Kvůli pokračujícímu růstu cen zemědělských výrobců zůstanou potraviny i v dalších měsících jedním ze zdrojů inflace. Shodli se na tom oslovení analytici. U průmyslových výrobků naopak podle nich inflační tlaky nejsou, přispívá k tomu silná koruna a nižší ceny ropy na světových trzích. Ceny zemědělských výrobců v srpnu meziročně vzrostly o 11,4 procenta, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ).
Když jsme se před lety ohlíželi za vládou Petra Nečase a tázali se, jak mohla být smetena tak snadno, nabíral zpětně na významu jeden faktor, který si člověk ve víru policejní razie na Úřadu vlády tolik neuvědomoval. Kupní síla průměrného Čecha se během dvou let razii předcházejících zmenšila o dvě procenta. Ekonomické zahnívání, zní jedna hypotéza, tak ve společnosti vytvářelo pocit nespokojenosti, v jakém pak i naprosto absurdní policejní zátah mohl u veřejnosti projít s jakýmsi porozuměním.
Češi vydělávají více, jejich spotřeba nicméně poněkud překvapivě oslabila. Podle Českého statistického úřadu vzrostly průměrné mzdy ve druhém čtvrtletí o 7,8 procenta na 49 402 korun, po započtení inflace reálně o 5,3 procenta. Jde o nejlepší výsledek za poslední rok. Přesto se tento růst nepřetavil do vyšších útrat. Maloobchodní tržby v červenci vzrostly jen o 2,5 procenta meziročně, zatímco analytici očekávali růst přes čtyři procenta. V meziměsíčním srovnání dokonce klesly o 0,3 procenta.
Inflace v Česku v srpnu meziročně zpomalila na 2,5 procenta z červencových 2,7 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně spotřebitelské ceny v srpnu podle něj stouply o 0,1 procenta. Konečnou hodnotu inflace statistici oznámí příští týden ve středu, v předchozích měsících pokaždé svůj předběžný odhad potvrdili. Jedinou položkou, která ve srovnání s loňským srpnem zlevnila, byly stejně jako v předchozích měsících energie včetně pohonných hmot.
Evropská unie se připravuje na spuštění nového systému emisních povolenek ETS2, který od roku 2027 zatíží platbami za emise i domácnosti. Ekonomové varují, že dopad na inflaci může být výrazný – a připomínají zkušenost z Kanady, kde podobný systém nedávno zrušili kvůli jeho nepopulárnosti a dopadu na životní náklady. Podle ekonoma Lukáše Kovandy může ETS2 hned v prvním roce zvýšit spotřebitelskou inflaci až o dva procentní body.
Spotřebitelské ceny v červenci meziročně vzrostly o 2,7 procenta, inflace tak zvolnila proti červnu, kdy dosáhla letošního maxima 2,9 procenta. Ve srovnání s předchozím měsícem se ceny zvýšily o 0,5 procenta, uvedl v pátek Český statistický úřad (ČSÚ), který tak potvrdil svůj předběžný odhad z úterý. Víc než před rokem platili lidé hlavně za potraviny, i když jejich zdražování proti červnu zpomalilo. Meziročně zlevnily především pohonné hmoty.
Neochota riskovat a měnit pracovní prostředí, čemuž nepomáhá ani nepříliš flexibilní legislativa, patří podle odborníků dlouhodobě k problémům českého pracovního trhu. Lidé se tak připravují o potenciálně vyšší příjmy a jsou třeba „zaseklí“ v méně produktivních firmách, firmy situace naopak brzdí v rozvoji. Jak ukazuje nový průzkum STEM, situace se spíše zhoršuje. Podle STEM za tím však nestojí prohloubení české povahy, ale zkrátka situace, kdy si lidé takový krok nemohou finančně dovolit.
Zemědělci v České republice hlásí nejrychlejší růst cen za poslední více než dva roky. Ceny, za které prodávají svou produkci do obchodní sítě nebo ke zpracování, vzrostly v červnu meziročně o 13,4 procenta. Podle statistiků jde o pokračující trend, který se nevyhnutelně promítá do cen potravin na pultech obchodů. V kontrastu s tím výrobní ceny v průmyslu dál klesají – v červnu meziměsíčně o 0,2 procenta a meziročně o 0,7 procenta.
