Na hospodaření veřejnoprávních médií bude dohlížet Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). To je týden po zveřejnění návrhu programového prohlášení pravděpodobné budoucí vlády, které tento bod obsahuje, téměř jasné – shodnou se na něm totiž jak představitelé končícího, tak vznikajícího kabinetu. Co to ale přinese? Podle odborníka na tuto kapitolu z řad hnutí ANO vznikne změnou mimo jiné srovnávací měřítko pro náklady. Končící vláda slibuje, že bude pečlivě sledovat možné ohrožení nezávislosti České televize a Českého rozhlasu, které vidí nejen v politické, ale i v ekonomické rovině.

Proč je změna u NKÚ téměř stoprocentně jistá? Již na jaře letošního roku podala skupina 37 senátorů napříč politickým spektrem návrh na rozšíření pravomocí NKÚ i na Českou televizi a Český rozhlas. Pro změnu tehdy nakonec bylo 60 zákonodárců ze 62 přítomných členů horní parlamentní komory, dva se zdrželi, nikdo nebyl proti. Jelikož je role NKÚ zakotvena v Ústavě, na změnu je potřeba tzv. ústavní většina, tedy 3/5 všech poslanců a 3/5 přítomných senátorů. Taková shoda v rámci celého Parlamentu ČR bývá výjimkou. Předloha doputovala i do Sněmovny, kde ale nebyla projednána. S koncem volebního období ale spadla pod stůl – budou ji muset odhlasovat opět obě komory.

Postup v horní komoře ovšem bude svižný: již 18. listopadu návrh projedná Stálá komise pro Ústavu, následující týden by měl být zákon na plénu. Jak pro Echo24 uvedla místopředsedkyně zmíněné komise a – spolu s dalšími – předkladatelka daného návrhu Hana Kordová Marvanová (BEZPP), očekává pro nový návrh obdobnou podporu, jako měl ten v minulém období. Bude-li schválen, zamíří i se stanoviskem nové vlády do Poslanecké sněmovny, přičemž ani zde by neměl narazit, neboť bod ohledně NKÚ a veřejnoprávních médií je i v programovém prohlášení dosluhující vlády.

„Ministr kultury Martin Baxa (ODS) považuje tuto právní úpravu za důležitou, bohužel se ji nepodařilo ve stávajícím období dokončit po odchodu ministra pro legislativu Michala Šalamouna (Piráti) z vlády,“ uvedla na dotaz Echo24 vedoucí tiskového oddělení kabinetu ministra kultury Jana Malíková. Nově zvolený místopředseda Poslanecké sněmovny Patrik Nacher (ANO), který má mediální agendu v nově vznikající koalici na starosti, ovšem pro Echo24 uvedl, že odkaz na odchod Pirátů z kabinetu považuje za „jasnou výmluvu“. „Všichni se sice shodli, že by to chtěli, ale do Sněmovny to nikdo neposlal, takže to museli udělat až senátoři,“ míní Nacher.

„První krok“ je NKÚ

Poslanec ANO nechtěl specifikovat, jaký bude harmonogram schvalování v dolní komoře, tedy jak rychle chce hnutí změnu prosadit. Změnu Ústavy každopádně nelze projednat ve zrychleném řízení. „Cílem je, aby tohle byl první krok,“ uvedl Nacher. Ovšem i kdyby se nenašlo potřebných 120 poslanců (vznikající koalice jich má 108), podle Nachera je „teoreticky druhou možností, že by veřejnoprávní média byla financována ze státního rozpočtu, protože pak by jejich hospodaření spadalo pod kontrolu NKÚ automaticky“. Na tuto změnu je potřeba jen prostá většina, neboť jde o běžný zákon.

