Když nemáš pro něco vysvětlení, použij absurdní příměr, proti kterému ani nelze argumentovat. Tak by se dal zjednodušeně popsat způsob, jakým ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) obhajoval chybějící desítky miliard v návrhu státního rozpočtu na příští rok. V tomto případě šlo konkrétně o příjmy z prodeje emisních povolenek, kde je od začátku nejen Národní rozpočtovou radou upozorňováno na zcela nadhodnocený výdaj.
Sněmovna schválila v prvním čtení základní parametry rozpočtu navzdory tomu, že v návrhu podle expertů chybí desítky miliard. V případě nevyjasnění nejasných položek jako jsou výnosy z emisních povolenek či podpora obnovitelných zdrojů by mohl prezident Petr Pavel přistoupit k tomu, že by návrh zákona o rozpočtu vetoval.
Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) ve sněmovně ostře kritizoval návrh na zvýšení platů ústavních činitelů. Podle něj je vláda Petra Fialy (ODS) odtržená od reality a chtěla si původně zvýšit platy více, než kolik celkově měsíčně berou sestřičky, prodavačky nebo třeba hasiči. Babiš navrhuje zmrazení platů politiků a odmítl, že jediným efektem by pak byl ještě prudší nárůst.
Sněmovna v úvodním kole schválila příjmy, výdaje a schodek státního rozpočtu na příští rok. Schválený schodek se má proti novelizovanému rozpočtu na letošní rok snížit o 41 miliard korun na 241 miliard korun. Příjmy se proti letošnímu rozpočtu zvyšují o 146 miliard korun a výdaje se proti upravenému rozpočtu zvyšují o 105 miliard korun. Převážnou část schodku pokryje zvýšení státního dluhu o 248 miliard korun.
Vládní návrh státního rozpočtu na příští rok není podle ještě nedávno vládních Pirátů realistický. Pirátská místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová v dnešním úvodním projednávání předlohu označila za Potěmkinovu vesnici. Šéf teď již opozičních pirátských poslanců Jakub Michálek v souvislosti s pochybnostmi Národní rozpočtové rady o některých položkách rozpočtu mluvil o nesrovnalostech celkem za 50 až 57 miliard korun.
Návrh rozpočtu na příští rok přispěje k udržení sociálního smíru. Ve sněmovně to řekl při představování návrhu státního rozpočtu na příští rok řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Podle něj se desítky miliard, které v návrhu podle Národní rozpočtové rady (NRR) z různých důvodů chybí, v celkovém objemu rozpočtu ztratí. Šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš uvedl, že vláda Petra Fialy (ODS) vláda zradila lidi, Alena Schillerová zase připomněla zkrácení valorizace důchodu.
Podle posledních statistik zveřejněných Eurostatem dosáhl český státní rozpočet v roce 2023 závratného schodku, který překonal i rozpočtové deficity během pandemie koronaviru. Eurostat potvrdil, že vláda hospodařila se schodkem ve výši 346,9 miliardy korun, což je druhý nejvyšší nominální deficit v historii České republiky. Evropské údaje jsou ale dlouhodobě v rozporu s čísly, která předkládá Český statistický úřad (ČSÚ) a jimiž pak argumentuje vláda.
Poslanci budou ve středu řešit první čtení návrhu státního rozpočtu na příští rok, který počítá se schodkem 241 miliard a podle Národní rozpočtové rady obsahuje celou řadu problematických oblastí. V prvním čtení budou poslanci schvalovat základní parametry, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání.
Návrh státního rozpočtu jde zítra do sněmovny. Opoziční subjekty včetně Pirátů navrhnou, aby ho vláda přepracovala. Reagují tak na kritiku Národní rozpočtové rady, že návrh obsahuje nereálné údaje. Podle bývalého ministra financí Miroslava Kalouska nejde proti návrhu k přepracování odborně nic namítnout. Bude to hořké a potupné, říká. Vládní koalice má i bez Pirátů dostatek hlasů ke schválení.
Český státní dluh dosáhl na konci třetího čtvrtletí rekordních 3,334 bilionu korun, od začátku roku se zvýšil o 223,1 miliardy korun. Ministerstvo financí to uvedlo ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 306.460 korun. Míra zadlužení na konci třetího čtvrtletí byla 42,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP), od začátku roku se zvýšila o 1,5 procentního bodu.
V Německu zbývá méně než rok do spolkových voleb, politické strany proto již pracují na přípravě kampaně. Podle magazínu Focus jsou ale strany pod větším tlakem než obvykle, protože kvůli nejisté soudržnosti současné vlády kancléře Olafa Scholze musí pracovat i se scénářem předčasných voleb. Řádné volby do Spolkového sněmu, ze kterých vzejde i nová vláda s kancléřem, se budou konat příští rok 28. září.
