Šlo by to i důstojněji
Je to tu zase. Vláda zřejmě zkouší, jestli si někdo všimne, nebo nevšimne – a zároveň ví, že i když si všimne, zase se najde způsob, jak se ospravedlnit.
Je to tu zase. Vláda zřejmě zkouší, jestli si někdo všimne, nebo nevšimne – a zároveň ví, že i když si všimne, zase se najde způsob, jak se ospravedlnit.
Krnov patří v Moravskoslezském kraji k místům nejvíce zasaženým povodní. Pod vodou se ocitlo až 80 procent jeho území, na kterém žije kolem 23 tisíc lidí. Škody se podle starosty Tomáše Hradila (Krnovští patrioti) mohou vyšplhat do miliard. Miliardovou škodu měla povodeň způsobit jen na městském majetku. Starosta se tak obrátil s prosbou o další pomoc na premiéra Petra Fialu (ODS) a vládu.
Stalo se, co všichni čekali. Ministr financí Zbyněk Stanjura nenašel způsob, jak pro příští rok snížit dotační tok na podporu zelených zdrojů (POZE). Jde především o peníze pro solární provozovatele se slíbenou dvacetiletou státní podporou. To Stanjura sliboval už loni, pak se zalekl reakce druhé strany, tedy hrozícími arbitrážemi solárníků. Do návrhu státního rozpočtu oproti loňsku ale doopravdy napsal k tomuto mandatornímu výdaji částku 8,5 miliardy. Takto rozpočet vláda schválila, a chybějících více než 22 miliard hodil na resort průmyslu, stále ještě pod vedením ministra Jozefa Síkely. Ten má prý zajistit úpravu příslušné energetické legislativy, aby se podpora snížila. Nebo má sám u sebe šetřit a najít úspory.
V rozjitřené době po odvolání pirátského ministra Ivana Bartoše a zřejmě brzkém odchodu Pirátů z koalice, schválila vláda státní rozpočet na příští rok. A do toho novelizovala ten letošní a zvedla schodek o třicet miliard. Ve změti událostí posledních dní by to nemělo zapadnout. Premiér Petr Fiala (ODS) schválení rozpočtu doprovodil slovy, že „přes všechny potíže máme rozpočet, který zaručuje rozvoj, neprojídá naši budoucnost, je odpovědný a garantuje, že i v budoucnu budeme mít prosperitu a budeme úspěšným státem.“ Jak to tedy je?
Na pozadí vládní krize a odchodu Pirátů z kabinetu schválili ministři návrh státního rozpočtu na příští rok a současně kvůli povodním novelizovali ten letošní. Návrh rozpočtu na příští rok počítá se schodkem 241 miliard korun. Proti původnímu návrhu ministerstva financí z konce srpna je schodek vyšší o 11 miliard korun.
Mluví vláda pravdu, když říká, že úspěšně konsoliduje veřejné finance? Proč ODS ruší své sliby? A jaké dvě možnosti máme na výběr? O tom debatovali exministr financí a zároveň člen koaliční TOP 09 Miroslav Kalousek, člen Národní rozpočtové rady Petr Musil, člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Aleš Rod a Michael Kohajda, místopředseda poslaneckého klubu lidovců a člen rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny.
Opakuje se to stále dokola. Před parlamentními volbami a ještě krátce po nich ODS slibovala voličům malý stát pracující pro lidi, ne opačně. Slibovala zeštíhlení státní správy, konsolidaci veřejných peněz, seškrtání nesmyslných toků dotací, nezvyšování daní. Stal se téměř přesný opak. Podstatnou část svých tehdejších voličů ODS (v koalici Spolu) jistě odradila svým nabouráváním důvěry v transparentní investorské prostředí kvůli trvání daně z neočekávaných zisků.
