Růst příjmů obcí loni zpomalil, meziročně stouply o čtyři procenta na 366,6 miliard korun. V letech 2022 a 2023 rostly o více než desetinu ročně. Výdaje obcí v roce 2024 vykázaly téměř dvojnásobnou dynamiku proti příjmům, přesto skončilo hospodaření obcí přebytkem 18,2 miliardy korun. Předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl pro Echo24 řekl, že je problém, že obce mají stovky miliard na nízkoúročených účtech a stát si musí půjčovat, aby obcím každý rok poslal další desítky miliard. Tuto dynamiku podle něj nechápou ani mezinárodní pozorovatelé, včetně Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Data vyplývají z analýzy, kterou ČTK poskytla společnost CRIF – Czech Credit Bureau. K nižší dynamice příjmů přispělo snížení jejich podílu na sdílených daní, jejichž výnos klesl o 3,2 miliardy Kč, i pokles neinvestičních dotací o 1,5 miliardy Kč. Poklesy kompenzoval jednorázový vzestup příjmů z daně z nemovitosti, a to o 9,5 miliardy Kč. I tak rostly celkové příjmy obcí v loňském roce rychleji než příjmy státního rozpočtu.

Obce nevyužily pět procent svých disponibilních příjmů, o rok dříve to bylo osm procent. O růst výdajů se zasloužily zejména kapitálové výdaje, které se meziročně zvedly o 11 procent.

Předseda NRR Hampl dlouhodobě kritizuje počet obcí, které v České republice jsou, který je v mezinárodním srovnání extrémní a zároveň i systém, jakým české obce hospodaří s penězi. V rozhovoru pro Echo24 řekl, že problém je ten, že máme v ČR tolik obcí a ty mají stovky miliard volných zdrojů. „A stát si každý rok půjčuje na to, aby poslal peníze obcím a krajům, které je pak pošlou na nízkoúročené účty. Když si každý rok půjčíme 80 miliard korun, za které budeme platit tři miliardy úrokových nákladů bankám a vytvoříme z toho nízkoúročené zůstatky v těch samých bankách, tak je to dvojitý bonus pro banky,“ popsal Hampl.

„Já proti bankám nic nemám, ale to je takový úlet, že i zahraniční komentáři sem jezdí a ptají se, proč se to děje. Absolutně nechápou, proč za jedno procento HDP (zmíněných zhruba 80 miliard korun – pozn. red.), které vyberete, neposkytnete ani veřejné služby, ani soukromé služby a jenom z nich vytvoříte procento HDP na nízkoúročených účtech. To lidi, kteří přijíždí třeba z OECD, naprosto nedokážou pochopit a já jim to nejsem schopen vysvětlit. Připravujeme se ročně o jedno procento HDP růstu jenom tímhle,“ řekl Hampl.

Řada komunálních politiků si podle něj vůbec neuvědomuje, že může přijít opravdu radikální řez. „My říkáme těm starostům, abychom s tím něco udělali, dokud je to pod kontrolou. Až to nebude pod kontrolou, tak možná ani vy (starostové) nebudete. Může dojít třeba k tomu, že se řekne, že minimální velikost obce bude 1000 obyvatel a že všechny volné zdroje s výpovědní lhůtou nad tři měsíce musí být ve státní pokladně, tedy musí být v České národní bance, kde mimochodem dostanou lepší úrok než jinde. To jsou změny zákona, které je možné udělat za dva měsíce,“ dodal Hampl. Sloučení obcí, respektive využití jejich prostředků by mohlo výrazně pomoci státnímu rozpočtu.

Obce loni zvýšily objem peněz na svých kontech o více než 16 miliard na 217 miliard korun, ukazuje analýza. Na bankovních účtech tak měly částku, která odpovídala 59 procent jejich celoročních příjmů. Míra úspor obcí se postupně zvyšuje, v roce 2022 to bylo 56 procent.

Obcím rostou úspory na jejich bankovních účtech dlouhodobě a rychleji než jejich příjmy. Mezi lety 2019 a 2024 se úspory obcí zvýšily téměř o 80 miliard korun, což je růst o 57 procent za pět let. Ve stejném období se jejich celkové příjmy zvedly o 38 procent. Na rozdíl od úspor obcí se jejich dluh snižuje. Koncem loňského roku mělo dluh pouze 39 procent obcí.

Daňové příjmy obcí ovlivnilo nejen snížení podílu obcí na sdílených daních v rozpočtovém určení daní, ale i výrazný pokles výnosu daně z příjmů právnických osob. Ten se meziročně snížil o 6,3 miliardy, tedy o 11 procent. Důvodem je to, že v roce 2023 se příjem z této daně meziročně zvýšil o třetinu. Mírný pokles zaznamenala i daň z přidané hodnoty, a to o půl miliardy.