Česká republika má za sebou jednu z největších ekonomických krizí, jejíž důsledky nikdy nezmizí. Od roku 2015 vzrostly spotřebitelské ceny celkem o 51,9 procenta, čímž se tuzemsko zařadilo na třetí místo v Evropské unii – hůř jsou na tom jen Maďarsko a Estonsko. Ceny v českých obchodech se přiblížily západní Evropě, kupní síla ale oproti Západu zaostává.

„Takto silná inflace nemá v naší novodobé historii obdoby – a lidé ji právem vnímají jako zásadní životní problém,“ říká ekonom Miroslav Zámečník, který vychází z dat Eurostatu a Českého statistického úřadu (ČSÚ).

📉 Zatímco ceny rostly, nominální mzdy s nimi nedržely krok.

🇪🇺 Výsledkem je, že cenová hladina se přiblížila západní Evropě, ale kupní síla zůstala nízko.

🇨🇿 Česko je dnes dražší než Španělsko, Portugalsko nebo Řecko, pokud ceny přepočteme na paritu kupní síly. pic.twitter.com/K6uWWpZuBe

— Miroslav Zámečník (@M_Zamecnik) May 6, 2025

Růst cen v uplynulých letech výrazně předstihl růst mezd. Podle propočtů společnosti Conseq dosáhla kumulovaná inflace od konce roku 2019 do konce roku 2023 celých 35 procent. Od roku 2015 do nynějška je to ještě více. Ačkoliv aktuální meziroční inflace zpomaluje – podle ČSÚ byla v dubnu 1,8 procenta, nejnižší od března 2018 – škody z minulých let zůstávají.

„Výsledkem inflace je výrazně vyšší cenová hladina, která se už nikdy nesníží zpět na původní úroveň,“ vysvětluje hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. „Těžkou ránu navíc obdržely úspory českých střadatelů, které ztratily část své kupní síly,“ dodává.

Česko dražší než jih Evropy

Nejde jen o to, že se zdražilo. Zásadní je i struktura cen. V řadě kategorií zboží a služeb je dnes Česko dražší než tradičně levnější jižní Evropa, a to i po přepočtu na paritu kupní síly. Například oblečení v Česku stojí 125,8 procenta průměru EU, zatímco ve Španělsku jen 81 procenta. U obuvi je to 113,7 procenta versus španělských 94,5 procenta. Přitom tamní mzdy jsou výrazně vyšší.

„Cenová hladina se přiblížila západní Evropě, ale kupní síla zůstala nízko,“ shrnuje Zámečník. „Česko je dnes dražší než Španělsko, Portugalsko nebo Řecko, pokud ceny přepočteme na paritu kupní síly,“ dodává.

Aktuální inflace klesá, ale nejistota zůstává

Podle ČSÚ zpomalila v dubnu inflace na 1,8 procenta meziročně. Meziměsíčně ceny dokonce klesly o 0,1 procenta. Za poklesem stojí především zlevnění pohonných hmot (meziroční pokles o 6,3 procenta) a mírnější růst cen potravin, alkoholu a tabáku (3,3 procenta). Bez energií by však inflace dosáhla 3 procenta, což ukazuje, že tlak v jiných oblastech přetrvává – zejména u služeb.

„Jakkoliv jde o žádoucí vývoj, vypadá ale výsledné číslo lépe než jeho struktura,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. „Stabilizace cenové hladiny by zřejmě vyžadovala oslabení tlaků na růst ceny práce ve službách,“ míní.

Na snížení inflace reaguje i Česká národní banka, která podle očekávání trhu ve středu snížila základní úrokovou sazbu ze současných 3,75 procenta o čtvrt procentního bodu.

Analytici varují, že na „vítězství nad inflací“ je ještě brzy. Vývoj mohou narušit externí faktory, například nová cla USA na evropské nebo čínské zboží.

„Možné zavedení vyšších cel na čínské zboží může přesměrovat část čínského exportu směrem k evropským trhům, čímž by se zvýšila nabídka a zmírnil cenový tlak. Na druhé straně ale existuje riziko, že se výrobci budou snažit kompenzovat vyšší náklady zvýšením cen i mimo americký trh,“ upozorňuje analytička ministerstva financí Monika Junicke.

Vedle trvalých dopadů vysoké inflace navíc ekonomiku brzdí slabší růst. Podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka jsou vyhlídky růstu pro letošní rok horší, mimo jiné i kvůli dopadům amerických cel na vývoz z EU.