Tag: informace

Články k tagu

Iluzorní svět českého stratkomu

Po dalším abnormálně teplém jaru a katastrofálně horkém červenci, což se poznalo tak, že byla zima a pořád pršelo, konečně vylezly paprsky. To je dobré. Na konci paprsků jsou letní těla jim vystavená. To už tak dobré není. V zimě si lze ještě leccos namlouvat. Holá pravda letních těl zabíjí poslední molekuly důvěry v to, že to s námi ještě dobře dopadne. Zabije je tak, že si na ně lehne a pak je rozmačká. Ale co už. Národ tekutého chleba si v plavkách nezaslouží vypadat líp. Body positivity se v české kotletě nějak zásadně prosazovat nemuselo. Než sem dorazilo, už tu dávno bylo.

Když vědci kazí vědu

„A přece se točí!“ Zvolání, jež z úst Galilea Galilei pravděpodobně nikdy nezaznělo, se stalo symbolem nezlomného vědeckého ducha, prahnoucího po pravdě tváří v tvář tmářství církevního dogmatismu. Osvícenský mýtus neposkvrněné vědy, která vzdoruje mocenskému útlaku a pověrčivosti, přežil staletí a promítá se i do dnešních diskusí o dezinformacích a roli expertů ve společnosti. Jenže ani zde, ani u Galilea to není úplně tak přímočaré, jak se traduje. Galileo se sice stal obětí inkvizičního procesu, ale nemalou vinu na tom nesli jeho učení kolegové.

Češi zatím spoléhají více na Google než na umělou inteligenci, ukázal průzkum

Češi při hledání informací na internetu preferují klasické internetové vyhledávače před umělou inteligenci (AI) v podobě chatbotů. Google, Seznam či Bing používá denně 74 procent lidí, zatímco AI chatboty jako ChatGPT, Copilot nebo Perplexity využívá každý den 17 procent dotázaných. Vyplývá to z nového průzkumu agentury Optimio, který realizovala společnost Ipsos. Průzkum byl prováděn na reprezentativním vzorku 1038 respondentů. Agentura má za cíl uskutečnit průzkum opět za rok a data porovnat.

Raketový růst ChatGPT. Lidé už nehledají na Googlu, rovnou se ptají

Umělá inteligence mění internet zevnitř. ChatGPT, nástroj společnosti OpenAI, se poprvé v historii dostal mezi pět nejnavštěvovanějších webů světa. V žebříčku Similarwebu za duben 2025 přeskočil Reddit, Amazon i WhatsApp a stal se prvním AI asistentem, který takto hluboko pronikl do každodenního online chování lidí. Zatímco většina webů v první desítce žebříčku ztrácí návštěvnost – například Wikipedie mezi březnem a dubnem klesla téměř o šest procent – ChatGPT dál roste.

Další trojský kůň z Číny? Nejstahovanější aplikace DeepSeek vzbuzuje obavy, nejen kvůli cenzuře

Zatím nevíme mnoho o tom, jakým způsobem nový čínský model generativní umělé inteligence DeepSeek sbírá uživatelská data. Opatrnost je však namístě. U nejstahovanější aplikace, která začátkem týdne předběhla i konkurenční americký model ChatGPT, platí podobná rizika jako u čínské sociální sítě TikTok. První uživatelé už narazili také na několik případů cenzury obsahu kritického k Číně a její politice. Trhy zasáhla začátkem tohoto týdne zásadní zpráva.

V zajetí prevence

„Hlavně si svou rakovinu negooglete,“ upozornila zdravotní sestra dospívající dívku. Caroline Cramptonová onemocněla Hodgkinovým lymfomem, zhoubným onemocněním mízních uzlin. Lékař ji ubezpečil, že v mladém věku se vyléčí hned po první chemoterapii 95 procent lidí. Všechno mělo být dobré a Caroline negooglila. Jenže spadla do pěti procent. Nastoupila agresivnější chemoterapie, která jí zničila imunitu, lékaři ji budili co čtyři hodiny, aby kontrolovali její tělesné hodnoty. Caroline tehdy přišla i o schopnost spánku. Co dělat, když nejde spát? Začala googlovat, a když pak usnula, bývalo to v slzách.

