Meziroční inflace v Česku v lednu zpomalila na 2,8 procenta, čímž se dostává do blízkosti cílového pásma České národní banky. Ačkoliv se na první pohled zdá, že období extrémního zdražování končí, ekonomové upozorňují, že celkový obraz není tak optimistický.
V Česku máme ještě nedohašené ohnisko inflace v cenách služeb a další proinflační rizika. I proto není možné snižovat úrokové sazby rychlejším tempem. Uvedla to viceguvernérka České národní banky (ČNB) Eva Zamrazilová s tím, že měnová politika byla už před covidem příliš uvolněná, což přispělo k vytvoření „inflačního podhoubí“.
Elektronická evidence tržeb (EET) nemůže být považována za inflační riziko, jsme technologicky někde jinde než v roce 2017. Uvedla to šéfka poslanců hnutí ANO Alena Schillerová s tím, že EET bude jedním z prvních kroků, které případná vláda Andreje Babiše okamžitě po volbách udělá. Podle viceguvernérky České národní banky Evy Zamrazilové byla chyba EET zrušit.
Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně vzrostly o 2,8 procenta, což znamená zpomalení inflace oproti prosincovým třem procentům. Přesto však lednová inflace překvapila ekonomy, kteří očekávali meziroční růst spotřebitelských cen pouze o 2,6 procenta. Největší vliv na růst inflace mělo podle všeho stále zdražování potravin, alkoholu a tabáku, jejichž ceny meziročně vzrostly o 4,8 procenta.
Máme konečná čísla o stavu ekonomiky za loňský rok. Růst o jedno procento HDP lze vnímat pozitivně. Tedy tak, že je to odražení od pomyslného dna po předloňském propadu o 0,4 procenta. Nebo jako zklamání, protože očekávání byla jiná. Tak či tak, takový „růst“ je dost pravděpodobně nový normál. Doby, kdy se ekonomika zvětšovala tříprocentním tempem, budou prozatím minulostí. Slabý průmysl, na kterém naše hospodářství ještě stále silně závisí, a smutný pohled na Německo jsou v tuto chvíli stěžejním důvodem. Růst se samozřejmě konal kvůli vyšší spotřebě domácností
V sousedním Německu zažívají nebývalý šok z nárůstu cen potravin. Ceny některých, především z másla či pomerančů, stouply o desítky procent. K tomu o více než osm procent zdražil i dovoz potravin. Inflace a stoupající ceny podtrhují současnou opatrnost německých spotřebitelů. Podle norimberského Institutu pro tržní rozhodnutí navíc Němci začali více spořit a ekonomický výhled považují za pesimistický, informuje Bild.
Česká ekonomika se v loňském roce vrátila k růstu, který letos podle nové makroekonomické predikce ministerstva financí zrychlí o více než procentní bod na 2,3 procenta. V listopadu MF predikovalo růst na úrovni 2,5 procenta HDP. Meziroční inflace by se měla celý letošní rok pohybovat v blízkosti dvou procent. Díky přetrvávajícímu napětí na trhu práce a klesající inflaci porostou reálné výdělky. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) odmítl, že by kvůli nižšímu odhadu růstu HDP nebyl dodržen plánovaný schodek rozpočtu.
Maloobchodní tržby v Česku bez prodejů a oprav motorových vozidel v listopadu zpomalily růst, meziročně stouply o 4,3 procenta, v říjnu vzrostly po revizi o 5,1 procenta. Meziměsíčně se tržby obchodníků snížily o 0,1 procenta. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Po svátečních projevech státníků přišla smršť odsuzování toho, že má někdo potřebu současnou vládu a politické dění u nás kritizovat. Protože si má prý vzpomenout, co tam bylo předchozích osm let. Ano, s tím asi nikdo nepolemizuje. Ale my máme hodnotit a kriticky se dívat na to, co se děje teď. Co bylo slibováno a co nenastalo. Tvrdit, že popisování reality se nehodí, protože v tuhle chvíli tu „nic lepšího nemáme“, je trochu málo. A je to docela zoufalé.
Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl očekává, že letošek bude pro ČR rokem nízké inflace a finanční stability. V diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News uvedl, že inflace bude kolem 2,5 procenta a tuzemská ekonomika podle prognóz poroste kolem dvou procent, růst bude ale založen na spotřebě. Michl by raději viděl, kdyby hospodářství rostlo díky investicím. Vývoji by podle něj pomohl i vyrovnaný státní rozpočet.