Vláda Petra Fiala (ODS) slibuje, že do konce roku schválí novelu, která se týká rozpočtového určení daní (RUD) pro obce a kraje. Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) by změna měla být schválena před začátkem prosince. Vláda na novelu spěchá mimo jiné kvůli penězům na nepedagogické pracovníky. Opozice upozorňuje na problémy novely a argumentuje tím, že novela zvýhodňuje Prahu a Brno na úkor nejmenších obcí.
Ve vládou schváleném návrhu státního rozpočtu na příští rok, který počítá se schodkem 241 miliard korun, jsou podle Národní rozpočtové rady díry za zhruba 40 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že má plán, jak je zalepit. Zhruba 16 až 22 chybějících miliard na podporu obnovitelných zdrojů se má podle něj vyřešit změnou zákona. Opozice vládu ostře kritizuje, částečná nespokojenost je i uvnitř vlády.
Naprostá neschopnost řídit stát za úplně běžného provozu, obvinil bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) vládu Petra Fialy (ODS) v souvislosti s hospodařením a rozpočtovou politikou. Reagoval mimo jiné na data Eurostatu, která ukazují, že deficit vládního hospodaření čili loni téměř 347 miliard. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) oponuje, že Babiš jen manipuluje a srovnává nesrovnatelné. Deficit centrální vlády byl vloni podle Eurostatu o skoro 60 miliard vyšší, než jaký byl nominální deficit státního rozpočtu, který kabinet oficiálně vykázal.
Pražský hrad se ocitá pod drobnohledem kvůli veřejným zakázkám, které zadal na nákup kávovarů a mobilní elektroniky a jejichž hodnota dosahuje milionových částek. To vše v době, kdy se projednává zvýšení rozpočtu prezidentské kanceláře a zároveň se řeší otázka platů politiků i nové náhrady pro první dámu, což vzbuzuje otázky ohledně efektivity a přiměřenosti veřejných financí. Hrad, respektive Správa Pražského hradu plánuje vynaložit „1,6 milionu korun bez DPH“ na nákup automatických kávovarů
I přes silnou kritiku od Národní rozpočtové rady (NRR) doporučil rozpočtový výbor Sněmovně, aby v prvním čtení schválila základní parametry státního rozpočtu na příští rok. Ani tak nejde o to, že se počítá s obrovským schodkem 241 miliard (o deset miliard navýšeným kvůli výdajům spojeným s povodněmi), ale především o to, že koaliční poslance patrně nechává v klidu fakt, že v rozpočtu chybí kolem 50 miliard.
Kdybych oběma premiérům z ODS, s nimiž jsem byl ve vládě, přinesl „cinknutá“ čísla, tak by mě s tím oba vyrazili ze dveří a nařídili přepracovat. Uvedl to bývalý ministr financí Miroslav Kalousek, který dlouhodobě kritizuje vládu a její rozpočtovou politiku, respektive návrh rozpočtu na příští rok. Ten ostře zkritizovala mimo jiné i Národní rozpočtová rada. Vláda Petra Fialy (ODS) navrhuje na příští rok rozpočet s deficitem 241 miliard. Ve středu návrh poprvé projednal rozpočtový výbor sněmovny.
Pražský hrad po veřejné kritice couvl a přiznal, že dosavadní debata o penězích navíc pro první dámu vycházela ze špatně napsaného návrhu. Kancelář prezidenta republiky (KPR) nově navrhuje změnu, která má vést ke snížení finančních náhrad pro prezidenta, a zároveň zavést náhrady pro současnou manželku hlavy státu Evu Pavlovou. Hradit se ji nově má i sociální a zdravotní pojištění. V původní verzi přitom byly jen extra finance pro prezidentovu manželku, což by zatěžovalo státní rozpočet.
Z nápadu zavést měsíční náhrady pro manželku nebo partnera prezidenta se v době hlubokého rozpočtového deficitu stává poměrně nešťastný symbol. Návrh konkrétně počítá s tím, že tato náhrada by činila 30 procent víceúčelové paušální náhrady, kterou pobírá samotná hlava státu, což by v příštím roce znamenalo částku 108 300 korun měsíčně. To ale vzbudilo vlnu nesouhlasu, zejména vzhledem k současnému stavu veřejných financí a dřívějšímu navýšení rozpočtu prezidentské kanceláře.
Ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) připravený návrh státního rozpočtu na příštím rok minulý týden tvrdě zkritizovala Národní rozpočtová rada (NRR). V několika případech podle ní není založen na realitě, narušuje transparentnost a nedodržuje zákon. V tuto chvíli není jasné, kde se vezme až 50 miliard. Teď už je další osud návrhu rozpočtu v rukou poslanců. Ve středu o něm bude jednat sněmovní rozpočtový výbor.
Dlouho neřešený problém dostal v Česku poměrně silný impulz kvůli lékařským protestům v minulém roce. Ty z počátku vypukly kvůli nevoli mladých lékařů trávit nekonečné přesčasy v nemocnicích. Neschopnost systému fungovat jiným způsobem tak opět vrhla světlo na základní problém: zdravotníků není nedostatek, příliš štědrá síť nemocniční péče ale zkrátka nejde v běžných podmínkách pokrýt.
