Nová koalice začíná pomalu prakticky řešit budoucnost poplatků za Českou televizi a Český rozhlas. Zatímco v programovém prohlášení má kabinet zrušení poplatků, konkrétní podoba změny – zda přijde rovnou úplný konec, nebo „mezikrok“ přes úlevy některým skupinám – se teprve rodí.

„Já si myslím, že se to povede stoprocentně. Odhadoval bych to asi na rok 2027,“ řekl ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) v rozhovoru pro Blesk. Zároveň připouští i mezikrok: dočasné osvobození vybraných skupin, například seniorů, a teprve poté úplné zrušení poplatků. „Přesně tak. Ale nepředbíhejme. Těch možností jak financovat veřejnoprávní média je víc. Hlavním cílem je, aby lidé ušetřili,“ dodal. O takové variantě hovořila nov koalice už v minulých měsících.

Ministr zároveň odmítá, že by změna byla útokem na veřejnoprávní média, a snaží se debatu rámovat jako modernizační zásah. „Budu hledat nové, moderní formy, které posunou českou kulturu i média do 21. století… nastavit rámec pro média veřejné služby, současný rámec, který odpovídá tomu, jakou úlohu oni mají plnit versus sociální sítě, Netflix a podobná nová média,“ uvedl Klempíř ve sněmovně.

Kdo návrh chystá: „různé varianty“

Za přípravu konkrétního návrhu je zodpovědný mimo jiné místopředseda dolní komory Patrik Nacher (ANO). Ten však detaily v tuto chvíli odmítá komentovat. „Chystáme různé varianty, v této chvíli nechci mluvit o detailech. Díky za pochopení,“ uvedl. „Ještě tomu dejte trochu času, pak vám rád odpovím,“ dodal.

V praxi jde přitom o dvě vrstvy změn, které se v debatě prolínají: úplné zrušení poplatků a přechod na rozpočet – a vedle toho „mezistupeň“, tedy osvobozování některých skupin.

Předseda sněmovního mediálního výboru František Talíř (KDU-ČSL) označuje Klempířův obrat za problematický hlavně kvůli absenci jasného scénáře. „Vyjádření mě mrzí, protože chybí ‚plán B‘. Ve výsledku to stejně zaplatí daňoví poplatníci, takže je to na voliče jen taková finta," uvedl Talíř. Ještě ostřeji se vyjádřil, když zpochybnil argument úspor a varoval před politickým tlakem při rozpočtovém financování: „To je lež. Zkušenosti z Evropy ukazují, že sloučení veřejnoprávních médií nikde úspory nepřineslo. Skutečným cílem je vytvořit prostor pro politický tlak,“ zaznělo od něj.

ČT: odpuštění seniorům by bylo „likvidační“

Konkrétní dopady případného „mezikroku“ už nyní popsal generální ředitel ČT Hynek Chudárek. Podle něj by zrušení povinnosti platit televizní poplatek pro důchodce bylo pro Českou televizi zásadním zásahem: lidé nad 65 let se podílejí na výběru poplatků 47 procenty. „Vychází z toho, že kdybychom měli z poplatků méně, tak bychom nemohli veřejnou službu naplňovat,“ uvedl Chudárek a doplnil, že Klempířovi ukazoval věkové složení plátců i tok peněz do výroby pořadů.

Vláda Andreje Babiše (ANO) má zrušení rozhlasového a televizního poplatku přímo v programovém prohlášení a že ČT po nedávném zvýšení poplatku očekává letos výnos 6,73 miliardy korun. Celkový rozpočet ČT je 8,5 miliardy.

Do sporu vstoupil i bývalý generální ředitel ČT Jan Souček, který v textu „Když Česká televize mlčí“ varuje, že argument úlevy domácnostem je zavádějící. „Jako důvod zrušení mediálních poplatků je nejčastěji uváděna úleva přetíženým rozpočtům českých domácností. Je to však lež,“ píše Souček. Tvrdí, že výnos poplatků by se musel kompenzovat státním rozpočtem, tedy daněmi, a operuje odhadem, že součet výnosu rozhlasových a televizních poplatků by po novele činil „něco kolo 11 miliard korun ročně“.

Souček za nejrizikovější považuje právě variantu postupného osvobozování některých plátců. Podle něj by to mohlo otevřít cestu k trvalému snížení „garantovaného“ rozpočtového příspěvku od roku 2027 na nižší úrovni, než jaká odpovídá současnému systému.

Podle Klempíře poplatky nejsou samy o sobě zárukou nezávislosti: „Nezávislost veřejnoprávních médií zajistí především odvaha managementu. Poplatky jsou jen způsob financování.“