Na financování Památníku Jana Ámose Komenského u učencova hrobu v nizozemském Naardenu by český stát mohl dávat více peněz než dosud. Každoroční příspěvek na provoz činí podle usnesení z roku 2004 necelých 2,8 milionu korun. Vláda má na návrh ministra kultury Martina Baxy (ODS) ve středu kvůli inflaci a dodatečným potřebám památníku rozhodnout o uvolnění pevných pravidel jeho financování. Kabinet by měl změnit usnesení z roku 2004, plyne z předkládací zprávy materiálu, kterou poskytlo ministerstvo kultury.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Evropské unii v červnu zrychlil na 2,3 procenta z květnového tempa 2,2 procenta. V České republice inflace vzrostla na 2,8 procenta, v květnu byla na 2,3 procenta. V konečné zprávě to dnes uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Ten kvůli srovnání s ostatními zeměmi EU používá harmonizované údaje, které se liší od výpočtu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Před rokem inflace v EU činila 2,6 procenta.
Ceny zboží a služeb na Slovensku v červnu meziročně vzrostly o 4,3 procenta z květnového tempa 4,1 procenta. Inflace tak dosáhla maxima od konce roku 2023. Dnes o tom informoval slovenský statistický úřad. Podle dřívějších údajů unijního statistického úřadu Eurostat patří Slovensko v eurozóně k zemím s nejvyšší inflací. Potraviny a nealkoholické nápoje, což je druhá nejvýznamnější položka ve výdajích slovenských domácností, zdražily v červnu meziročně o 4,2 procenta.
Inflace v Česku byla v červnu letos zatím nejvyšší. Spotřebitelské ceny meziročně vzrostly o 2,9 procenta po květnovém zvýšení o 2,4 procenta. Proti květnu se ceny zvýšily o 0,3 procenta. Čísla ve čtvrtek Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil na svém webu, a potvrdil tak svůj předběžný odhad z minulého týdne. Víc než před rokem lidé v červnu platili hlavně za potraviny, inflaci naproti tomu zmírňoval pokles cen pohonných hmot.
Češi dál čelí růstu cen. Meziroční inflace v červnu zrychlila na 2,9 procenta, což je zatím nejvyšší letošní hodnota. Proti květnu vzrostly ceny o 0,3 procenta. Největším tahounem zdražování jsou služby a potraviny. Ekonomové přitom upozorňují, že vyšší ceny se začínají projevovat i v maloobchodě, kde lidé utrácejí opatrněji. „Ceny v červnu vzrostly o 0,3 % meziměsíčně a meziroční inflace tak poskočila z 2,4 na 2,9 % – to je lehce nad naším odhadem i odhadem ČNB,“ uvedl Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance.
ANALÝZA: Jednotná měna euro ztrácí v zemích střední a východní Evropy na atraktivitě, upozornila agentura Bloomberg. Žádná další země regionu po Bulharsku do eurozóny už spěchat nehodlá, uvádí ve svém dnešním textu. A v samotném Bulharsku hned polovina populace euro odmítá, doplňuje Bloomberg. Přestože balkánská země je podle Evropské komise na přijetí jednotné měny připravena.
Češi v květnu opět pocítili růst cen. Spotřebitelská inflace meziročně zrychlila na 2,4 procenta, a to hlavně kvůli zdražení potravin a služeb. Zatímco energie a pohonné hmoty zlevňují, lidé si výrazně připlácí za běžný nákup i za rekreaci. Ekonomové varují, že v červnu inflace může dál růst, a i když ve druhé polovině roku čekají zpomalení, tlak na ceny potravin a služeb jen tak nezmizí.
Spotřebitelské ceny v Česku v květnu vzrostly meziročně o 2,4 procenta a proti dubnu o půl procenta, potvrdil svůj předběžný odhad z minulého týdne Český statistický úřad (ČSÚ). Meziroční inflace tak zrychlila z dubnových 1,8 procenta. Víc než před rokem lidé v květnu platili hlavně za potraviny a bydlení, klesly zejména ceny pohonných hmot. Čísla dnes ČSÚ zveřejnil na svém webu. Červen velmi pravděpodobně přinese další zrychlení meziroční inflace, varují ekonomové.
