Deficity státního rozpočtu by bylo možné snižovat rychleji, ale bylo by to na úkor investic. Uvedl to ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Ten se zároveň obul do dlouhodobého kritika vládní koalice, exministra financí Miroslava Kalouska. Vlády, v nichž byl Kalousek ministrem, podle Kupky udělaly chybu, že šetřily příliš rychle, respektive na úkor investic. Dodal, že ve společnosti už zřejmě není zájem o klasickou pravicovou stranu.

Kalousek vládu dlouhodobě kritizuje kvůli jejímu hospodaření, pomalému snižování schodku rozpočtu či netransparentnosti jeho projednávání. Reagoval například na nedávný článek deníku Echo24, že deficit v příštím roce s největší pravděpodobností přesáhne 200 miliard korun. „Čtvrtbilionový deficit na konci čtyřletého funkčního období vlády, která slibovala, jak ‚dá finance do pořádku‘, je selháním odpovědného hospodaření. Propagandisté zajisté přispěchají s celou řadou výmluv. Objektivní omluva ale neexistuje,“ uvedl Kalousek na síti X.

Kritizoval také to, že ministerstvo financí pro Echo24 potvrdilo, že stejně jako vloni zveřejní návrh rozpočtu na příští rok až na konci srpna. „‘Vládneme, nerušit! Nejsme zvědaví na vaše názory, co máme dělat s vašimi penězi…‘ Loňský rok ukázal, jak je tenhle netransparentní přístup nebezpečný. Když se přišlo na nepravdivé položky, bylo už pozdě. Tak si to holt pro velký úspěch zopakujeme,“ uvedl Kalousek.

Ministr dopravy Kupka na CNN Prima News řekl, že by určitě bylo možné snížit deficit rychleji, ale bylo by to na úkor investic. „Česko má dál šetřit a je správné to mít nastaveno jako základní DNA, což reálně předvádíme. Nám se ale podařilo udržet investice, zvýšit objem peněz na obranu a zároveň snižovat deficit. Nemohli jsme zvolit rychlejší tempo, protože bychom udělali podobnou chybu, jakou udělaly vlády v době, kdy byl ministrem financí Mirek Kalousek. Dopady na další vývoj české ekonomiky byly ve výsledku negativní,“ zhodnotil Kupka.

Na dotaz, zda šetřil moc rychle, přišel Kupka s příkladem ze svého resortu. „To, co se třeba odehrálo tady na dopravě, v té době, byl zásadní problém v tom, že se zastavila a zpomalila příprava projektů a tím pádem jsme mohli koukat jenom na Polsko, které zrychluje výstavbu, zatímco tady jsme fakticky stáli. Za mě rozhodnutí vlády o vyvážené hospodářské strategii, kdy stát investuje opravdu tak, jak historicky nikdy neinvestoval a zároveň šetříme na běžných výdajích, je nejvhodnější možná cesta,“ uvedl Kupka s tím, že pravicovou stranu, tak, jak by si ji představovali například Svobodní, zřejmě už nikdo nechce.

Reagoval také na kritiku zevnitř strany, konkrétně od Jihočeského hejtmana Martina Kuby (ODS), který vloni dovedl samotnou ODS (tedy bez zbytku koalice Spolu) k drtivému vítězství v krajských volbách. „Kdybychom to poctivě popsali, tak úspěch Martina Kuby nespočívá v tom, že by byl pravicový do morku kostí. Jeho úspěch spočívá v tom, že dokázal doručit Jihočechům to, co slíbil, a že jim ukázal viditelný posun rozvoje regionu,“ míní Kupka.

Uznal, že vládě se toto možná ne úplně daří. „A možná právě proto teď větší pozornost soustředíme na to, abychom ukázali, co se reálně stalo, na co si lidi můžou sáhnout. Rozvoj dopravní infrastruktury je ten příklad, stejně jako posun digitalizace, jak u nás v resortu dopravy, tak na MPSV. Zároveň to znamená úspory v administrativě. Zrušili jsme u nás v resortu zbytečný úřad, omezili řadu agend, ubylo 5000 úředníků, víc než 5000 úředníků. Pokud máme přesvědčit veřejnost o tom, že výsledný součet je pozitivní, tak musíte reálně věnovat velkou pozornost prezentaci pozitivních kroků a tomu jsme nevěnovali tolik, kolik bychom měli,“ uvedl Kupka.

Koalice Spolu v čele s ODS dlouhodobě ztrácí v předvolebních průzkumech na hnutí ANO, které by například podle posledního STEMu ve volbách získalo 30,7 procenta hlasů. Jeho podpora nicméně opět klesla a dostala se na nejnižší úroveň od začátku roku, tedy od počátku pravidelného sledování agenturou STEM. Naopak koalice Spolu od minulého týdne mírně posílila na 20,2 procenta. Současná vládní koalice, tedy ještě s hnutím STAN, které má v průzkumech okolo deseti procent, by v tomto rozpoložení většinovou vládu dohromady nedala. I hnutí ANO by ale nejspíše potřebovalo SPD a ještě jeden další subjekt, aby mohlo vládnout.