Plán na zrušení koncesionářských poplatků za Českou televizi a Český rozhlas, který byl jedním z předvolebních taháků hnutí ANO či SPD, nabírá zatím po volbách mírnější obrysy. Dříve politici mluvili o rychlém rušení poplatků, nyní chystaná vládní koalice připouští spíše postupné kroky a důslednější kontrolu hospodaření.
Česká televize a Český rozhlas musí podle Borise Šťastného (Motoristé) zůstat nezávislými médii, i když je kvůli vyšší transparentnosti ve hře jejich financování státem místo z poplatků. Předseda poslaneckého klubu Motoristů Šťastný to dnes řekl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Předsedkyně poslanců ANO Taťána Malá k tomu uvedla, že financování obou veřejnoprávních médií nebude ohroženo, pokud bude definováno zákonem stanoveným výdajem státního rozpočtu.
Vyjednávací týmy ANO, SPD a Motoristů v pátek dokončily programová jednání o agendách jednotlivých ministerstev. Nejdelší a nejdiskutovanější část pátečního jednání patřila podle lídra SPD Tomia Okamury oblasti veřejnoprávních médií. Výsledek neprozradil, ale uvedl, že je s ním spokojen. Okamura před jednáním zdůraznil, že jeho hnutí usiluje o zrušení koncesionářských poplatků a sloučení České televize, Českého rozhlasu a České tiskové kanceláře do jedné instituce pod kontrolou Nejvyššího kontrolního úřadu.
Kvůli kybernetickým DDoS útokům z Ruska z posledních měsíců připravily úřady pro nadcházející volby do Poslanecké sněmovny taková záložní technická řešení, aby nebyl nijak narušen volební proces. Novinářům to v úterý řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Posílena byla například kapacita Digitální informační agentury (DIA) a připravena jsou další opatření, která kybernetický prostor co nejvíc stabilizují. Volby se uskuteční tuto pátek a sobotu.
Český rozhlas se letos v létě skutečně činí – skoro jako by chtěl Andreji Babišovi názorně ukázat, že si sloučení s Českou televizí rozhodně nezaslouží. Po audioverzi vynikající knihy Krystyny Wanatowiczové Nezval. Básník a jeho syn přichází na řadu deníkové dílo Pavla Juráčka, jednoho z klíčových tvůrců nové vlny československého filmu. Juráček (1935–1989) si deníky začal psát už ve třinácti letech. Snaha nějak zachytit vnější realitu i vlastní vnitřní pochybnosti byla tehdy vlastní i Janu Zábranovi, Ivanu Divišovi či Ludvíku Vaculíkovi.
Novým důkazem neobratnosti české vlády je kontrapunkt mezi dvěma událostmi, jež se obě odehrály na přelomu června a července. Na sítích předseda vlády Petr Fiala jako důkaz starosti vlády o komfort a čas občanů vážně prodává možnost, aby si řidič o nový řidičský průkaz žádal on-line. To jde od včerejška. Řidič se tak vyhne frontě na úřadu a za 100 korun nový průkaz dostane do výdejního místa, dokonce si to místo může vybrat. Po možnosti netahat se po republice s občankou (můžete si ji stáhnout do telefonu!) jsme dosáhli dalšího milníku na cestě k digitalizaci.
Humbuk kolem povinnosti přihlásit se u České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) kvůli koncesionářským poplatkům nekončí. Povinnost se vedle domácností vztahuje i na OSVČ i firmy včetně těch, které žádné poplatky ve výsledku platit nemusejí. To se ale řadě z nich nelíbí – novinku kritizují jako nesmyslně byrokratickou a mamonářskou. Přihlásilo se zatím přes 180 tisíc podnikatelů a firem, u fyzických osob jde dokonce o stovky tisíc nových poplatníků.
