Za dávku na bydlení vyplatí stát poprvé za první pololetí přes deset miliard korun. Příspěvek, který vláda značně zpopularizovala za energetické krize, užívá také rekordní počet domácností a díky štědrým parametrům dochází i k jeho zneužívání. Tomu má učinit přítrž nová superdávka, která vstupuje v platnost v říjnu. Jenže ne tak docela. Úřady informovaly o tom, že pro uživatele dávek nastává poměrně štědré přechodné období. Nynější výši příspěvků tak můžou pobírat stávající uživatelé nehledě na nové podmínky minimálně do konce roku, některým pak zůstane nárok až téměř do půlky toho příštího. Do konce července si pak mohou uživatelé dávky požádat o přepočet, tedy i její možné navýšení.

I podle nejnovějších dat z května pokračoval meziroční nárůst domácností, které pobírají populární příspěvek na bydlení. Meziročně dávku pobíralo o zhruba 26 tisíc domácností víc. Celkově tak šlo o necelých 260 tisíc domácností. Za prvních pět měsíců vyplatil stát na příspěvku meziročně o více než miliardu navíc, celkem 9,2 miliardy korun. To tak prakticky jistě znamená, že za pololetí výdaje překročí hranici deseti miliard.

Na nájem daňoví poplatníci přispívají i lidem, kterým se kupříkladu nechce stěhovat do menšího či žít ve spolubydlení, ukazují to i některé případy, které dříve popsal deník Echo24. To se má změnit právě s revizí dávek a příchodem tzv. „superdávky“. Na vysoký příspěvek by už neměli dosáhnout ekonomicky aktivní lidé, kteří pobírají i přes čtyřicet tisíc čistého měsíčně. Kritici však varovali před tím, že nynější reforma dávek zároveň může výrazně poškodit ty, kteří skutečně pomoc potřebují, jako například část samoživitelek žijících s menšími dětmi.

K získání příspěvku dokládají lidé své příjmy a náklady, k přepočtům může docházet vždy za čtvrtletí. Vzhledem k říjnovému přechodu k superdávce tak zůstává červenec posledním měsícem, kdy lze požádat o přepočet. V případě, že uživatelům dávky vzrostly náklady či se snížily příjmy, tak mohou ještě zažádat o zvýšení příspěvku. A ten jim v této výši už bez otázek zůstane i pro zbytek roku. Pokud navíc požádají na podzim o novou superdávku, stát jim garantuje stejnou výši příspěvku nehledě na okolnosti až do března příštího roku, tedy poslední příspěvek jim dorazí v dubnu.

K využití poslední šance vyzval nedávno i ombudsman Stanislav Křeček. „Chtěl bych upozornit lidi, kteří pobírají příspěvek na bydlení, aby do konce července nahlásili úřadu práce změnu finanční situace, pokud u nich skutečně během posledních tří měsíců nastala. Je to naposledy, kdy jim bude možné dávku navýšit. Nemusí kvůli tomu ani chodit na úřad. Veškerou dokumentaci mohou doložit z pohodlí domova online přes aplikaci Jenda,“ uvedl ombudsman v tiskové zprávě. Pokud si nynější uživatelé dávky o přepočet nepožádají, dávka bude automaticky dál vyplácena podle výše vyměřené už za první čtvrtletí letošního roku, informuje na webu také Úřad práce.

Z dávky, která měla původně „zahojit“ rekordní nárůsty cen energií, se stala pro řadu lidí poměrně běžná a společensky přijatelná záležitost. Za růstem počtu příjemců je přitom i vládní rozhodnutí navýšit příspěvky a dopřát je většímu okruhu lidí. Vláda pak v době růstu cen energií vyzývala lidi k pobírání dávek, na které mají nárok, v rámci tzv. „deštníku proti drahotě“. Výdaje na příspěvek na bydlení se loni meziročně zvedly o 14 procent a dosáhly poprvé 20 miliard korun. Proti roku 2022 byly pak vyšší téměř 2,4násobně.

I po reformě dávek má zůstat u příspěvku na bydlení v platnosti limit 30 procent výdajů na bydlení. Nyní se ale mají náklady na bydlení stát jen jednou složkou složitého výpočtu společné dávky, která bude posuzovat i další složky jako například majetek domácnosti. V samotné složce bydlení však dojde v tomto ohledu k přitvrzení. Jednak dojde k rozlišení domácností na ty „zranitelné“ a „běžné“. Jako zranitelnou si lze představit domácnost důchodců či matky samoživitelky.

V praxi to znamená, že se podpora bude lišit pro domácnosti s příjmem do 1,43násobku životního minima a nad něj. Jednak dojde k úpravě zmiňovaných normativů. Snížit se tak mají uznatelné náklady a se stoupajícími příjmy i spoluúčast na jejich placení. Zpřísnit se mají pravidla také pro OSVČ s vyššími příjmy, které jsou v režimu paušální daně. Pro ty, kteří spadnou do kategorie „běžné“ domácnosti tak má změna znamenat i velmi výrazný úbytek podpory právě za složku bydlení, pro „zranitelné“ naopak zvýšení.

Příspěvky a doplatky na bydlení, příspěvky na živobytí a dětské přídavky pravděpodobně nahradí od října nová dávka státní sociální pomoci. Lidé budou podávat jednu žádost, víc se bude zohledňovat jejich majetek. Dopady zavedení takzvané superdávky na rozpočet se podle propočtů ministerstva práce a sociálních věcí pohybovaly od snížení výdajů asi o 2,5 miliardy korun po jejich zvýšení zhruba o 7,4 miliardy korun. Vliv na rozpočet po sněmovních úpravách předlohy ale není známý. Nová dávka se bude skládat podle předlohy ze čtyř částí, a to z peněz na živobytí a na bydlení a z bonusu na děti a za práci či její hledání. Výše se odstupňuje podle příjmu a pracovní aktivity.