Na zrušení poplatků koncesionářů přitom pravděpodobně dojde i tehdy, pokud projde změna Ústavy. „O zrušení koncesionářských poplatků jsme mluvili jako o naší prioritě již před volbami,“ řekl Echu Nacher. „Zrušení poplatků“ je ostatně bodem dva v návrhu programového prohlášení ANO a partnerů hnutí. Co se zde ovšem neříká, je, co by mělo koncesionářský systém nahradit. To kritizoval i končící ministr Baxa, který na sociální síť X napsal: „O tom, jak budou financována, se hlasitě mlčí. Zdá se, že zápas o nezávislost a ekonomickou udržitelnost médií veřejné služby právě začal.“

Slučování nebude

Nacher pro Echo24 znovu potvrdil, že nově by se veřejnoprávní média měla financovat ze státního rozpočtu. ANO dlouhodobě tvrdí, že systém koncesionářských poplatků je v EU na ústupu a nespojuje financování z rozpočtu s ohrožením nezávislosti médií. Z daní jsou placena média veřejné služby například ve skandinávských zemích.

Třetím bodem návrhu programového prohlášení, který se týká veřejnoprávních médií, je rušení duplicit. Tím však není míněno, sdělil Nacher, že by se měl sloučit rozhlas s televizí, čímž by například zanikla „duplicita“ generálního ředitele. Zatímco hnutí ANO a SPD před volbami sloučení obou institucí slibovalo, možný budoucí ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé sobě) po volbách uvedl, že sloučení má za nevýhodné.

Co se tedy duplicitami myslí? Podle citovaného poslance ANO se nová vláda chce vydat „cestou úspor a efektivního vynakládání financí“. „Vznikne tak srovnávací měřítko pro porovnání nákladů, za které se dají podobné věci pořídit třeba v komerční sféře,“ sdělil Nacher. „Úspory hledáme také všude jinde. Aby se zbytečně neplatily náklady, který se můžou platit jednou, dvakrát. To všechno bude navazovat na tu kontrolu ze strany NKÚ, kdy tedy budeme mít černé na bílém, jak to funguje, jak si ekonomicky ČT a ČRo vedou a kde by ty úspory mohly být,“ doplnil Nacher.

Úspory, nebo ekonomické ohrožení?

Mluvčí resortu kultury Malíková Echu sdělila, že „ministr Baxa bude kroky budoucí koalice pečlivě sledovat a hlasitě na ně upozorňovat veřejnost v případě, že by mohly vést k destabilizaci veřejnoprávních médií“, a to nejen skrze „jejich závislosti na politické moci“, ale i pokud by mělo dojít „k jejich ekonomickým potížím“. Kde by se v – již tak prioritami překypujícím – rozpočtu našly peníze na financování médií veřejné služby, to vznikající vláda neříká – daně zvyšovat nechce, jak zaznívá od čelních představitelů ANO.

Ústavní novela souvisí s už účinnou úpravou, podle níž se poplatky pro Českou televizi od letošního května zvýšily o 15 korun na 150 korun měsíčně. Pro Český rozhlas se zvedly o deset korun na 55 korun za měsíc. Norma zároveň rozšířila okruh zařízení, za něž se poplatek hradí. Vztahuje se na všechny přístroje schopné jakýmkoli způsobem přijímat vysílání, tedy i prostřednictvím internetu. Zůstal princip jedné platby za domácnost bez ohledu na počet zařízení v držení jejích členů.

Zástupci ANO již dříve kritizovali, že rozšíření pravomocí NKÚ se mělo schvalovat už souběžně s předlohou o zvýšení televizního a rozhlasového poplatku. Chyběla jim též debata o redefinici pojmu „veřejná služba“, který je pro veřejnoprávní média klíčový. Podle resortu kultury debata ale proběhla. „Koneckonců jejím výsledkem jsou i schválená a podepsaná memoranda obou veřejnoprávních médií,“ uvedla pro Echo mluvčí ministerstva kultury Malíková. To pro Český rozhlas bylo podepsáno v polovině října, tedy již po volbách, což Nacher pro Echo označil za „politicky nevhodné“ a „netaktické“.