Úřady práce už v prvních dnech po spuštění superdávky začaly dostávat desítky tisíc žádostí, do konce roku jich pak podle ministerstva práce může dorazit až 600 tisíc. S nimi se váže mimo jiné řada novinek, díky kterým mohou úřady napřímo získávat či ověřovat informace o žadatelích. Oslovovat tak budou mimo jiné banky kvůli datům o jejich klientech, případně i dodavatele energií či zaměstnavatele. Zejména přímá komunikace s bankami vzbudila v minulosti značnou kontroverzi. Ministerstvo nakonec z požadavků na detailní popis transakcí žadatelů ustoupilo.

Dávková reforma začala platit 1. října a nové podmínky se tak mají týkat značného množství lidí. Čtyři dosavadní příspěvky nahrazuje jediná podpora. Lidé, kteří pobírají příspěvky a doplatky na bydlení, příspěvky na živobytí či dětské přídavky, by měli o superdávku do konce roku znovu požádat. Přepočítaná částka se jim pak začne vyplácet od května příštího roku. Příjemci dosavadních čtyř dávek, kteří o novou podporu požádají do konce roku, mohou dál do konce dubna pobírat nynější částky.

Na žadatele čeká také dosud nevídaný majetkový test, zákon nově nastavuje limity na majetek i úspory, kterými může domácnost disponovat. Může tak mít až dvě nemovitosti, druhou ale musí do tří let prodat. Vozidlo může mít v průměru každý dospělý v rodině. Rozhodovat bude i výše úspor. Ty mohou být podle členů domácnosti od 200 000 do 400 000 korun. Další peníze však umožňují domácnosti uložit zákonem dané výjimky.

Domácnost či i jedinec tak může mít své úspory uložené například v penzijním připojištění či na stavebním spoření. Myšlenka těchto výjimek spočívá v tom, že by podle ministerstva zahrnutí takto uložených peněz působilo demotivačně směrem k zodpovědnému nakládání s penězi.

Právě součástí majetkového testu jsou však i novinky v tom, jak si úřady mohou doložené údaje žadatelů sami zajistit či ověřit. Žádost o superdávku by už měla být zjednodušená, úřad práce uvádí, že k podání žádosti je nyní třeba čestné prohlášení o orientační výši průměrného měsíčního příjmu celé domácnosti, počtu vlastněných nemovitostí k bydlení, osobních automobilů a přibližnou výši úspor všech členů domácnosti jak na bankovních účtech, tak v hotovosti. „K prohlášením nebude aktuálně nutné nic dokládat, údaje by později měly být automaticky sehrány z dostupných registrů,“ dodává Úřad práce.

To souvisí například právě se situací na účtech. Ministerstvo práce přišlo v rámci reformy dávek s novou povinností pro banky a další instituce, které mají nově úřadům práce na žádost sdělovat informace o jejich klientech. Úřady o ně nutně žádat nemusí, ale získaly tuto možnost například i v rámci kontroly toho, zda žadatelé uvádí pravdivé informace. Myšlenka prolomení bankovního tajemství kvůli kontrole pobírání dávek vyvolala ostrou kritiku řady organizací i institucí.

Příliš je neuklidnil ani postup ministerstva práce, ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) i jeho resort při prosazování kontroverzního paragrafu opakovali, že je nebudou zajímat konkrétní transakce na účtech lidí, přesně takovou povinnost pro banky pak ale přepsali do návrhu prováděcí vyhlášky. Nakonec však po kritice resort ustoupil a banky tak mají povinnost sdělovat pouze výši zůstatků na účtech žadatele či společně posuzovaných osob. Ministerstvo dlouhodobě trvá na tom, že šlo pouze o digitalizaci agendy.

Úřady práce si pak mohou pro informace sáhnout i do dalších registrů. Například ověřovat majetkové poměry v katastru nemovitostí či registru vozidel. Podobně pak pokud žadatelé předloží IČO zaměstnavatele, mohou si úřady práce ověřit příjmy členů domácnosti, u živnostníků pak úřadům informace poskytne finanční úřad. Automaticky pak mohou úřady získat i údaje o úhradě nákladů za energie, které lze jinak dokládat i například pomocí výpisu z účtu. „Nově bude možné místo dokladů o energiích předložit jen čísla odběrných míst (EAN/EIC), údaje si poté ÚP ověří přímo u dodavatele,“ uvádí Úřad práce.

Reforma sociálních dávek pak naopak na uživatele klade i řadu dalších nároků. Jejím motivem má být to, že kdo se snaží, dostane více, kdo se nesnaží, naopak zapláče. K získání všech složek tzv. superdávky se však musí zapojit úplně všichni. Složitý systém nynějšího výpočtu totiž zavádí nová pravidla, která se týkají členů domácnosti napříč generacemi a mohou vést k výraznému snížení dávek i v případě, že je neplní například jen jeden z příbuzných žijící na stejné adrese. Reforma sociálních dávek má totiž podle ministerstva práce nikoliv šetřit výdaje, ale začít vytvářet určitý motivační tlak na některé jejich uživatele (více jsme o tom psali zde).