Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) se v roce 2025 pravděpodobně nevyhnou úsporám a zásadní redukci výroby i provozu. Důvodem je neschválení novely zákona, která měla od ledna navýšit koncesionářské poplatky. Pokud zákonodárci nerozhodnou včas, veřejnoprávní televize zvažuje razantní kroky, včetně možného snížení počtu kanálů na polovinu.
Drama Vlny režiséra Jiřího Mádla se dostalo mezi 15 kandidátů americké filmové akademie na Oscara v kategorii Nejlepší zahraniční film, ukazuje užší výběr zveřejněný pořadateli nejprestižnějších filmových cen. Český snímek je v něm poprvé od roku 2021, kdy akademie takto vyzdvihla film Agnieszky Hollandové Šarlatán.
Běžná poslanecká diskuse ke sporné novele o růstu televizního a rozhlasového poplatku a o rozšíření okruhu poplatníků má skončit ve středu před 22:00. Ve Sněmovně to prosadil v podvečer vládní tábor hned potom, co poslanci obnovili druhé kolo projednávání předlohy. Sněmovna podle návrhu koalice také schválila možnost nočního jednání.
Sněmovna přerušila v úterý půl hodiny před půlnocí debatu o sporném růstu televizního a rozhlasového poplatku do středečního večera. Diskuse o vládní novele, která také rozšiřuje okruh poplatníků, dosud vyplnila v nynějším druhém čtení 11,5 hodiny. Na konci jednacího dne sněmovní systém evidoval 28 poslaneckých přihlášek k běžnému vystoupení.
Sněmovna omezila v úterý večer řečnickou dobu pro debatu o sporné vládní novele k růstu televizního a rozhlasového poplatku a rozšíření okruhu poplatníků. Prosadil to zhruba po 8,5 hodiny od zahájení jednání koaliční tábor, jehož zástupci mluvili o opozičních obstrukcích. Pokud běžná debata o předloze neskončí do dnešních 23:30, bude podle dalšího schváleného návrhu koalice pokračovat ve středu od 18:00.
Ministr kultury Martin Baxa (ODS) uvedl, že své dřívější vyjádření o nezvyšování televizního a rozhlasového poplatku nezlehčuje. Zaznělo podle něho v době, kdy ještě podrobně neznal ekonomickou situaci České televize a Českého rozhlasu. Ministra kultury před tím obvinil ve Sněmovně ze lži předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš.
Poplatky za veřejnoprávní média uplatňuje jen menšina zemí Evropské unie, řekl ve sněmovně předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš v úvodu další debaty o novele, která poplatky pro Českou televizi a Český rozhlas zvyšuje a rozšiřuje okruh poplatníků. Ze lži pak vinil ministra kultury ministra kultury Martina Baxu (ODS) kvůli jeho dva roky starému tvrzení, že se poplatky zvedat nebudou.
Před úterním, pravděpodobně dost vyhroceným projednáváním vládní novely o vyšších televizních a rozhlasových poplatcích, předložilo hnutí SPD sérii pozměňovacích návrhů.
Radio Wave začalo 29. října vysílat nový podcast Slast, posluchači zatím mohli vyslechnout čtyři díly (dohromady mají 175 minut), pátý je ohlášen na tento čtvrtek. Podtitul pořadu by klidně mohl být Všechno, co jste kdy nechtěli vědět o sexu (ale Linda Bartošová se nebála zeptat).
Už čtrnáct dní se vede veřejný spor o to, jestli Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) má pravomoc vyzývat statisíce médií a audiovizuálních tvůrců, aby se u ní registrovali. Je dobré se na český spor nejdříve podívat z nadhledu. Na evropské a později české úrovni celou akci s registrací, resp. evidencí, rozjely komerční televize. Jejich iniciativa se později přetavila do dvou evropských směrnic. Ty pak byly transponovány do českého práva.
Poslanecká sněmovna dál řeší, co s navýšením televizních a rozhlasových poplatků. Novela zákona, který má mimo jiné zavést pravidelnou valorizaci poplatků a rozšířit okruh jejich plátců, by měla přinést Českému rozhlasu a České televizi více než jednu miliardu korun ročně. V opačném případě hrozí ořezávání. Vládní koalici se ji znovu přes odpor a tak trochu i nezájem opozice nepodařilo prosadit, část ale stále doufá v to, že se legislativa do konce roku stihne.
Uvnitř vládní koalice dochází k rozkolu kvůli projednávané takzvané velké mediální novele, která zavádí zvýšení poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) a širší definici toho, kdo by měl platit. Část členů ODS teď otevřeně vystoupila proti a požaduje, aby vedení strany její prosazování zastavilo. Oblastní rada ODS Praha-západ v minulých dnech přijala usnesení, které vyjadřuje nesouhlas s navrhovaným zvýšením poplatků.