Spotřebitelské ceny v Česku v květnu meziročně stouply o 2,4 procenta. Inflace tak zrychlila z 1,8 procenta v dubnu, kdy byla nejnižší za sedm let. Meziměsíčně se ceny zvýšily o 0,5 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Konečnou hodnotu zveřejní ČSÚ v úterý 10. června, v předchozích měsících pokaždé potvrdil svůj předběžný odhad.
Tabulka „Fiala versus Babiš“ sdílená koalicí Spolu ještě pořád budí vášně, což byl účel. Takto je nutné nad celou kauzou s tabulkou porovnávající výši mezd, důchodů, inflace a dalších ukazatelů uvažovat především. Mluví se o tom, jak dělá koalice z voličů „debily“, lidé tabulku na sociálních sítích sdílejí a hádají se o prezentovaná čísla. Opozice má také co řešit. Je to dílo ODS, ale stojí si za ním i TOP 09 a lidovci. Cílem je vzbudit v lidech pocit, že se nemají zase až tak zle a že nemají věřit Andreji Babišovi, že s jeho příchodem zase bude líp.
Zatímco politici – zejména před volbami – tvrdí, že se Česká republika má historicky nejlépe, tvrdá čísla a zkušenost běžných lidí ukazují jiný obraz. Za poslední dekádu dramaticky stouply ceny, reálné mzdy naopak stagnovaly a desítky procent obyvatel žijí bez jakýchkoliv rezerv. Do toho přicházejí nejistoty spojené s globálními otřesy, geopolitickými konflikty i strukturálními problémy domácí ekonomiky. Výsledkem je rostoucí nedůvěra a pocit, že životní úroveň mnoha Čechů de facto klesá – bez ohledu na to, co říkají letáky nebo billboardy.
Kampaň před sněmovními volbami jede naplno a s ní i vzájemné ostřelování. Zatímco před pár týdny zahájilo ANO billboardovou ofenzivu s heslem „za Babiše bylo líp“, koalice Spolu v těchto dnech zveřejnila srovnávací grafiku, v níž naopak vykresluje ekonomickou situaci za současného premiéra Petra Fialy v pozitivním světle oproti jeho předchůdci Andreji Babišovi. Pod heslem „Fakta místo mýtů“ vyzdvihuje nízkou inflaci, vyšší mzdy i důchody nebo nulovou závislost na ruských surovinách. Kritici však tvrdí, že grafika je zavádějící, používá manipulativní metody a neporovnává srovnatelná data.
Zapomíná se na to, ale stát stále nemá schválenou novelizovanou Státní energetickou koncepci. Tedy funkční scénář pro to, jak bude energetika v horizontu několika málo let fungovat, jak zvládneme odchod od uhlí, nápor zelených zdrojů na síť, jak budeme stavět plynové zdroje, jádro, jak se to všechno bude dotovat. Koncepce se měla schvalovat loni v létě, spolu s dalšími dvěma dokumenty, tedy Národním klimaticko-energetickým plánem a Politikou ochrany klimatu. Jenže pak to vláda ze strachu raději vše odložila.
Restaurace a další gastronomické provozovny v Česku měly letos úspěšné Velikonoce, tržby jim oproti loňským svátkům stouply o 21 procent. Vyplývá to z dat pokladního systému Dotykačka, které ve středu v Praze představil ředitel rozvoje Dotykačky Vladimír Sirotek. V dubnu byly podle něj tržby v gastronomii o 6,2 procenta vyšší než loni, za posledních 20 měsíců šlo o nejlepší výsledek. Od začátku ledna do konce dubna gastronomické provozovny utržily o 1,3 procenta více.
