Evropští zemědělci letos zažívají paradox hojnosti: po několika suchých letech se urodilo nebývalé množství brambor. Zatímco spotřebitelé si někdy mohou pochvalovat nízké ceny, farmáři mluví o ztrátovém podnikání a o tom, že část úrody musí zlikvidovat. Pálí je bioplynkách. Přebytek hlásí nejen Německo, ale i Česko a Slovensko.

„Musím vyhodit 400 tun brambor. Bolí mě z toho srdce,“ říká pro deník Bild německý zemědělec Christian Schridde z Dolního Saska. Letos sklidil přes dva tisíce tun z 40 hektarů, tedy rekordní množství. Když ale ceny na trhu kvůli přetlaku spadly, poslal stovky tun brambor do bioplynové stanice. „Pěstujeme potraviny – a nakonec je musíme ničit. To nedává smysl,“ dodává.

Podle německého ministerstva zemědělství se letos v zemi sklidilo 13,4 milionu tun brambor, zhruba o dva miliony více než v průměru posledních let. Mnozí pěstitelé rozšířili plochy v očekávání dobrých výkupních cen, které panovaly v minulých letech. Jenže tentokrát počasí přálo, sklizeň byla mimořádně dobrá – a trh se zhroutil.

„Máme masivní převis nabídky,“ potvrdila Stefanie Sabet z Německého svazu zemědělců (DBV). „Likvidace v bioplynových stanicích rozhodně není náš cíl, ale někdy jde o ekonomicky nevyhnutelné řešení, pokud jinak hrozí, že brambory zůstanou na poli a shnijí.“

Podle dalších pěstitelů jsou ceny katastrofální. „Za kilo dostáváme šest až sedm centů, v obchodě se stejné odrůdy prodávají za sedmdesát centů až euro,“ říká Hagen Meyer z Eddesse, který má na bramborách 125 hektarů. Část úrody už také skončila v bioplynové stanici.

K rozhořčení farmářů přispívá i to, že v německých supermarketech se přesto objevuje dovážená produkce z Egypta či Izraele. „Mluvíme o lokálních potravinách a ochraně klimatu, a přitom dovážíme brambory přes půl světa, zatímco naše hnijí v pytlích,“ kritizuje Schridde. „Příští rok zasadím jen polovinu. Jinak bych zkrachoval.“

Česká scéna

Podobný problém hlásí i čeští pěstitelé. Podle dat Českého statistického úřadu se letos v tuzemsku sklidilo 729 tisíc tun brambor, což je nejvíce od roku 2011 – meziročně o 11 procent více. Osevní plocha se rozšířila o více než šest procent.

„Úroda je velmi dobrá, kvalita také, ale ekonomicky je pro pěstitele sezona výrazně horší než v minulých dvou letech,“ říká Josef Králíček, předseda Českého bramborářského svazu. „Na trhu je přebytek a odbyt se zpomaluje. Zemědělci při prodeji do výkupu ztrácejí.“

Při dodávkách do balíren dostávají pěstitelé zhruba dvě koruny za kilogram, což podle Králíčka nepokrývá ani polovinu nákladů. Brambory se navíc prodávají i z dovozu – podobně jako v Německu. „Dovoz se nezastavil, i když máme přebytek vlastní produkce,“ kritizuje Králíček.

V obchodech to někdy znamená znatelné slevy. „Kvalitní domácí brambory si lidé mohou pořídit za šest až sedm korun za kilogram v akcích, mimo akce za 15 až 17 korun. Očekáváme, že to povzbudí spotřebu, která v posledních letech klesala,“ uvedl předseda svazu.

Podle ekonoma BHS Štěpána Křečka může letošní úroda přispět ke stabilizaci cen potravin. „Už nyní si lidé mohou všimnout, že brambory na pultech zlevňují.“ V říjnu podle údajů ČSÚ patřily mezi málo položek, které meziměsíčně zlevnily, zatímco většina ostatních potravin naopak zdražila.

Slovensko i západní Evropa: přebytek a nejistota

Také na Slovensku zaznamenali rekordní výnos. Statistický úřad odhaduje letošní sklizeň brambor na 174 tisíc tun, o třetinu více než loni, s průměrným výnosem 31,4 tuny z hektaru – nejvíce od roku 1970.

Nadprodukce se přitom netýká jen střední Evropy. Podle dat, která má Český bramborářský svaz, se v západní Evropě meziročně rozšířila plocha brambor o 90 tisíc hektarů, což odpovídá trojnásobné výměře českých polí. Především v Nizozemsku, Belgii a Německu přibylo brambor pro výrobu hranolků, ale exportní poptávka z Asie a Ameriky za očekáváním zaostává.

„Některé odrůdy se snaží prodat jako konzumní, což ještě více tlačí ceny dolů,“ vysvětluje agrární analytik Petr Havel. „Zemědělci tak opět doplácejí na to, že trh je přetlakovaný a že přebytky v zahraničí ovlivňují i české výkupní ceny,“ dodal.