Češi v květnu opět pocítili růst cen. Spotřebitelská inflace meziročně zrychlila na 2,4 procenta, a to hlavně kvůli zdražení potravin a služeb. Zatímco energie a pohonné hmoty zlevňují, lidé si výrazně připlácí za běžný nákup i za rekreaci. Ekonomové varují, že v červnu inflace může dál růst, a i když ve druhé polovině roku čekají zpomalení, tlak na ceny potravin a služeb jen tak nezmizí.

Podle Českého statistického úřadu stouply v květnu meziročně ceny potravin a nealkoholických nápojů o 5,4 procenta. Největší nárůst zaznamenala vejce, která zdražila o 44,3 %, ovoce o 15 %, sýry a tvarohy o 6,8 % a čokoláda s čokoládovými výrobky dokonce o 23,4 %. Naopak klesly ceny mouky (-7,3 %) a cukru (-24,4 %).

Rostly však i ceny v sektoru služeb – o 4,9 %. Nájemné z bytu se zvýšilo o 5,7 %, stravovací služby o 4,6 %, ubytovací dokonce o 7,7 %. Lázeňské pobyty meziměsíčně zdražily o 12,5 %. „Jedná se pravděpodobně o souběh tlaku na růst mezd, nedostatku pracovní síly a solidní spotřebitelské poptávky,“ vysvětlil hlavní ekonom Investika Vít Hradil.

Ekonomové: Inflace ještě neřekla poslední slovo

Z květnových dat je zřejmé, že hlavním motorem inflace zůstávají potraviny a služby. „Zboží, například oděvy nebo vybavení domácnosti, zůstává cenově stabilní. Zato služby dál vykazují zvýšenou inflaci. S příchodem letní sezony je nepravděpodobné, že by se situace v dohledné době uklidnila,“ uvedl Hradil.

Podle hlavního ekonoma Patria Finance Jana Bureše inflaci táhne nahoru i imputované nájemné a rekreace. „Inflační momentum u nájmů se pohybuje okolo 7 %. Vyšší tempo růstu cen pozorujeme také v pohostinství, hotelnictví nebo kultuře,“ upozornil. Podle něj můžeme v červnu čekat krátkodobé inflační maximum kolem 2,8 %.

Podobně mluví i Lukáš Kovanda: „Nezpracované potraviny přidaly hned 9,2 procenta. Spolu s neústupností inflace ve službách to jsou hlavní důvody, proč květnová inflace překonala očekávání.“ Analytici se proto shodují, že ČNB pravděpodobně v červnu ponechá základní úrokovou sazbu na 3,5 %.

Prouza: Za vysoké ceny mohou i domácí překážky

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza poukazuje na strukturální problémy českého trhu. „Zisková marže obchodů se drží kolem 2 %, zatímco u velkých potravinářských podniků dosahuje i dvouciferných hodnot. Bez nárůstu konkurence v českém potravinářství a bez plného využití volného trhu EU nemohou ceny klesat,“ uvedl.

Viní ministerstvo zemědělství z toho, že si více na potravináře nedošláplo. „Čeští velkozemědělci opět zkouší, co jejich zákazníci vydrží,“ kritizuje.

Podle něj navíc čeští obchodníci čelí rostoucím nákladům – od energií přes mzdy až po nové legislativní požadavky. „Růst reálných mezd je sice dobrou zprávou pro spotřebitele, ale zároveň znamená vyšší mzdové náklady pro obchodníky,“ uvedl.

Prouza kritizuje také umělé překážky dovozu. „Stát dlouhodobě brání vyšší konkurenci například tím, že odmítá zrušit tzv. dovozovou vyhlášku, která nutí dovozce hlásit zboží 24 hodin předem. Tím vznikají dovozcům vysoké náklady, což udržuje ceny potravin zbytečně vysoko,“ varuje.

Zatímco v Česku ceny potravin rostou, globální trendy ukazují opačný směr. Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) se světové ceny potravin v květnu snížily o 0,8 %, hlavně díky poklesu cen obilovin, cukru a rostlinných olejů. Roste naopak cena masa, především hovězího, a také mléčných výrobků.

FAO zvýšila odhad letošní světové produkce obilovin na rekordních 2,911 miliardy tun. V kombinaci s nižšími cenami vstupů by to mělo podle analytiků vytvářet tlak na zlevňování. V Česku se však tento tlak zatím neprojevuje.

Co bude dál?

Podle ekonoma Radomíra Jáče z Generali Investments lze ve druhém pololetí očekávat návrat inflace blíže k dvouprocentnímu cíli ČNB. Analytici ale upozorňují, že do června inflace ještě poroste – kvůli srovnávací základně i dozvukům pandemických změn ve spotřebitelském chování.

„Červen velmi pravděpodobně přinese další zrychlení meziroční inflace,“ říká ekonom UniCredit Bank Patrik Rožumberský. „Důvodem bude nízká srovnávací základna, ale také stagnující ceny pohonných hmot a trvající zdražování ve službách.“