Dubnový pokles inflace na 1,8 procenta by měl být důvodem k optimismu. Jenže v rámci statistik Českého statistického úřadu se ukrývají výkyvy, které dopadají na konkrétní spotřebitele i výrobce. Nejvíce rostou ceny potravin důležitých pro pečení a cukrářství – másla, vajec, čokolády, kakaa nebo kávy. A i když část základních surovin zlevnila, výsledné ceny v obchodech zatím většinou neklesají. Podle analytiků i lidí z oboru je současná situace záludná.
Současná vládní koalice má ten problém, že za dobu jejího vládnutí občané zažili nejvyšší inflaci v historii samostatné republiky. Životní úroveň se silně propadla. Podle srovnání OECD se za roky 2021 až 2024 jednalo o nejvyšší propad vůbec, reálné mzdy klesly o více než 11 procent. Předcovidové úrovně ještě stále nedosáhly, odhaduje se, že to bude nejdříve příští rok. Za duben inflace podle ČSÚ konečně spadla pod cílová dvě procenta, což umožnil hlavně pokles cen pohonných hmot a mírnější růst cen potravin. Služby ji ale dál tlačí a budou tlačit zpět nahoru. A na zdražování jsou háklivé všechny voličské skupiny.
Spotřebitelské ceny v ČR v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,8 procenta z březnových 2,7 procenta. Meziroční inflace tak byla nejnižší od března 2018. Meziměsíčně ceny klesly o 0,1 procenta. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), který tak potvrdil svůj předběžný odhad z minulého týdne. Podle statistiků je důvodem nižší inflace mimo jiné zlevnění pohonných hmot a loňská vyšší srovnávací základna. Ceny pohonných hmot proti loňskému dubnu klesly o 13,4 procenta.
České hrubé mzdy sice opět rostou, reálně se však stále perou s léty vysoké inflace a zaostávají tak stále za předpandemickým rokem 2019. Podle analytiků si přitom musí Češi na dohnání tehdejší úrovně ještě počkat, ačkoliv mají mzdy pokračovat v růstu, ani ten letošní zatím ztrátu nemusí umazat. Česko patří přitom v poklesu kupní síly mezi „špičky“ v rámci Evropské unie, podobně je tomu i v rámci zemí OECD. České mzdy se od konce roku 2019 nominálně zvýšily o 27 procent.
Lehce se to zlepšuje, ale levněji není – tak by se dala shrnout situace na trhu s potravinami. Statistická data za duben totiž ukazují na celkové zpomalení inflace na 1,8 procenta, přičemž spotřebitelské ceny meziměsíčně dokonce klesly o 0,1 procenta. Klíčovým faktorem byly právě potraviny a energie. Zatímco některé potraviny zlevňují, jiné i nadále výrazně zdražují – a to často ještě dřív, než se vůbec dostanou na pulty obchodů.
Česká republika má za sebou jednu z největších ekonomických krizí, jejíž důsledky nikdy nezmizí. Od roku 2015 vzrostly spotřebitelské ceny celkem o 51,9 procenta, čímž se tuzemsko zařadilo na třetí místo v Evropské unii – hůř jsou na tom jen Maďarsko a Estonsko. Ceny v českých obchodech se přiblížily západní Evropě, kupní síla ale oproti Západu zaostává.
Premiér Petr Fiala se po čase ocitl pod palbou kritiky kvůli dopadům inflace na českou ekonomiku a vývoj mezd. Zatímco vláda tvrdí, že se ekonomika zotavuje a meziroční míra inflace se vrátila na nízkou úroveň, opozice poukazuje na to, jak moc se zvedly ceny v průběhu let, a obviňuje kabinet z historického zadlužení země. Opozice vidí věci trochu jinak. Místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček má premiérova slova za klamání veřejnosti.
Oběd v restauraci v Česku stál v březnu průměrně 194,20 koruny, oproti loňsku zdražil o 3,7 procenta. Z krajských měst cena oběda nejvíce vzrostla v Olomouci, a to o 5,2 procenta na 173,40 koruny. Vyplývá to z analýzy společnosti Edenred, která provozuje benefitní kartu pro zaměstnance Edenred Card. Nárůst cen byl podle ní v březnu nejmírnější od začátku roku. Oproti březnu 2020 byly ale ceny obědů vyšší o 60 procent.
