Ministerstvo financí zveřejní návrh rozpočtu na příští rok až na konci srpna, před tím žádná čísla pouštět nebude. Veřejnost a opozice se tak detaily dozví v období, které již půjde označit za horkou fázi předvolební kampaně a je tak otázkou, jak bude projednávání rozpočtu vypadat. Volby se budou konat 3. a 4. října, tedy jen pár dní poté, co vláda musí rozpočet odeslat do sněmovny. Opozice tento postup kritizuje, část koalice jej hájí. Oslovení experti Echu řekli, že..

Postup přípravy návrhu státního rozpočtu, který dovolují současná rozpočtová pravidla, se loni podle mluvčí MF Petry Vodstrčilové osvědčil. „Letos budeme časovat komunikaci informací o parametrech příštího státního rozpočtu stejně. MF zveřejní až kompletní návrh státního rozpočtu připravený pro jednání vlády na konci srpna. Z pracovní verze návrhu rozpočtu pro rok 2026 ani z dílčích jednání se správci jednotlivých rozpočtových kapitol nebudeme pouštět žádná průběžná čísla,“ řekla Echu Vodstrčilová.

Letos je situace specifická v tom, že na začátku října budou sněmovní volby, veřejně se tak rozpočet bude řešit v horké fázi kampaně a lze předpokládat, že jej opozice využije pro své útoky na vládu Petra Fialy (ODS), jelikož se zdá, že deficit opět přesáhne hranici 200 miliard.

Například šéf SPD Tomio Okamura pro Echo24 řekl, že vláda a její ministři „nepochybně jednak nejsou schopni stíhat svou práci a současně chtějí zkrátit diskusi nad rozpočtem na minimum“. „Rozpočet bude nepochybně opět schodkový a jsem jen zvědavý zda i před volbami budou sypat peníze do Ukrajiny a do zbrojních firem. Brusel si od toho slibuje alespoň nějaké nastartování ekonomiky, pochopitelně jen na Západě, takže naše peníze půjdou západoevropským zbrojařům, aby nesnižovaly sociální standardy. A my bude kvůli servilní Fialově vládě dál ekonomickou kolonií,“ řekl Okamura. Z tohoto vyjádření lze jednoznačně číst, jakým způsobem bude opozice rozpočet v době horké fáze kampaně využívat.

Místopředseda rozpočtového výboru Vojtěch Munzar (ODS) už dříve pro Echo24 řekl, že z procesních důvodů nepovažuje za šťastný souběh konce funkčního období a sestavování rozpočtu. „Obzvláště v letošním roce, kdy jsme svědky hysterických reakcí opozice na jakýkoliv návrh. Dají se tedy očekávat podobné reakce i na přípravnou fázi sestavování rozpočtu,“ dodal Munzar.

Jakou roli bude mít rozpočet ve volbách?

Analytik České spořitelny a předseda výboru pro rozpočtové prognózy Michal Skořepa pro Echo24 řekl, že princip maximální transparentnosti veřejných financí je nezpochybnitelný. „Já osobně jsem jeho velkým fanouškem. Vedle tohoto vzletného principu jsou tu ale ještě zákonitosti politické reality v demokracii. Každý zveřejněný údaj týkající se tvorby návrhu státního rozpočtu, a zejména každý údaj o posunu návrhu oproti minulé nebo loňské verzi dává prostor pro otázky, proč se navrhuje postupovat zrovna takto, a ne jinak. Ve snaze získat si větší popularitu nebo sledovanost nebo lobbistickou výhodu se můžou – často třeba i poněkud demagogickým způsobem – ptát jak opoziční politici, tak různí aktivisté, média, a vůbec kdokoliv z nás,“ míní Skořepa.

Dodal, že čím víc je zveřejněných informací, tím víc času a energie musejí ministři a jejich poradci a podřízení trávit nejen samotným zveřejňováním informací v nějaké použitelné podobě, ale také obsahovou a technickou přípravou reakcí na následné dotazy a kritické připomínky založené na zveřejněných informacích. „To vše v době, kdy by se osazenstvo ministerstev mohlo věnovat přípravě rozpočtu a dalším svým úkolům,“ dodal ekonom s tím, že některé druhy dat jsou příliš málo důležité a užitečné na to, aby stálo za to trvat na jejich zveřejňování, a tím neúměrně zvětšovat administrativní břemeno uvalené na veřejnou správu.

Blížící se volby podle Skořepy možná mají jistý vliv dokonce už na letošní rozpočet, a to v podobě dodatečných návrhů, aby byly ještě letos zvýšeny platy zaměstnancům v silových složkách. „Co se týče rozpočtu na příští rok, nelze vyloučit, že se vláda pokusí naklonit si své rozpočtově konzervativní voliče naopak návrhem relativně úsporného rozpočtu, samozřejmě s čerstvě schválenou výjimkou pro výdaje na obranu. Legislativně vzato vládě dokonce nic jiného ani nezbude: bez citelných úspor oproti letošku by návrh nejspíš znamenal překročení rozpočtového rámce, což by značilo porušení zákona,“ míní Skořepa.

Podle politologa Michala Malého z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy to, že na diskusi o rozpočtu bude málo času, může mít pozitivní i negativní důsledky. „V omezeném čase nebude moc velký prostor pro jeho případné úpravy, což může být pro vládní koalici pozitivní, pokud si jej detailně projedná během letních měsíců. Pokud však v koalici nebude shoda, což jsme například viděli při minulém rozpočtu, může to být pro voliče velmi špatný signál,“ uvedl Malý.

„Opozice bude mít také málo času na detailní prozkoumání rozpočtu, ale jsem přesvědčen, že si najde 2–3 položky, za které bude vládní koalici kritizovat a které využije v rámci horké fáze kampaně. Dále může opozice vládní koalici vyčítat samotný fakt, že nechává takto klíčové projednávání na volební měsíc, což může být považováno za nezodpovědné,“ míní politolog.

Voliči podle něj určitě vnímají veřejné finance jako podstatné, ale většinou pouze v obecnějších kategoriích, ve smyslu školství, zdravotnictví či obrany. „Předpokládám, že v rámci tohoto rozpočtu bude nejvášnivější debata zejména nad kapitolou o výdajích na obranu, protože toto téma v současné době polarizuje českou společnost, což už můžeme sledovat v probíhajících volebních kampaních,“ řekl dále Malý, který vládní strategii vnímá jako náraz s realitou, kdy jsou předvolební sliby o transparentním nakládání s veřejnými financemi upozaděny politickou realitou a snahou rozpočet co nejjednodušeji prosadit.