Nové úkoly pro ČT: Výchova k demokracii a informační gramotnost, navrhuje koalice

V novém pozměňovacím návrhu k velké mediální novele přichází čtyřkoalice s další potenciálně kontroverzní změnou. Pokud by totiž návrh prošel přes poslance, ukládal by veřejnoprávním médiím, České televizi (ČT) a Českému rozhlasu, aktivně přispívat k rozvoji demokratické kultury a vést diváky a posluchače k informační gramotnosti.

Člověk druhému do hlavy vidí

„Potřebuji přesně vás,“ říkala mi paní do telefonu, když mě zvala do debaty. Prý shánějí člověka hájícího stanovisko, jež mi v rychlosti předestřela. Namítla jsem, že si nic podobného nemyslím. „Ale ano, máme na to data,“ poznamenala. Asi měla na mysli, že firma, od níž pozvánka dorazila, si udělala rešerši, projela mé výstupy a seznala, že jsem jejich člověk. Nedomluvily jsme se. Trvala jsem na tom, že si myslím, co si myslím. Možná z principu. Zčásti měla paní asi pravdu. Na příhodě není nic pobuřujícího. Každý zve do debat lidi s očekáváním, že budou herci sebe samých. Všichni pracujeme s tím, že druhého známe, že je tudíž předvídatelný.

ČT a rozhlas by mohly žádat data o firmách. Hlídaly by, jestli platí poplatky, navrhuje koalice

Koaliční poslanci poslali do sněmovny potenciálně dost kontroverzní pozměňovací návrh k takzvané velké mediální novele. Ten by totiž Českou televizi rozhlas opravňoval žádat o osobní data firem, konkrétně od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Důvodem má být efektivnější výběr rozhlasových a televizních poplatků, jde ale také o další důvod k obavám o výslednou podobu už tak sporného zákona.

Kolik vzorků máš…

Jednoho dubnového večera roku 2018 vynesl nenápadný starý muž z domu koš s odpadky. Aniž to tušil, šlo o příležitost, na kterou čekali další nenápadní pánové. Mezi odpadky v popelnici se ocitl i použitý papírový kapesník a na něm stopy DNA člověka, který se do něj vysmrkal. Laboratorní analýza prokázala shodu se vzorky odebranými o mnoho desítek let dřív na místech, kde byly spáchány brutální a dosud neobjasněné zločiny. Nenápadný starý muž byl sériový vrah „na odpočinku“, pachatel nejméně třinácti vražd, padesáti znásilnění a víc než stovky vloupání. Kalifornská policie jej léta znala jen pod přezdívkou Golden State Killer, činný byl v letech 1974–1986.

K čemu běhat po úřadech. Zdravotní pojišťovny si o nás vše nutné zjistí u sociálky

Lidé u některých zdravotních pojišťoven nebudou muset dokládat například to, že jsou nově zapsaní na úřadu práce, že budou studovat na vysoké škole či že začali pobírat starobní důchod. Pojišťovna si tyto informace sama zjistí u České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Umožní jí to projekt, který zavedla Vojenská zdravotní pojišťovna (VoZP), která má asi 700 000 pojištěnců, řekl ekonomický ředitel VoZP Pavel Kolář. Řešení podle Koláře převzaly i pojišťovny RBP a ČPZP.

Zahyneme na naši největší ctnost?

Po komunikační a informační revoluci pohltily veřejný prostor digitální mělčiny. Formuje se v nich „vůle lidu“ jako ve veřejných prostorech v předdigitálním věku? V pohledu privilegovaných vrstev liberálních demokracií ne, nejsou to prostory, kde by „neviditelná ruka svobodné komunikace“ umožňovala agregaci názorů, a měnila tak démos v logos – politické většiny v nositele kolektivní racionality. Naopak, vidí v nich prostory ovládané principem hororu: To, co jsme spláchli do kanálů, co jsme překonali jako iracionální minulost, se vrací: společnost zaplavují splašky minulosti.

Kognitivní hrdinství

Nemají dostatek informací. To je už dlouho klišé, jímž se zdůvodňuje, že někteří lidé mají jiné názory, než bychom si přáli. Je to omyl, různí lidé mohou kupodivu na základě jedněch a týchž informací dospět k různým názorům. Lidé, kteří to odmítají pochopit, se hodí pro veřejný život o to méně, o co víc se bohužel do něj často cpou. Nicméně jsou situace, kdy se různost názorů začíná překlápět v něco jiného – neochotu vidět to, co máme přímo před nosem. Po šesti letech by mělo být jasné, že Marek Hilšer nepředstavuje odpověď na žádný veřejný problém nebo užitečnou otázku.