítě pracuje vedení úřadu od loňska.

Banky mají dodat data klientů úřadům. Co o nás prozradí?

Úřady práce už smí ze zákona prolamovat bankovní tajemství a přímo od bank získávat údaje o klientech, kteří žádají o některé ze sociálních dávek. Banky však zatím marně čekají na technické řešení ze strany ministerstva práce. To se podle vyjádření pro deník Echo24 snaží zprovoznit komunikaci mezi úřady a bankami v „co nejkratším možném termínu“.

Až 80 procent mzdy. Jurečka chce zvýšit podporu v nezaměstnanosti

Ministerstvo práce navrhuje od roku 2026 zvýšit podporu v nezaměstnanosti v prvních měsících z nynějších 65 procent předchozího čistého výdělku na 80 procent. V posledních měsících pobírání by klesla z nynějších 45 procent na 40 procent vydělávané částky. Stejná podpora by byla při propuštění i při dobrovolné změně práce. Déle by peníze od státu mohli lidé dostávat až od 55 let, nyní je to od 50 let. Po dobu rekvalifikace by byla pobíraná částka vyšší.

Vláda chce zvýhodnit jen část pracujících důchodců

Penzijní reforma má přinést větší motivaci k tomu, aby lidé s úderem důchodového věku neodcházeli okamžitě z trhu práce. A ideálně tam kvůli očekávanému stárnutí populace chtěli naopak zůstat ještě déle. Změna se však zaměřuje jen na tu nejméně výhodnou část zákona, která oceňuje důchodce zároveň pobírající celý starobní důchod. Odpuštění odvodů na důchodové pojištění se tak nemá týkat všech lidí v důchodovém věku, kteří pracují.

Co s pracujícími důchodci: budou si vydělávat tisíce navíc?

Firmám v Česku chybí zaměstnanci a brzy k tomu má začít přispívat ještě očekávané stárnutí populace. I podle expertů tak bude pro pracovní trh stěžejní, aby se v něm déle držela starší populace. Dosud vláda například kvůli chaosu kolem flexibilních pracovních dohod dělala spíše opak, nyní chce ale ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) v rámci důchodové reformy namotivovat důchodce k delšímu setrvání v práci. Chce kvůli tomu zcela změnit dosavadní systém navyšování důchodu za další odpracované roky a slibuje důchodcům i tisíce navíc každý měsíc.

Jurečka udělal z flexibilních dohod noční můru podnikatelů, s důvody přitom mířil úplně vedle

Flexibilní dohody o provedení práce dostávají za ministrování Mariana Jurečky (KDU-ČSL) v posledních dvou letech zabrat. A s nimi zejména malí podnikatelé, kteří už mohli dávno zapomenout na cosi jako předvídatelné prostředí. Po tvrdých změnách v novele zákoníku práce se na ně rozhodl zatlačit ještě skrze konsolidační balíček. Důvod? Utíkají miliardy na daních, protože lidé řetězí řadu dohod a přes vysoké výdělky tak nic neodvádí. J

Piráti po odchodu z kabinetu ostře útočí na Jurečku: „Co je to ve vládě za klauny?“

Potyčky a vzájemné obviňování mezi Piráty a zbytkem jejich bývalých vládních partnerů nabírají na obrátkách. Naposledy pirátští poslanci obvinili ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku (KDU-ČSL) z toho, že si přisvojuje zásluhy za zvýšení rodičovského příspěvku. Jurečka se hájí tím, že návrh na zvýšení přinesl na vládu on, jde navíc podle něj o programovou prioritu lidovců.

Deset let státu nestačilo. Lidé píší úřadu elektronicky, úředníci vše ručně přepisují, kopírují a tisknou

Vybrané klíčové IT projekty v resortu ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) nebyly letos v únoru ani po deseti letech dokončené. Občané sice mohou komunikovat s Úřadem práce nebo Českou správou sociálního zabezpečení v některých případech elektronicky, úředníci však data přepisují ručně, kopírují je a tisknou. Občané musí úředníkům dokládat informace, které už má státní správa stejně k dispozici. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad.

Platové tabulky Jurečka nestihne změnit do voleb. Žádají to po něm obce a kraje

Ministerstvo práce pracuje na revizi systému odměňování ve veřejném sektoru. O novém modelu jedná pracovní skupina. Řeší se rozdělení platových tabulek i možné oslabení délky praxe ve výši výdělku. Do sněmovních voleb do podzimu 2025 se změny ale provést nestihnou, uvedl to ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Reformu odměňování žádají samosprávy i odboráři. Podle nich je obtížné za nynějšího nastavení platů pracovníky získat a udržet a řada tarifů je navíc pod minimální mzdou.

Firmy musí do úterý registrovat své „dohodáře“ u sociálky. Jinak hrozí pokuta

Už jen do úterý mají firmy a instituce možnost registrovat všechny pracovníky s dohodami o provedení práce (DPP) u České správy sociálního zabezpečení. Nově se zavádí sankce spojená s nepředložením výkazu DPP (možná pokuta až do výše 50 000 Kč). Novinka je součástí loňského konsolidačního balíčku a přidává tak podle expertů další byrokratické povinnosti a navíc omezuje flexibilitu pracovního trhu. Na dohody totiž často pracují třeba studenti či senioři.

Chystá se změna v pracovním právu. Zkušební doba v zaměstnání by byla až čtyři měsíce

Zkušební doba by se mohla od příštího roku prodloužit ze tří na čtyři měsíce. Výpovědní lhůta by nově začínala doručením výpovědi, ne až od dalšího měsíce. Při propuštění kvůli porušování povinností a předpisů by se mohla zkrátit na měsíc. Zaměstnavatelé by museli rodičům na rodičovské držet jejich původní místo do dvou let dítěte. Někteří pracovníci by mohli výdělek dostávat v eurech. Na brigády o letních prázdninách by se mohlo začít chodit už od 14 let.

Příspěvek na bydlení pobírá rekordní počet lidí. Stát už letos rozdal 10 miliard

Na příspěvcích na bydlení vyplatily úřady práce letos v prvním pololetí 9,88 miliardy korun. Je to o pětinu víc než před rokem a téměř třikrát víc než před třemi lety. Peníze od státu na pokrytí nákladů na byt či jiné ubytování dostalo v červnu rekordních 281 200 domácností. Meziročně jich přibylo o pět procent a za tři roky zhruba o tři čtvrtiny. Počet příjemců v pololetí je letos nejvyšší od roku 2012, kdy ministerstvo práce údaje začalo zveřejňovat. Nejvyšší jsou za tu dobu také výdaje za první půlrok.

Vláda pořád řeší, jestli naráz zvedne platy a potrápí rozpočet. Kde na to vezmeme?

Vládní návrh na navýšení platů ve veřejném sektoru čelí výrazným tlakům ze všech stran. Dvě varianty navýšení platových tarifů navrhlo nedávno ministerstvo práce, a to buď o sedm procent, nebo o deset. Zatímco odbory požadují ještě více a hrozí stávkami, kritici vládního rozhazování upozorňují na to, že to bude mít drtivý dopad na už tak ztrátový státní rozpočet. ve stejném duchu se ozvala i některá ministerstva, která chtějí, aby vláda vysvětlila, kde na přidávání vlastně vezme.