V případě nezvýšení televizních poplatků směřuje Česká televize (ČT) ke snížení počtu kanálů ze šesti na tři, řekl ředitel veřejnoprávní televize Jan Souček v rozhovoru pro web Info.cz. Varianta, že by zákonodárci poplatky projednali až ve druhém čtvrtletí příštího roku, není podle něj "žitelná." Souček tak reagoval na vyjádření předsedy poslaneckého klubu ODS Marka Bendy, který na konci října řekl, že zvýšení poplatků pro ČT a Český rozhlas (ČRo) letos Sněmovna už nestihne prosadit.
V novém pozměňovacím návrhu k velké mediální novele přichází čtyřkoalice s další potenciálně kontroverzní změnou. Pokud by totiž návrh prošel přes poslance, ukládal by veřejnoprávním médiím, České televizi (ČT) a Českému rozhlasu, aktivně přispívat k rozvoji demokratické kultury a vést diváky a posluchače k informační gramotnosti.
Dělaly se kvůli tomu procedurálně psí kusy, například ještě v létě koalice nebrala zřetel ani na stanovisko poradního orgánu Legislativní rady vlády, jen aby se „stihly termíny“. Bylo životně důležité pro demokracii, aby novela zákona o České televizi a Českém rozhlase vešla v platnost ještě letos. Imperativem je zajistit ČRo a hlavně ČT víc financí na provoz, v prvním případě až o 330 milionů korun, v druhém o 865 milionů. Novela je, jak ostatně přiznávají ti politici čtyřkoalice, kteří se o ni osobně zasazují, politicky motivovaná.
Stále neutuchá debata týkající se novelizace mediálního zákona, která počítá se zvýšením poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Legislativa vyvolává znepokojení nejen mezi občany, ale i mezi provozovateli soukromých médií. Nejčastěji kritizovaným bodem takzvané velké mediální novely je podle dalších aktérů i opozice rozšíření okruhu poplatníků – platit by nově měla každá domácnost či firma, která vlastní alespoň jeden chytrý telefon, počítač či tablet.
Koaliční poslanci poslali do sněmovny potenciálně dost kontroverzní pozměňovací návrh k takzvané velké mediální novele. Ten by totiž Českou televizi rozhlas opravňoval žádat o osobní data firem, konkrétně od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Důvodem má být efektivnější výběr rozhlasových a televizních poplatků, jde ale také o další důvod k obavám o výslednou podobu už tak sporného zákona.
Ve sněmovně aktuálně projednávaná velká mediální novela čelí nečekané kontroverzi. Ukázalo se totiž, že ve verzi zaslané poslancům na stůl bylo vyškrtnuto klíčové ustanovení, podle něhož bylo doposud porušení kodexu České televize a rozhlasu považováno za porušení pracovní kázně podle zákoníku práce.
Zásadní změna v připravované velké mediální novele překvapila i některé poslance. Z návrhu novely zákona o České televizi a Českém rozhlasu totiž aktuálně vypadlo ustanovení, které doposud považovalo porušení kodexu médií veřejné služby za porušení pracovní kázně podle zákoníku práce. Odpůrci novely hovoří o tom, že by nová úprava oslabila dosavadní funkci kodexu médií veřejné služby.
Poslanci se ve středu scházejí na mimořádné schůzi, aby projednali dlouhodobě kontroverzní navýšení koncesionářských poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Nejčastěji kritizovaným bodem takzvané velké mediální novely je podle dalších aktérů i opozice rozšíření okruhu poplatníků – platit by měl nově každý, kdo vlastní alespoň jeden chytrý telefon, počítač či tablet. Opozice už avizovala, že hodlá využít pozměňovacích návrhů a hrozí tak, že se projednání protáhne podobně jako v prvním kole.
Sněmovna pravděpodobně schválí vládou navržené zvýšení televizního a rozhlasového poplatku, jak jí to ve středu doporučil její mediální výbor. Vláda chce hlavně kvůli inflaci zvýšit od ledna příštího roku poplatek pro Českou televizi o 15 korun na 150 korun měsíčně a poplatek Českému rozhlasu o deset korun na 55 korun za měsíc. Sněmovna se bude novelou zabývat příští týden ve druhém kole schvalování.
Poslanecká sněmovna bude na mimořádné schůzi jednat o změně důchodů a poplatcích za Českou televizi a Český rozhlas jednat ve středu 2. října. Předsedkyně dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) zveřejnila pozvánku na sněmovním webu. Poslanci se předlohám budou věnovat ve druhém čtení po projednání ve výborech.
