Zatímco politici – zejména před volbami – tvrdí, že se Česká republika má historicky nejlépe, tvrdá čísla a zkušenost běžných lidí ukazují jiný obraz. Za poslední dekádu dramaticky stouply ceny, reálné mzdy naopak stagnovaly a desítky procent obyvatel žijí bez jakýchkoliv rezerv. Do toho přicházejí nejistoty spojené s globálními otřesy, geopolitickými konflikty i strukturálními problémy domácí ekonomiky. Výsledkem je rostoucí nedůvěra a pocit, že životní úroveň mnoha Čechů de facto klesá – bez ohledu na to, co říkají letáky nebo billboardy.

Od roku 2015 se ceny v Česku zvýšily o 51,9 procenta. Výrazněji zdražilo pouze Maďarsko a Estonsko. „Takto silná inflace nemá v naší novodobé historii obdoby – a lidé ji právem vnímají jako zásadní životní problém,“ říká ekonom Miroslav Zámečník, podle kterého se spotřebitelské ceny přiblížily úrovni západní Evropy, aniž by se tomu odpovídajícím způsobem přizpůsobily příjmy.

Kumulovaná inflace od konce roku 2019 do konce roku 2023 dosáhla podle propočtů společnosti Conseq 35 procent. Přestože meziroční inflace v posledních měsících klesla – v dubnu 2025 na 1,8 procenta – reálná škoda už je napáchána. „Výsledkem inflace je výrazně vyšší cenová hladina, která se už nikdy nesníží zpět na původní úroveň,“ vysvětluje Štěpán Křeček, hlavní ekonom BH Securities.

Mzdy stoupají pomaleji než životní náklady

Průměrná mzda v roce 2024 dosáhla 46 165 korun. I když nominálně rostla o více než sedm procent, reálné mzdy jsou stále na úrovni konce roku 2018. „Mzdy sice již několik čtvrtletí opět překonávají inflaci, předchozí inflační vlna ovšem výrazně ovlivnila reálnou úroveň mezd,“ upozorňuje hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Navíc průměrná mzda neříká mnoho o reálné situaci většiny lidí. Dvě třetiny zaměstnanců na ni totiž nedosáhnou. Medián mezd je podstatně nižší – ve 4. čtvrtletí 2024 činil 41 739 Kč. Výrazné rozdíly přetrvávají i mezi regiony. V Karlovarském kraji byla průměrná mzda pod 43 tisíci, zatímco v Praze přesahovala 59 tisíc.

Růst výdělků je navíc extrémně nerovnoměrný – lidé v kultuře, školství nebo zemědělství zaznamenali v posledních pěti letech reálný pokles mezd o 9 až 13 procent. V některých profesích se tak reálná životní úroveň dostala až pod úroveň roku 2016.

Roste počet lidí bez rezerv, přibývá nesplácených dluhů

Podle průzkumu agentury NMS téměř 25 procent českých domácností nemá žádné úspory na nenadálé výdaje. Sedm procent žije „ze dne na den“. Pokud by jim vypadl příjem, až 40 procent lidí by nevydrželo déle než dva měsíce. Výrazně nejhůře jsou na tom neúplné a patchworkové rodiny, z nichž polovina nemá žádné rezervy.

Data Bankovního a Nebankovního registru ukazují alarmující nárůst nesplácených dluhů. Jen v prvním čtvrtletí letošního roku vzrostl objem nespláceného spotřebitelského dluhu o 15 procent na 29,3 miliardy korun. Ohrožený dluh na bydlení stoupl meziročně o sedm procent, nejvíce u lidí ve věku 25–29 let. Nejvíce zadluženou věkovou skupinou jsou ale lidé mezi 35 a 44 lety, kde průměrná nesplácená částka přesahuje 180 tisíc korun.

Nerovnost je hlubší, než ukazují statistiky

Ačkoliv podle oficiálních čísel Česko vykazuje jednu z nejnižších měr příjmové nerovnosti v EU, experti varují, že jde o iluzi způsobenou metodikou. Pokud bychom se podívali na množství lidí, kteří musejí vyžít s méně než 20 dolary denně, je to asi 11 procent. A takových lidí přibývá.

Strukturálně chybí v Česku politika, která by řešila vyloučené lokality, bytovou nouzi nebo příjmovou pasti. Máme nízkou nezaměstnanost, ale také nízké mzdy. Tím, že poctivě pracujeme, si často nevyděláme na důstojný život, zaznívá i v aktuálních průzkumech mezi mladými lidmi.

Mladí: Odliv důvěry, příliv obav

Z výzkumu Národního institutu SYRI vyplývá, že mladí lidé ztrácejí víru v lepší budoucnost. Bojí se klimatické krize, ekonomické nejistoty a dostupnosti bydlení. „Nevěří, že se budou mít lépe než jejich rodiče,“ uvádí autorka výzkumu Veronika Tesařová. Mladí vnímají narůstající polarizaci společnosti, nedostatek dialogu a ztrátu solidarity.

Zároveň se ale nechtějí přímo angažovat v politice – více věří komunitním iniciativám. Škola je pro ně často jediným místem, kde hledají oporu a prostor pro kritické myšlení.

Politika se odtrhává od reality

V kontrastu s těmito daty politici v kampani malují optimistické obrazy současnosti. Například koalice Spolu zveřejnila srovnávací grafiku s tvrzením, že inflace za Fialovy vlády činila pouhých 1,8 %, zatímco za Babiše 9,9 %. To je ale v rozporu s daty ČSÚ i Eurostatu. „Za nás nikoliv 9,9 %, jak lžete, ale 5,4 % (Eurostat 12/21), resp. 6,6 % (ČSÚ 12/21). Sekl jste se o 83 %, resp. o 50 %,“ reagoval exministr Karel Havlíček (ANO).