Letní prázdniny se blíží. To znamená, že tisícovky českých rodin se vydávají do oblíbeného Chorvatska nebo Itálie. Tak na co si dát pozor během cesty k moři? Vyrazit autem k Jadranu znamená tisícovky kilometrů po dálnici směrem na Brno. Tato trasa už ale není jediná, jelikož se otevřel nový úsek jihočeské dálnice D3 u Českých Budějovic. Nově nemusíte jezdit přes Moravu a Vídeň, ale vyzkoušet trasu přes Linec a Štýrsko. Nová trasa je rychlejší o 15 minut, vyhne se kolonám u moravské metropole a slibuje lepší komfort jízdy. Nezapomeňte, že se vyplatí natankovat ještě před hranicemi v Česku.

Jízdu autem na dovolenou například k Jaderskému moři letos urychlí nový úsek jihočeské dálnice D3. Dobrou zprávou je i zrušení ekologických zón s rychlostním omezením na dálnicích v rakouském Štýrsku. Touto cestou se dovolenkáři jedoucí přes Prahu vyhnou klasickému zdržení u Brna či Vídně.

Na 21. prosince 2024 připadl slavnostní okamžik, kdy Ředitelství silnic a dálnic zprovoznilo téměř 28 km nového úseku D3 – obchvat Českých Budějovic a vedení dálnice až ke Kaplici-nádraží, včetně tunelu Pohůrka. Tato etapa odstranila tranzitní dopravu z města a zvýšila plynulost dálničního provozu. Jedna část obchvatu je dokonce na rok zdarma – zbytek zpoplatněný klasickou časovou vinětou.

D3 nyní nabízí komfort až 100 km/h v tunelových úsecích a roste šance, že do poloviny 2025 budou licencovány i rychlostní pásma s max. 150 km/h mezi Táborem a Českými Budějovicemi. Podle některých navigačních aplikací jako je ViaMichelin, Waze nebo Google Maps, je lepší vyhnout se Brnu a vyrazit přes Jižní Čechy směr Rakousko.

Tuzemští dovolenkáři se za rakouskými hranicemi u Štýrského Hradce následně napojí na stejnou dálnici, která vede na slovinský Maribor a chorvatský Záhřeb. Poté dojedou až na pobřeží. Nutno dodat, že cestu k moři zlepšilo i zrušení ekologických zón ve Štýrsku. To udělala nová zemská vláda na jaře. Díky tomu zmizelo několik rychlostně omezených úseků, kde se nově může jet rychlostí 130 kilometrů za hodinu.

Aplikace dál doporučují trasu z Prahy přes Linec, Štýrsko a Maribor do Záhřebu. Pro Istrii je vhodnější objet přes Lublaň. Alternativou pro milovníky scenérie i výzev je cesta přes Taury – přes Celovec a Ljubeljské sedlo –, která je o 80 km kratší a rychlostně přibližně vyrovnaná, ale nabízí atraktivní zážitky v horách.

Na možné zdržení by se řidiči měli připravit především v Rakousku. Stavební práce probíhají na D3 u Dolního Dvořiště, kde se doprava komplikuje u hranic s Rakouskem. S možným zdržením je třeba počítat i na A2 u Vídně, kde se doporučuje alternativní objížďka přes Bratislavu a Maďarsko. Komplikace mohou nastat také v rakouských tunelech a doporučuje se objet hlavní tunel Karavanky přes Ljubleljské sedlo.

Kolony, dražší známky a pokuty za objíždění kolon

Letos byste měli počítat také s mírným zdražením dálničních známek. Pozor byste si měli dávat i v Rakousku. Deník Echo24 už dříve psal o tom, že v Tyrolsku platí nová dopravní omezení, která mají omezit přetíženou tranzitní dopravu. Například řidiči nesmí opouštět dálniční kolony, pokud nejsou ubytovaní v regionu, nebo se tam nejedou rekreovat. Když sjedete z hlavního tahu a chcete kolony objet pomocí místních silnic, tak můžete dostat vysokou pokutu a ještě vás do kolony vrátí. Opatření platí každý víkend i o svátcích.