Vláda podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného (dříve ANO) udělala chybu, že už vyčerpala většinu rozpočtové rezervy. Jinak by ji mohla použít k rychlejšímu řešení škod po povodních, přestože by rezerva celkové náklady pravděpodobně nepokryla. Shodli se na tom v pořadu České televize Otázky Václava Moravce.
Vláda se poprvé v historii chystá měnit státní rozpočet kvůli povodním. Takže ještě letos by mohl schodek vyskočit o třicet miliard a v návrhu státního rozpočtu na příští rok bychom mohli operovat se schodkem o dalších deset miliard vyšším.
Stalo se, co vláda avizovala. Ministerstvo financí ve čtvrtek oznámilo, že připraví kvůli povodním novelu letošního státního rozpočtu, deficit se zvýší o 30 miliard korun na 282 miliard korun. O deset miliard korun by se měly zvýšit i výdaje státního rozpočtu na příští rok, jeho schodek by měl být 240 miliard korun. Novelu i příští rozpočet by měla vláda schválit příští týden, řekl novinářům ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Do popředí české veřejné debaty se vrací ekonomika. Návrh státního rozpočtu na příští rok v sobě ukrývá schodek 230 miliard korun, kumulovaný oficiální schodek vlády pětikoalice tak na konci jejího mandátu dosáhne 1,13 bilionu korun. Rozpočet je takzvaně prorůstový v situaci mírného oživování ekonomiky (například v druhém čtvrtletí letošního roku meziročně o 0,6 procenta), zato průmysl i stavebnictví v podobném objemu padají. To, že rozpočet je poslední, znamená, že Fialově vládě už ekonomové mohou vystavit konečné vysvědčení.
Ve školství má Středočeský kraj velký investiční dluh. Musíme ale více investovat i do dopravní infrastruktury, protože kdokoliv se chce dostat do Prahy, musí projet přes střední Čechy. V předvolebním rozhovoru pro Echo24 to řekl lídr krajské kandidátky Spolu a místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). Dále hovořil o následcích povodní, o novele rozpočtového určení daní, ale také třeba o pomalejším tempu konsolidace státního rozpočtu.
Česko zasáhla povodňová kalamita. Byla očekávaná, varovalo se před ní, a stejně způsobila obrovské škody. Nejvážnější situace byla v Moravskoslezském kraji a na Jesenicku v sousedním kraji Olomouckém. Hejtmani těchto i dalších krajů končí symbolicky své funkční období další katastrofou, se kterou se budou muset vypořádat. A s nimi i zbytek republiky.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nevylučuje možnost novely zákona o státním rozpočtu na letošní rok kvůli škodám způsobeným povodněmi. Řekl to v pondělí novinářům po jednání s prezidentem Petrem Pavlem. Podle Stanjury bude záležet na celkové výši škod, odhaduje je v řádu desítek miliard korun.
Následující slova už jsou trochu nadužívaná a mohou ztrácet na významu. Pokračuje trend započatý v covidové éře, kdy jsme si zvykli žít na dluh, mít stamiliardové deficity a do toho mluvit o konsolidaci. Jenže ono to tak prostě je. Vraťme se na tomto místě ještě jednou k návrhu státního rozpočtu na rok 2025, tedy rok volební. Bude to závěrečná vizitka současné koalice, ať už příští volby dopadnou jakkoli. Mluvit o konsolidaci se schodkem 230 miliard v nekrizové době je podivné. „Pamatuji si na střednědobý výhled tehdejší ministryně financí Aleny Schillerové, tuším na rok 2024 nebo 2025 se tehdy předpokládal schodek 240 miliard.
Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) nakonec zřejmě dostane miliardy, které požadoval na podporu bydlení. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) bude MMR dostávat peníze operativně, podle aktuální potřeby. Opoziční hnutí ANO nicméně varuje předtím, aby si vláda brala další mimorozpočtovou půjčku.
Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) opakovaně kritizuje návrh státního rozpočtu na příští rok, o němž vláda tvrdí, že je rekordně prorůstový. Schillerová argumentuje tím, že čtvrtina výdajů na investice jde na obranu, což nepřináší nic k růstu HDP. Podle současného ministra Zbyňka Stanjury (ODS) jde však z její strany o „vrchol pokrytectví“, investice do obrany podle něj ekonomiku podporují.
Návrh střednědobého výhledu ministerstva financí počítá na rok 2026 se schodkem 225 miliard, tedy jen o pět miliard méně než kolik navrhuje MF na příští rok. Tím pádem by se podle ekonomů, které oslovil deník Echo24, už ani nejednalo o snahu konsolidovat veřejné finance. O rok později, tedy na rok 2027, předpokládá resort ministra Zbyňka Stanjury (ODS) deficit 180 miliard. Navrhovaný střednědobý výhled z dílny MF ukazuje, že v roce 2026 by měl schodek dosáhnout 225 miliard.
Vláda Petra Fialy (ODS) odtajnila v noci ze soboty na neděli návrh státního rozpočtu na příští rok. Ten počítá s deficitem 230 miliard korun, což je podle řady ekonomů, ale i některých vládních politiků obrovské numero, které neodpovídá tomu, že rok 2025 nebude – pokud se nestane něco neočekávaného – rokem krizovým. Bude však rokem volebním. Hospodářský růst 2,6 %, inflace pod 2,5 %, téměř žádná nezaměstnanost, nejsou předpokládány žádné mimořádné výdaje, prostě normální, celkem vlídné ekonomické časy. Co však normální není, je deficit státního rozpočtu vysoko nad 200 miliard.
Černá díra na peníze. Tak se dlouhodobě mluví o českém zdravotnictví. Tečou do něj stále větší prostředky, ale bez efektu, protože celý systém je dlouhodobě neudržitelný. A bohužel se ukazuje, jakou černou dírou je i české školství. Všechny problémy, které ho trápí, jsou na širší debatu. Podívejme se na ten, který souvisí s bobtnáním státu kvůli nabírání stále více lidí pro něj pracujících. Protože nejvíce státních zaměstnanců teď pracuje právě pro školství, což bude pro stát brzy neufinancovatelné. A co především, nabírání dalších a dalších pedagogů i nepedagogů, a tím pádem růst nákladů nevedly a nevedou k vyšší kvalitě.
V návrhu rozpočtu na příští rok chybí 20 miliard na podporu obnovitelných zdrojů energie. Ministerstvo financí uvedlo, že ještě zjišťuje, zda dotace neomezit, nicméně stejný návrh vloni nevyšel. Podle opozice jsou v tuto chvíli dvě možnosti: buď to zaplatí průmysl, nebo stát sáhne po další mimorozpočtové půjčce. Na případ upozornil server Seznam Zprávy. V návrhu rozpočtu na rok 2025 chybí 20 miliard korun, které by stát měl podle zákona solárních a jiných dotovaných elektráren.
Aby se mohlo stavět, musí nejdřív fungovat digitalizované stavební řízení. K požadavku předsedy Pirátů Ivana Bartoše na sedm miliard navíc na dostupné bydlení to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). O rozpočtu chce s Piráty dále jednat, nicméně dodal, že „chybějící“ peníze nejsou národní zdroje, ale stát by si je musel půjčit. Bartoš avizoval, že v této podobě pro něj není rozpočet na příští rok přijatelný, už se ozvaly i hlasy, že tedy mají Piráti vládu opustit.
Pokud by některá strana nepodpořila návrh rozpočtu, tak by musela vzniknout vláda na jiném půdorysu, uvedl to ekonomický expert ODS Jan Skopeček v pořadu CNN Prima News. Ministerstvo financí představilo návrh rozpočtu se schodkem 230 miliard korun minulý týden. Už tento týden zaznělo od Pirátské strany, že ministerstvo pro místní rozvoj by mělo získat o 7 miliard korun více. Ve čtvrtek také o 2 miliardy navíc požádala Národní sportovní agentura.