Kdo je dneska zapsanej, zítra bude v kole lámanej, říká se na jednom místě fantasy ságy o Zaklínači. Jedna boční postava (otčím lučištnice Milwy) tím odůvodňuje svůj útěk do lesa v momentě, kdy se přiblížili královští sčítači lidu. Historicky je to docela trefné pozorování: poddaní vesměs instinktivně nedůvěřovali jakýmkoliv snahám je „zmapovat“, protože typicky po nich následovaly nějaké ty nové daně nebo robotní povinnosti. Běžnou součástí různých selských bouří bylo spálení panského archivu, dostali-li se vzbouřenci k němu.
Firmy i živnostníci mají dnes poslední možnost nahlásit České televizi (ČT) a Českému rozhlasu (ČRo) počet zaměstnanců, podle něhož se bude nově odvíjet výše povinných poplatků. Elektronické formuláře na webech obou institucí ale od rána provázejí poměrně závažné potíže – stránky padají, zpomalují se nebo zobrazují chybová hlášení. Lidé si na komplikace stěžují na sociálních sítích.
Firmy i živnostníci (OSVČ) mají poslední den na to, aby České televizi a Českému rozhlasu nahlásili počet zaměstnanců, který je rozhodující pro placení poplatku oběma veřejnoprávním médiím. Tato povinnost se vztahuje i na podnikatele či firmy, které zaměstnávají méně než 25 zaměstnanců a poplatky neplatí. Nahlašovací povinnost zavedla takzvaná velká mediální novela, která od května zvýšila televizní poplatek o 15 Kč na 150 korun a rozhlasový ze 45 na 55 Kč.
Zbytečná byrokratická zátěž, komplikované přihlašování a chaos kolem rozhlasových a televizních poplatků. Živnostníci, firmy i politici kritizují komunikaci České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) ohledně koncesionářských poplatků. V posledních dnech se rozhořela kritická debata o tom, že nová povinnost ohledně placení a registrace nebyla dostatečně a srozumitelně komunikována jak s veřejností, tak především se samotnými aktéry. Kdo tedy má platit a kdo se má pouze zaregistrovat?
Jen několik dní před vypršením lhůty na registraci u České televize a Českého rozhlasu vypukl kolem televizních a rozhlasových poplatků pro OSVČ a firmy chaos. Právníci, politici i samotné veřejnoprávní instituce si vzájemně protiřečí v tom, kdo a za co vlastně musí platit – a zda hrozí pokuty i těm, kdo poplatky ve skutečnosti platit nemají. „Koaliční většinou prosazená novela zákona o rozhlasových a televizních poplatcích představuje nekvalitní a matoucí legislativní zmetek,“ ostře kritizoval předseda sněmovního mediálního výboru Patrik Nacher (ANO).
Koncesionářské poplatky znovu dělají problémy v životě českých občanů. Tentokrát se musí u České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) zaregistrovat všichni podnikatelé, firmy i živnostníci do 30. června 2025. Ti, kteří nezaměstnávají více než 25 zaměstnanců, tak jsou od televizních a rozhlasových poplatků osvobozeni. Zároveň ale riskují pokutu až 15 tisíc korun, jelikož jim zůstává oznamovací povinnost.
Podnikatelé a živnostníci musejí nejpozději do konce června nahlásit České televizi (ČT) a Českému rozhlasu (ČRo), kolik mají zaměstnanců a zda vlastní auta nebo techniku s rádiem či televizí. A to i v případech, kdy se jich samotná platba koncesionářských poplatků netýká. Pokud registraci v daném termínu opomenou, riskují pokutu až v řádu tisíců korun. Na sociálních sítích zákonem danou povinnost emotivně připomněla například místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová.
Pomalu končí první měsíc, kdy platí nová pravidla pro platbu televizních a rozhlasových poplatků. Od května platí novela mediálního zákona, která rozšiřuje okruh poplatníků, zvyšuje výši poplatků a nově za přijímač považuje i zařízení jako je chytrý telefon či pracovní počítač. Česká televize díky změnám letos očekává více než šest miliard korun z koncesí. V praxi novela přináší i řadu nejasností – od spolubydlení přes podnájmy až po víkendové chaty.