Rakušané navíc zdražili i dálniční známky. Jednodenní známka se zvýšila z 8,6 na 9,3 eur (230 korun), desetidenní stojí 12,4 eur (307 korun). Kromě dálničních známek je potřeba počítat i s mýtem za dva tunely na dálnici A9 a A10. Cena mýtného se u obou zvýšila o 50 centů. Za zvážení stojí několikakilometrová objížďka a zdržení zhruba do deseti minut v případě Katschberského a Bosruckého tunelu.

Ještě dražší známky mají ve Slovinsku. Tam pro krátkodobé cesty stále nemají jednodenní známku, což po nich vyžaduje EU. Nabízí pouze nevýhodnou týdenní variantu za 16 eur (400 korun). Deník Echo24 o tom psal více zde. Slovinské dálnice se dají objet směrem na rakouský Mureck. Pozor byste si ale měli dát na závěrečný úsek slovinské dálnice, kde často čekají policejní hlídky a hrozí pokuta za jízdu bez známky ve výši až 300 eur (7500 korun).

V Chorvatsku došlo k obnovení desetiprocentní přirážky k mýtnému od začátku července do konce září. To znamená, že si připlatíte zhruba jedno euro na sto kilometrů jízdy oproti cenám po zbytek roku. Za mýtné průměrně zaplatíte zhruba 24 až 32 eur (600 až 800 korun).

Kolik zaplatíte za palivo?

Než vyrazíte, tak si radši natankujte v Česku. V zahraničí si totiž za pohonné hmoty výrazně připlatíte. Tuzemské ceny paliv patří k nejnižším v Evropě, za hranicemi motoristé zaplatí i o několik korun za litr více. Nejdražší paliva natankují z okolních zemí v Itálii nebo Německu. Ceny v EU jsou nicméně v průměru asi o tři koruny nižší než před rokem.

Podle údajů společnosti CCS, která ceny pohonných hmot v ČR sleduje, se litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 v závěru minulého týdne prodával v Česku v průměru za 33,99 koruny, za litr nafty Diesel řidiči dávali průměrně 32,45 koruny. "Cenový pokles na tuzemských čerpacích stanicích vykázal v uplynulém roce dynamičtější tempo než v jiných zemích a Česko oproti loňskému červnu poskočilo ze sedmé na třetí příčku nejlevnějších zemí u nafty a z desáté na čtvrtou v případě Naturalu 95," řekl Damir Duraković ze společnosti Axigon, která je distributorem tankovacích karet Shell a EuroOil.

Ve většině ostatních zemí si Češi za pohonné hmoty připlatí. V Chorvatsku jsou paliva proti ČR v průměru dražší o tři koruny za litr. Stejně si motoristé připlatí i na Slovensku, v Maďarsku nebo ve Slovinsku. Na ještě dražší pohonné hmoty se musí motoristé připravit v Německu nebo Itálii, kde například benzin natankují o více než osm korun za litr dráž než v ČR. Mírně vyšší ceny než v tuzemsku jsou i v Polsku.

Nejlevnější paliva v rámci EU motoristé najdou v Bulharsku, kde na litru benzinu oproti Česku ušetři i o více než čtyři koruny. Levně jsou paliva k dostání například také na Maltě. České ceny benzinu a nafty se pohybují na dlouhodobě nízké úrovni. Nutno dodat, že izraelsko-íránský konflikt možná ještě do cen pohonných hmot promluví.

Podle analytika XTB Jiřího Tylečka jsou základem cenových rozdílů mezi jednotlivými státy daně, kdy Česko má mírnější zdanění paliv než mnoho západních zemí. "Celkový podíl daní na ceně paliva je u nás kolem 50 procent, kdežto třeba v Dánsku nebo Nizozemsku to dělá i přes 70 procent," řekl. Mezi další faktory patří podle Tylečka také konkurenční prostředí mezi čerpacími stanicemi v ČR, kvalitní zásobování, posilující česká koruna a také marže rafinerií.

Řidiči musí počítat také s cenovými výkyvy a rozdíly na jednotlivých pumpách. "Na čerpacích stanicích u vytížených dopravních tepen, jako jsou dálnice a další významné komunikace, nebo v okolí hranic států, bývají paliva nadprůměrně drahá," uvedl Duraković. I tomu by tak podle něj měli motoristé přizpůsobit plánování svých cest.