Navrhovaný schodek státního rozpočtu na příští rok ve výši 230 miliard korun odpovídá upravenému výdajovému rámci, který byl odvozen na maximálním možném strukturálním deficitu ve výši 2,25 % HDP. Bude mít zhruba neutrální dopady na dynamiku hospodářského růstu a k většímu snižování deficitu by byla potřeba hledat opatření na příjmové i výdajové straně. Ve svém stanovisku to konstatuje Národní rozpočtová rada (NRR). Vyjádřila se také k pokračování tzv. windfall tax a vyzvala k pokračování konsolidace.
Objem prostředků na platy ve veřejném sektoru by se od 1. ledna 2025 mohl zvýšit o osm procent. Odborům to přislíbil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na dnešním jednání předsednictva tripartity. V absolutních částkách by podle něj mohlo jít o růst o více než 24 miliard korun, avšak očištěných o 30 procent, které se podle něho státu navrátí v příjmech. Růst by tak mohl být vyšší než v soukromém sektoru, což Stanjura avizoval, že nechce. Počet státních zaměstnanců navíc příští rok poroste.
Ministerstvo financí svůj návrh státního rozpočtu na příští rok obhajuje tím, že „pokračuje v konsolidaci a rekordně investuje“. Investiční výdaje jsou sice vysoké, ale říkat o nich, že jsou rekordní, je dost přehnané. Slova o konsolidaci se schodkem v nekrizové době 230 miliard, jsou také docela odvážná. V nominálním vyjádření, po započtení inflace je schodek skoro o třetinu nižší, čímž teď vláda s oblibou argumentuje. Makroekonomové jí však tento argument většinově hází na hlavu
Návrh státního rozpočtu pomáhá utvořit si lepší představu o směřování státu v dalším roce. V roce 2025 se tak dá například očekávat navzdory vládním slibům růst počtu státních zaměstnanců, porostou ale také třeba daně či výdaje na školství. Vláda argumentuje tím, že rozpočet je extrémně prorůstový, nicméně řada investic k českému HDP nic nepřidává.
Projednávání státního rozpočtu nikdy nepatřilo k nejatraktivnějším tématům, bez jejichž prožívání si čtenáři nedovedli představit svůj den. Platí to ještě víc než kdykoli dřív, protože mladší generace se míjejí s existencí tradičních médií typu televize, zpravodajské servery zavedených značek, časopisy, nebo dokonce noviny. Svoji informační potřebu uplatňují na sociálních sítích Instagram nebo TikTok, z nichž se na ně chrlí krátká videa doprovozená maximálně několika slovy. Na sociálních sítích mladé generace (Twitter/X je specifická kategorie) o bilanci a vývoji státních výdajů nezavadíte.
Vláda Petra Fialy (ODS) opět navrhuje rozpočet se schodkem ve výši podobné, jako kdyby pokračovala některá z krizových situací z posledních let. Celá řada expertů a vládních poslanců se však shoduje, že zdaleka nejde o ekonomicky maximum možného. Vláda argumentuje tím, že bude rekordně investovat a že politicky je to naopak nejvíc, čeho šlo dosáhnout. Předložený návrh státního rozpočtu na rok 2025 je sestaven s celkovými výdaji státu ve výši 2316,1 miliard a příjmy 2086,1 miliard.
ODS nemá už nic jiného, než návrh státního rozpočtu, je to zlatý hřeb, uvedla bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v debatě s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou. Zkritizovala ODS za to, že porušila své sliby snižovat rozpočtové schodky o 70 až 100 miliard korun ročně, a uvedla, že představený návrh rozpočtu je na úkor střední třídy. Ministerstvo financí navrhlo na příští rok rozpočet se schodkem 230 miliard korun, tedy jen o dvacet dva miliard méně než letošních 252 miliard.