Ruský rubl v tomto týdnu stihl klesnout k americkému dolaru nejníže za 32 měsíců a dostat se i nad hranici 110 rublů za dolar. Od začátku srpna se rubl k dolaru propadl o více než 24 procent. Dodavatelé ovoce a zeleniny ze zemí, které Kreml označuje za „spřátelené“, zrušili řadu smluv na vývoz do Ruska, napsal server The Moscow Times. Rušení dohodnutých dodávek se týká vývozců z Turecka, Egypta a Íránu, kteří požadují, aby byla do cen zahrnuta rostoucí měnová rizika.
Vývoj výrobních cen v zemědělství naznačuje, že zdražování potravin v příštích měsících zrychlí, shodli se analytici. S ohledem na vývoj výrobních cen v ostatních sektorech ale neočekávají, že by se vrátila plošná vysoká inflace z minulých let. Údaje o vývoji cen výrobců dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), předznamenávají budoucí vývoj spotřebitelských cen. Ceny zemědělských výrobců v říjnu meziročně vzrostly o 2,4 procenta, růst ve srovnání s předchozím rokem zaznamenaly poprvé po 17 měsících.
Vytáhl na ně smrtící zbraň. Bullshit, nepřeložitelné slovo, provokoval zjevnými hovadinami jako na estrádě a oni spadli do jeho pasti a napadali jej za nehorázné lži. „Haiťani v Ohiu chytají (k obědu) kočky a psy.“ Jeho přívrženci věděli, že kecá a tímto způsobem upozorňuje na příliv imigrantů. „Vyženu všechny nelegální přistěhovalce!“ Všechny? Jen těch starých a s dětmi je podle odhadu 10 milionů a žijí v Americe bez dokladů po léta. Už osm let na Trumpa levice hystericky útočí jako na šílence, usvědčeného zločince, fašistu a smrtelnou hrozbu demokracie.
Spotřebitelské ceny v Česku zaznamenaly v říjnu další nárůst, což odráží pokračující tlak na inflaci v několika klíčových sektorech ekonomiky. Ačkoliv růst cen zůstává v tolerančním pásmu stanoveném Českou národní bankou (ČNB), zvýšení je cítit především v oblastech bydlení a některých potravin. V důsledku toho rostou obavy z možného překročení hranice tří procent v závěru roku. Takový vývoj odpovídá trendům posledních měsíců a přináší otázky ohledně dalšího vývoje měnové politiky.
Spotřebitelské ceny v Česku v říjnu meziročně stouply o 2,8 procenta, meziroční inflace tak zrychlila ze zářijových 2,6 procent. Dražší bylo zejména bydlení, z potravin zdražilo zejména máslo a čokoládové výrobky, naopak pohonné hmoty zlevnily. Meziměsíčně byly ceny vyšší o 0,3 procenta. Údaje dnes na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici podobný vývoj očekávali. "Spotřebitelské ceny v říjnu pokračovaly ve zrychlování meziročního růstu.
Meziroční inflace v říjnu mírně zrychlila na 2,7 procenta ze zářijových 2,6 procenta. Shodují se na tom odhady analytiků, které ČTK oslovila. V říjnu podle nich zdražovaly zejména potraviny, pokračovalo naopak zlevňování pohonných hmot. Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní informace o říjnovém vývoji spotřebitelských cen v pondělí.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta, oznámil ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Úroková sazba je tak na nejnižší úrovni od počátku února 2022. Většina analytiků pokles o čtvrt procentního bodu očekávala, ve stejném rozsahu bankovní rada snížila úrokové sazby i na předchozích dvou zasedáních.
Jsou dva způsoby, jak se dívat na Trumpovo volební vítězství. Ten první: Trump radikálně přestavěl americkou politickou scénu, daří se mu to, čemu se v americké hantýrce říká „realignment“. Buduje koalici založenou na pracujících a drobných podnikatelích, která maže rasové rozdíly a devalvuje příslušnost k elitám, definovaným vzdělanostními či kariérními milníky. Buduje takzvanou populistickou koalici či koalici dělnické třídy – to jsou technické termíny, jež mají v Americe svou tradici a nelze je chápat v doslovném významu.
Bez chybějících a nevyjasněných až padesáti miliard v rozpočtu to ministrovi financí Zbyňku Stanjurovi (ODS) příliš nevychází. Vzhledem k tomu, že letošní schodek má činit 282 miliard a v příštím roce se má zredukovat na 241 miliard, nedošlo by vůbec k žádné změně a k žádnému snížení. Když k tomu vezmeme v potaz příjmy z windfall tax, kdy vláda počítá i v příštím roce s více než 30 miliardami, bez nich by mohl být deficit dokonce ještě vyšší než letos. Podle prezidentova poradce Davida Marka už daň nemá jiný důvod, než že bez ní by rozpočet nevycházel.