Vláda Petra Fialy dospěla k dohodě s odbory o navýšení platů státních zaměstnanců. Od příštího roku se platy zaměstnanců v platových skupinách jedna až čtyři zvýší o 1400 korun měsíčně. Dohoda, kterou premiér Fiala a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula označili za „férový kompromis“, má přinést klid, přichází ale ve velmi citlivé době, kdy Česká republika čelí výraznému rozpočtovému schodku a stále se vypořádává s následky zářijových povodní.
Vyhozený pirátský ministr Ivan Bartoš nezvládl svůj úkol, proto byl po právu odejit. Nedodal, co slíbil, a ještě se snažil přesvědčovat všechny kolem o opaku. Teď je v dost podobné situaci ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Jím připravený návrh státního rozpočtu na příští rok je špatný. Je založený na nepravdivých, vymyšlených číslech, která v tuto chvíli nelze obhájit. Se závažnou kritikou přišla aktuálně Národní rozpočtová rada. Vláda si schválila rozpočet se schodkem 241 miliard korun. To je v nekrizové době samo o sobě dost špatně obhajitelné. Žádná slibovaná konsolidace se v příštím roce konat nebude, na to už vláda úplně rezignovala. Jak upozorňuje rozpočtová rada, předložený rozsah příjmů a výdajů by znamenal, že strukturální deficit by byl na úrovni cca 2,1 procenta HDP.
Deficit centrální vlády byl vloni podle Eurostatu o skoro 60 miliard vyšší, než jaký byl nominální deficit státního rozpočtu, který kabinet Petra Fialy (ODS) oficiálně vykázal. Důvodem je mimo jiné to, že Eurostat započítává státní fondy, zároveň došlo k přepočtu inkasa daně z příjmu právnických osob. A v neposlední řadě Eurostat neuznává mimořádnou dividendu ČEZu. Pro Echo24 rozebrali výpočet evropských statistiků experti, včetně Národní rozpočtové rady (NRR).
Stát zveřejnil čísla o tom, jak plnil svoje hospodaření za prvních devět měsíců. Je zajímavé sledovat, jak příjmovou stránku vylepšuje stále rostoucí inkaso ze sociálního pojištění, což není nic jiného než nejvyšší skrytá daň, a také lepší výběr daně z fyzických osob. K tomu sice přispěl fakt, že mzdy rostly, ale hlavním důvodem je loňský konsolidační balíček, který téměř všechny daně oproti původním slibům zvedl.
Vláda v novém čtyřčlenném složení zřejmě nepůjde žádat sněmovnu znovu o důvěru. Podle představitelů kabinetu v čele s premiérem Petrem Fialou (ODS) to není nutné. Dostatečnou ukázkou toho, zda má vládní koalice po odchodu Pirátů dostatečnou sílu, prý ukáže hlasování o návrhu rozpočtu na příští rok. Premiér Fiala o víkendu uvedl, že nevidí důvod pro to, aby koalice ve Sněmovně po pirátském odchodu z vlády žádala o důvěru.
Statistický úřad Evropské unie (Eurostat) upravil čísla ohledně loňského vládního hospodaření. Podle nejnovějších dat vláda hospodařila s deficitem ve výši téměř 347 miliard, což je o 58 miliard více než kolik kabinet Petra Fialy (ODS) uvádí. Aktualizovaná data zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Eurostat mimo jiné neakceptoval mimořádnou dividendu ČEZ. Saldo hospodaření vládních institucí za rok 2023 bylo revidováno oproti notifikacím z dubna 2024 o – 19,7 miliard.
Když slibujete něco, co je od začátku pochybné až nesplnitelné, a nakonec se to nepovede, špatně se to přiznává. Přirozené ale je, že člověk se chce takových situací většinou vyvarovat a nenabíhá si. Protože pak se může lehce stát nedůvěryhodným a někdo ho může považovat i za lháře, hlavně když se to stane víckrát. A do takové pozice se teď dostali někteří členové vládní koalice. Je možné, že vláda jen zkouší, kdo si těch polopravd všimne. A ví, že všechno se nakonec dá nějak vysedět nebo se z toho lze přesvědčivě vylhat. Politické dění se v posledním týdnu smrsklo především do odvolání pirátského ministra Ivana Bartoše.
Poslanci dnes rozhodli o navýšení letošního rozpočtu o 30 miliard na pomoc s dopady ničivých povodní, tím pádem tedy poroste i deficit rozpočtu z 252 miliard na 282 miliard. Prostředky na pokrytí navýšených výdajů budou získány prodejem dodatečných státních dluhopisů. Podle oslovených expertů nejde s ohledem na celkový objem státního rozpočtu na přehnanou částku, nicméně se podle nich už nedá hovořit o konsolidaci.
Je to tu zase. Vláda zřejmě zkouší, jestli si někdo všimne, nebo nevšimne – a zároveň ví, že i když si všimne, zase se najde způsob, jak se ospravedlnit.