Jen málokdy se stane, aby nějaký film vstoupil do mimofilmového kontextu tak nápadně jako Vlny, jež nyní vedou žebříček návštěvnosti kin. Není to vlastně dokonalý „režimní film“? V roli producentů figurují sponzoři prezidentské kampaně generála Pavla. Protagonisty jsou novináři, profese, jež je nyní ostřelována populisty. Film je zachycuje při tom, když sehráli historickou roli docela tak, jak to předestírají dnešní experti na strategickou komunikaci a boj proti dezinformacím: předávali veřejnosti důvěryhodné informace, a zamezili tak tomu, aby se ujala okupanty přichystaná dezinformace.
Historie má bohužel tendenci se opakovat v různých obměnách a lidstvo má bolestivou schopnost historické zkušenosti ignorovat. Při středečním pietním aktu k 56. výročí okupace Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy to před budovou Českého rozhlasu v Praze řekl prezident Petr Pavel. Důvodů pro připomínku událostí ze srpna 1968 je podle prezidenta celá řada. Jedním je uctění památky obětí a vyjádření respektu všem, kteří v té době měli jasně nastavený morální kompas a neuhnuli před zlem,
Po uvedení filmu Vlny v režii Jiřího Mádla následovala v tuzemských médiích vlna (ehm) až manifestačního nadšení. Sledoval jsem ji zdálky a v tom extatickém jednohlasu mi přišla až podezřelá. Konečně se v Česku zas natočil film evropského formátu! Světového formátu! Ve velkém sále Thermalu po premiéře následoval nebývale dlouhý potlesk. Vlastně se tam doteď tleskat nepřestalo. Odpusťte mírnou jízlivost, ten film ani jeho autoři za místy přepjaté reakce jistě nemohou. Do tak velikých výšin vyhnaná očekávání si navíc koledují o to, aby byla zklamána teď, když snímek vstupuje do tuzemských kin.
Sněmovní noční maraton ze čtvrtka na pátek a pak v pátek nebyl věnován výběru stavitele nových jaderných bloků v Dukovanech, stížnostem zemědělců ani potížím s léky. Byl věnován zvýšení poplatků pro Českou televizi (a Český rozhlas). Financování veřejnoprávních médií nebo korespondenční volba, to jsou dnes pro pětikoalici stěžejní témata. I placeného pozorovatele politiky tu a tam potrápí už jakoby zodpovězená otázka, o co tu s vynaložením tolika sil, tolika času sněmovny, posledního času před odchodem na letní prázdniny, vlastně jde. Koncesionářský poplatek se v případě České televize zvýší... o 15 korun měsíčně. Z původně uvažovaných 25 korun pětikoalice v reakci na lidovou nevůli šla na 15 korun, tedy o čtyřicet procent dolů.
Poslanci hlasy vládní většiny v prvním čtení schválili takzvanou velkou mediální novelu a posunuli ji dál. Opozici se naopak nepodařilo návrh zamítnout nebo vrátit. Změnu zákona o České televizi a rozhlasu, která přináší nový systém koncesionářských poplatků, protlačila Poslanecká sněmovna přes nesouhlas opozice i některé firmy nebo mediální organizace. Odpoledne pak poslancům začaly prázdniny. Hlasovalo se pevně v 13 hodin na návrh šéfa poslanců ODS Marka Bendy.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se ostře vymezil proti zvýšení poplatků pro veřejnoprávní média. Při čtvrtečním jednání Poslanecké sněmovny uvedl, že bude“ krvácet na barikádě“ a bude obstruovat při schůzi na začátku července, kde se má tzv. velká mediální novela projednávat. Zároveň občanům doporučil, aby Českou televizi nesledovali, podle něj jsou její zaměstnanci zaujatí proti hnutí ANO.
Koncesionářské poplatky by se mohly zvýšit. Vláda ve středu schválila jejich růst u televizního o 15 korun na 150 korun měsíčně a u rozhlasového o deset korun na 55 korun měsíčně, řekl na tiskové konferenci předkladatel návrhu ministr kultury Martin Baxa (ODS). Takzvaná velká mediální novela, kterou nyní dostane k posouzení Poslanecká sněmovna, počítá také s rozšířením okruhu poplatníků. Nově platit by měly i domácnosti bez televizního přijímače nebo rádia, jejichž obyvatelé používají chytrý telefon nebo mají internetové připojení.
Ministerstvo kultury odstraní z mediálních novel povinnost firem hlásit České televizi a Českému rozhlasu údaje o zákaznících, kteří mají smlouvu na nějaký typ internetových připojení. Tito zákazníci by měli nově podle novely platit televizní a rozhlasový poplatek. Řekl to prezident Asociace provozovatelů mobilních sítí (APMS) Jiří Grund s odkazem na jednání s ministrem kultury Martinem Baxou (ODS). Ministerstvo kultury informaci bez dalších podrobností potvrdilo.
