Úřady v Česku odebraly loni z rodin 3341 dětí. Rozhodly o tom soudy. Nejčastějším důvodem bylo zanedbávání péče. Počet odebíraných chlapců a děvčat se postupně pomalu snižuje. Od roku 2016 klesl o 500, tedy zhruba o 13 procent. Výrazněji se propadl jen v covidovém roce 2020, po epidemii se znovu zvedl. Vyplývá to z ročních výkazů o ochraně dětí, které zveřejnilo ministerstvo práce.

Nejčastějším důvodem odebrání bylo loni zanedbávání. Zažilo ho 1964 chlapců a děvčat. Týrání a zneužívání se objevilo v 245 případech. Překážky na straně rodičů hrály roli u 1132 dětí, do zařízení či k pěstounům musely odejít kvůli pobytu rodičů v nemocnici, ve vězení či na neznámém místě. Sociální pracovníci loni navrhli odebrání 2409 dětí. Na návrh jiných osob se odebralo z rodin dalších 848 dětí. Od státních zastupitelství bylo šest návrhů, ve zbytku začal postupovat sám soud. Rozhodoval ale i o všech ostatních případech.

Statistika odebírání dětí se sleduje od roku 2016. Tehdy ministerstvo evidovalo 3841 případů. V roce 2017 jich bylo o 75 méně. V roce 2018 úřady řešily 3666 kauz a v roce 2019 pak 3579. V covidovém roce 2020 případů meziročně ubylo o 676, tedy zhruba o pětinu. Bylo jich 2903. V dalším roce počet vzrostl na 3081, byl za dobu vykazování druhý nejnižší. Úřady i soudy v nouzovém stavu omezily svou činnost. Zavřené byly školy. Nemohly fungovat sociální služby. Méně se chodilo i k lékaři. Dva roky po epidemii odebraných dětí přibývalo, loni se počet zas snížil. Dosáhl 3341.

Podle nedávné analýzy iniciativy 8000 důvodů odebírání dětí dokážou ve většině případů zabránit intenzivní podpůrné služby a práce s rodinou. Díky pracovníkům, kteří dočasně docházeli do domácností, se podařilo zlepšit podmínky i školní docházku dětí, ale také bydlení, příjmy či zadluženost dospělých. Dvě třetiny ze 73 sledovaných chlapců a děvčat mohly zůstat doma, nebo se domů vrátit. Díky intenzivní podpoře by stát mohl ročně za pobyt dětí v ústavech či u pěstounů ušetřit stovky milionů korun.

Podle další analýzy iniciativy 8000 důvodů úřady výrazně víc odebírají děti z rodin v regionech s vysokým počtem lidí v exekuci a v bytové nouzi. V Ústeckém kraji se dostává do domovů a k pěstounům třikrát víc dětí než v kraji Zlínském. V Karlovarském kraji se přijímá do zařízení 13 dětí na 10 000 dětí, v Ústeckém 11 a v Moravskoslezském deset. V Jihomoravském kraji jsou to tři a ve Středočeském čtyři. Celorepublikový průměr je šest dětí na 10 000 chlapců a děvčat. Polovina dětí v dětských domovech pochází ze dvou desítek míst v Česku.

Nejvyšší soud už na začátku roku 2011 uvedl, že chudoba a špatné bydlení nemohou být hlavní důvod k umístění dítěte do ústavu. Odebrat dítě je možné až tehdy, pokud jiná opatření nevedla ke zlepšení podmínek.