Senátorský návrh ústavní novely, která má rozšířit pravomoc Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) o prověrku hospodaření České televize a Českého rozhlasu, zřejmě horní parlamentní komora schválí. Doporučily mu to tento týden senátní ústavní komise i ústavně-právní výbor. Předlohu má před senátním schvalováním projednat ještě senátní kulturní výbor. V případě senátního souhlasu dostane novelu k posouzení vláda a sněmovna, která by ji podle přání iniciátorů mohla stihnout projednat ještě v současném složení.
Velká mediální novela nepřináší jen vyšší poplatky za Českou televizi a Český rozhlas, zejména významně rozšiřuje okruh lidí, na které povinnost dopadne. A zcela mění způsob, jakým budou hradit poplatky podnikatelé a firmy. Ty mají hradit plošně podle počtu zaměstnanců v desetinásobných výších. A veřejnoprávní média dostanou i nové kontrolní pravomoci, které jim umožní dostat se k podrobným datům o jednotlivých zaměstnavatelích. Pokud předloha projde Senátem i přes podpis prezidenta, očekává se její účinnost už od května.
Televizní a rozhlasové poplatky se od května zvýší. Pro Českou televizi se zvednou o 15 korun na 150 korun měsíčně za domácnost, pro Český rozhlas o deset korun na 55 korun za měsíc. Změnu přinese novela, kterou prezident Petr Pavel podepsal. Na webu o tom dnes informoval odbor komunikace prezidentské kanceláře. Okruh poplatníků norma rozšiřuje o domácnosti s přístupem k internetu, které rozhlasový nebo televizní přijímač nemají. Od poplatků budou naopak osvobozeny firmy do 25 zaměstnanců.
Prezident Petr Pavel se vyjádří k novele o televizních a rozhlasových poplatcích v nejbližších dnech. Návrh podle něj obsahuje řadu problémových bodů. Zásadní je, aby zvolený model zaručil maximální nezávislost veřejnoprávních médií. Pavel to ve středu řekl novinářům při návštěvě Královéhradeckého kraje. Senát 9. dubna schválil růst koncesionářských poplatků, u televizního o 15 korun na 150 korun měsíčně a u rozhlasového o deset korun na 55 korun měsíčně. Novelu ještě musí podepsat prezident.
Senát tento týden rozhodne o růstu rozhlasových a televizních poplatků a o rozšíření okruhu jejich plátců. Má také schvalovat takzvanou flexinovelu zákoníku práce, která má podle vlády zpružnit pracovní trh. Výbory, které se těmito předlohami zabývaly, je doporučily schválit beze změn. Pouze hospodářský výbor se na podobě novely zákoníku práce neshodl kvůli snaze části zástupců ODS a TOP 09 uzákonit možnost výpovědi bez udání důvodu, což se jim nepovedlo prosadit už ve Sněmovně.
Podle opozičního ANO může zvýšení koncesionářských poplatků, které čeká schvalování v Senátu, být v rozporu s evropským právem. Může se totiž jednat o zvýšení veřejné podpory, která měla být nejdříve předložena Evropské komisi k notifikaci, což se však nestalo. Tyto obavy zazněly tento týden na setkání právníků, politiků a autorů novely v Senátu. Před touto možností varovala politiky v minulosti i Legislativní rada vlády. Ministerstvo kultury se však brání tím, že princip notifikace se na pouhé zvýšení poplatků nevztahuje.
Zvýšení koncesionářských poplatků je ukázkou, jak se má dělat politika. Bohužel na nepravém místě. Toto zvýšení je, tak jako každé zvýšení jakýchkoli poplatků, nepopulární. Poplatky se navíc rozšiřují i na počítače a mobily, bez ohledu na to, že ti lidé doma nemají televizi. A rozšiřují se na firmy, a to podle počtu zaměstnanců. Což už s nějakým „koncesionářským poplatkem“ nemá vůbec nic společného. Je to prostě mediální daň. Chceš se dívat, zaplatíš. Nechceš se dívat, zaplatíš. Nemáš se co dívat, protože jsi v práci, zaplatíš.