Počet klientů, kteří opakovaně nesplácejí půjčky, v poslední době vzrostl o desítky procent. Vyplývá to z ankety mezi inkasními agenturami. Důvodem nesplácení půjček je podle nich hlavně skokový nárůst výdajů způsobený vysokou inflací v posledních letech.
Máslo podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) dále zdražuje. Tento měsíc stojí 275,06 koruny za kilogram, tedy asi 68,8 koruny za běžnou kostku o 250 gramech. Proti září se cena zvýšila o 11,2 procenta, ve srovnání s loňskem o 34,04 procenta. Letošního maxima dosáhly i ceny mléka, eidamu a vajec.
Ceny potravin v České republice po krátkém období zlevňování opět rostou. Data Českého statistického úřadu (ČSÚ) ukázala, že v září se ceny potravin meziročně zvýšily o 0,6 procenta, což je první nárůst od listopadu loňského roku. Podle všeho to značí konec poklesu cen, který byl pro letošní rok charakteristický, protože i odborníci varují, že spotřebitelé se v příštích měsících musí připravit na další zdražování. Tam, kde se navíc zlevnilo, ceny stále zůstávají o dost vyšší než před covidem.
Míra inflace v zemích Evropské unie v září zvolnila na 2,1 procenta ze srpnového tempa 2,4 procenta. Ve své zprávě to uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice je inflace naopak znovu na vzestupu a ze srpnových 2,4 procenta se dostala na 2,8 procenta. Eurostat používá údaje harmonizované s metodikou výpočtu EU, které se liší od výpočtu Českého statistického úřadu (ČSÚ). V zemích eurozóny míra inflace v září zvolnila na 1,7 procenta ze srpnové hodnoty 2,2 procenta.
I když se celková inflace v České republice v září relativně ustálila na 2,6 procenta meziročně, jedním z hlavních tahounů růstu cen zůstávají potraviny. Tradičně zdražují mléčné výrobky, ale také i nealkoholické nápoje. Velcí potravináři navíc hrozí dalším zvedáním cen kvůli „zeleným“ přepisům EU, obchodníci to ale označují za strašení. Hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil upozornil, že aktuální růst inflace je z velké části způsoben takzvaným „efektem nízké srovnávací základny“
I přes zvládnutou inflaci zůstávají drahé potraviny jedním z hlavních témat české politiky. Vláda Petra Fialy totiž sice prezentuje nedávný pokles cen jako svůj úspěch, pro mnoho domácností zůstává ale realita opačná – velký počet základních potravin, včetně mléka, másla či pečiva, v průběhu let i letos zdražil. A není důvod pro to, aby se ceny vracely na původní hladinu.
Českou republiku zasáhly povodně mající potenciál způsobit jedny z nejvyšších materiálních škod v historii země. Zatímco první odhady pojišťoven hovoří o pojištěných škodách ve výši přibližně v nižších desítkách miliard korun, celková výše škod může být mnohem vyšší. Nečekaná pomoc přichází z Evropské unie, což ale vyvolává otázku, jestli je nutné v době našponovaného státního rozpočtu ještě zvyšovat jeho deficit o další desítky miliard.
Srpnová inflace v České republice dosáhla meziroční hodnoty 2,2 procenta a překonala očekávání trhu, který předpokládal, že inflace zpomalí na dvě procenta. Meziměsíčně se ceny zvýšily o 0,3 procenta. Za tímto vývojem stály zejména potraviny, alkohol a tabák, jejichž zdražení převážilo nad poklesem cen pohonných hmot.
Spotřebitelské ceny v Česku v srpnu meziročně vzrostly o 2,2 procenta, stejně jako v červenci. Meziročně zlevnily pohonné hmoty, zdražilo bydlení a zpomalilo zlevňování potravin, vyplývá z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ). Meziměsíčně byly ceny vyšší o 0,3 procenta. Analytici předpokládali zvolnění meziroční inflace ke dvěma procentům.
I přes stabilizaci české ekonomiky po období vysoké inflace vnímají dvě třetiny Čechů současnou situaci jako ekonomickou krizi. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro Generali Investments CEE. Lidé mají největší obavy z rostoucích nákladů na bydlení a vysokých cen energií, přetrvává také strach z inflace. Zvyšování nákladů na bydlení označilo za hlavní obavu pro osobní finance 18,6 procenta lidí.
V České republice už nějakou dobu panuje paradoxní situace, která staví do ostrého kontrastu hospodaření na různých úrovních státu. Zatímco jeho rozpočet se potýká s hlubokými deficity, kraje, města a obce dosahují rekordních přebytků, které ale často zůstávají nevyužité na bankovních účtech. Finanční rezervy ležící ladem by tak podle mnohých ekonomů mohly snadno najít uplatnění jinde a vyhnuly by se i ničení inflací.
