Českou televizi a Český rozhlas letos i v dalších letech čeká jedno z nejpřekotnejších období od jejich vzniku. Současně se otevírá několik klíčových témat: ústavní rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu, plánované zrušení koncesionářských poplatků, hledání nového modelu financování, ale i rozsáhlé vnitřní změny v řízení a výrobě pořadů.

Vláda před Vánoci podpořila senátní návrh ústavní novely, která má Nejvyššímu kontrolnímu úřadu umožnit kontrolovat hospodaření Česká televize a Českého rozhlasu. Podle premiéra Andrej Babiš je současný stav dlouhodobě neudržitelný. „Pokládám za nenormální, že to doposud nebylo možné,“ řekl po jednání kabinetu.

Novela má NKÚ svěřit kontrolu hospodaření právnických osob zřízených zákonem, které poskytují veřejnou službu v televizním a rozhlasovém vysílání. Podporu návrhu vyjádřila mimo jiné ministerstva kultury, školství, vnitra, zemědělství či pro místní rozvoj. Ministerstva financí a spravedlnosti zároveň upozornila, že samotná ústavní změna nebude stačit a bude nutné upravit i prováděcí zákon o NKÚ, aby bylo jasné, jak hluboká a jakým způsobem má kontrola být.

Senátoři návrh předložili už v květnu, poslanci jej ale do říjnových voleb nestihli projednat. Senát proto novelu předložil znovu. V případě schválení by šlo o historický průlom – hospodaření ČT a ČRo by se vůbec poprvé dostalo pod přímý dohled ústavního kontrolního orgánu.

Poplatky jako politické téma číslo jedna

Ještě větší pozornost než kontrola NKÚ vyvolává otázka financování. Koalice ANO, SPD a Motoristů sobě v návrhu programového prohlášení slibuje zrušení koncesionářských poplatků. Ty se přitom od letošního května zvýšily – televizní poplatek na 150 korun a rozhlasový na 55 korun měsíčně – a zároveň se rozšířil okruh poplatníků na všechna zařízení schopná přijímat vysílání, včetně těch s přístupem k internetu, tedy běžné mobily či tablety.

Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je ale změna reálně možná až později. „Změna financování České televize a Českého rozhlasu je možná nejdříve od začátku roku 2027,“ uvedl v Otázkách Václava Moravce. Ani on, ani další politici zatím neupřesnili, kolik peněz by stát na fungování veřejnoprávních médií vyčlenil.

Podle generálního ředitele ČRo Reného Zavorala a předsedy Rady ČT Karla Nováka by úplná náhrada poplatků vyžadovala zhruba 11 miliard korun ročně. „Najít ve státním rozpočtu 11 miliard korun si myslím, že úplně jednoduché nebude,“ řekl Zavoral. Současný model poplatků označil za „nejstabilnější možný“.

Kritika opozice: hrozí oslabení nebo podmanění médií

Záměry nové koalice vyvolaly ostrou kritiku opozice. Podle hnutí STAN neexistuje pro změnu financování žádný racionální důvod. Bývalý poslanec Jan Lacina označil plán za přímé ohrožení nezávislosti. „Jediným důvodem, který je naprosto zjevný a očividný, je buď oslabit média veřejné služby, nebo si je podmanit, případně oboje,“ uvedl.

Předseda STAN a exministr vnitra Vít Rakušan pak uvedl, že debata o médiích veřejné služby zapadá do širšího kontextu fungování nové sněmovní většiny a jejího vztahu k demokratickým institucím.

Ministr kultury: nezávislost ano, ale shoda chybí

Nový ministr kultury Oto Klempíř zdůrazňuje potřebu stability a předvídatelnosti v celé kulturní sféře. Kulturu označil za „národní poklad“ a po schůzce s prezidentem Petr Pavel uvedl, že se shodli na nutnosti zachovat nezávislost ČT a ČRo „v maximální možné míře“.

Zároveň ale přiznal, že uvnitř vládní koalice panují rozdílné názory na rušení či zachování poplatků. Už dříve se také vymezil proti nápadům na sloučení České televize a Českého rozhlasu, které někteří politici považují za cestu k úsporám. „Kulturní instituce potřebují jistotu, nikoliv nervózní prostředí krátkodobých grantů,“ uvedl Klempíř.

Rozpočty rostou

Česká televize má pro tento rok schválený vyrovnaný rozpočet 8,5 miliardy korun, což je meziroční nárůst o sedm procent. Hlavním zdrojem zůstávají televizní poplatky ve výši 6,73 miliardy korun. ČT zároveň plánuje v dlouhodobém horizontu dvě velké investice – výstavbu nové budovy zpravodajství na Kavčích horách a přesun do nové budovy v Brně. Podle memoranda o veřejné službě má na investice vynaložit sedm procent příjmů z poplatků.

Český rozhlas letos hospodaří s rozpočtem přesahujícím 2,5 miliardy korun. I zde vedení upozorňuje, že dlouhodobé plány stojí na současném modelu financování a jeho případná změna by vyžadovala zásadní přehodnocení rozsahu činnosti.

Reorganizace a změny ve zpravodajství

Vedle politických debat prochází Česká televize také výraznou vnitřní reorganizací. Od ledna dochází ke sloučení divize Program a digitální služby s divizí Obsah a přechází se na systém žánrových center. Generální ředitel Hynek Chudárek uvedl, že cílem je zjednodušení řízení a úspory, které se mají promítnout do výroby pořadů. „Zachováváme transparentní způsob vývoje pořadů, ale zároveň odstraňuji dvojkolejnost při rozhodování a zvyšuji odpovědnost jednotlivých manažerů,“ řekl.

Od ledna 2026 se mění také obsazení moderátorských pozic na ČT24 a v hlavních zpravodajských pořadech. Podle ředitele zpravodajství Petra Mrzeny má jít o krok ke srozumitelnějšímu a stabilnějšímu vysílání. „Cílem je větší přehlednost a vyšší míra identifikace diváků s jednotlivými osobnostmi,“ uvedl.