Sněmovna po šesti jednacích dnech schválila novelu o televizních poplatcích. Novela počítá se zvýšením poplatku, který se navíc budoucnu bude zvyšovat o inflaci a rozšiřuje významně okruh poplatníků i o firmy. Vládní strany v prvních reakcích zdůrazňují, že se poplatky nezvyšovaly od roku 2008 a že jejich zvýšení zajistí nezávislost veřejnoprávních médií. Opozice, včetně Pirátů, však kritizuje, že se poplatky vztahují i na firmy, dojde tak k placení dvakrát.
Sněmovna schválila růst poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) s rozšířením okruhu poplatníků. Zákon také počítá s tím, že do budoucna se budou poplatky zvyšovat v závislosti na míře inflace. Pro hlasovalo 99 poslanců, proti 89. Projednávání novely trvalo kvůli opozičním obstrukcím šest jednacích dnů. Návrh nyní musí ještě schválit Senát a podepsat prezident.
Sněmovna zahájila ve středu ráno poslední dějství schvalování růstu poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) s rozšířením okruhu poplatníků. Hlasování o podobě sporné novely se odehraje po poledni, pevný čas nechal stanovit vládní tábor už v polovině února. Znamená to, že část ze tří desítek výhradně opozičních poslanců z ANO a SPD přihlášených do debaty nestihne s největší pravděpodobností vystoupit.
Dnes nastane českými politiky dlouho očekávaný den. Sněmovna má definitivně schválit vyšší koncesionářské poplatky a širší okruh plátců. Ten se rozšiřuje jak o domácnosti s přístupem k internetu, tedy o každou domácnost s aspoň jedním smartphonem, tak o firmy nad 24 zaměstnanců. Na to, že České televizi má vynést ročně o 860 a Českému rozhlasu o 330 milionů korun extra, se kolem novely zákona děje zcela nepřiměřené haló. Ale berme věci tak, jak jsou, a konstatujme, že opozice si z toho lutherovsky („Tady stojím a nemohu jinak“) učinila záležitost, na níž lze vládu pomučit.
Poslanecká sněmovna se tento týden chystá na finální hlasování o kontroverzní novele, která zásadně ovlivní financování veřejnoprávních médií. Vedle zvýšení koncesionářských poplatků pro Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) rozšiřuje novela také okruh poplatníků. Po měsících obstrukcí opozice se vláda rozhodla svolat mimořádnou schůzi na středu 5. března, kdy se po poledni očekává konečný verdikt.
Předsedkyně sněmovního klubu opozičního hnutí ANO Alena Schillerová v pondělí vzkázala vládním stranám před závěrečným schvalováním sporné novely o poplatcích za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo), že si její hnutí osvojí nynější praxi vládní koalice stanovovat ve Sněmovně pevné časy hlasování.
Předseda ANO Andrej Babiš ohlásil hned v úvodu dnešního jednacího dne Sněmovny obstrukci s cílem nepřipustit schvalování sporné novely o růstu televizního a rozhlasového poplatku s rozšířením okruhu poplatníků. Opoziční zdržování Babiš hájil s poukazem na dřívější vyjádření nynějšího premiéra Petra Fialy (ODS). Ten ještě jako opoziční lídr v jednom z rozhovorů uvedl, že občanští demokraté budou blokovat zavedení elektronické evidence tržeb klidně do konce volebního období.
Zástupci zaměstnavatelů nesouhlasí s návrhem, aby firmy odváděly televizní a rozhlasové poplatky na základě počtu zaměstnanců. Dosud je platí podle počtu televizních a rozhlasových přijímačů. Zvýšení poplatků, které je ve Sněmovně před závěrečném schvalováním, zaměstnavatelům obecně nevadí. Poslanci by se návrhem měli znovu zabývat v pátek. Vládní novela zvyšuje poplatek pro domácnosti za ČT o 15 korun na 150 Kč měsíčně a za ČRo o desetikorunu na 55 Kč za měsíc.
