Nedávná vyostřená debata o národních dotacích nakonec neznamenala nulu v návrhu rozpočtu na příští rok, odhalila ale znovu problém, který tady je jak podle expertů třeba z Hospodářské komory, tak podle velké části politického spektra. Tím je do velké míry nefunkční, respektive neefektivní dotační systém. Analytik Národní rozpočtové rady Daniel Bárta popsal, do čeho a v jakému objevu peníze jdou.

Ministři z hnutí STAN v průběhu srpna informovali o tom, že v návrhu státního rozpočtu na příští rok je nula korun na národní dotace. To by znamenalo také třeba nulu na dobrovolné hasiče nebo horskou službu. V návrhu, který resort Zbyňka Stanjury (ODS) předložil, nakonec peníze na národní dotace jsou, nicméně debata se rozvířila.

Například ekonomický expert TOP 09 Miloš Nový deníku Echo24 řekl, že je potřeba celý dotační systém zrušit a postavit ho od znovu, ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN) Echu v rozhovoru řekl, že „dotační období hojnosti skončilo“ a šéf poslanců ODS zase v interview redakci sdělil, že by se měl soukromý a část veřejného sektoru učit, že se nemají spoléhat na to, že „jim všechno přisype stát“. „To je realita západního světa a měli bychom k tomu přikročit,“ uvedl Benda.

Bárta se ve své analýze pro Centrum veřejných financí kvantifikoval národní dotace v roce 2024 na 75 až 83 miliard. Přesná částka záleží podle něj na způsobu náhledu, hlavním závěrem studie však je, že všechny tyto způsoby poskytují podobný obrázek nejen o jejich celkové výši, ale také o tom, do jakých oblastí v největší míře směřují.

Redukce národních dotací bývá podle Bárty stěžejním bodem českých ekonomicko-politických debat při otázce, kde šetřit ve státním rozpočtu. „Slovo ‚dotace‘ nám evokuje, že stát přispívá podnikatelům na nové stroje, domácnostem na elektrická vozidla nebo neziskovým organizacím na jejich provoz. Realita je však poněkud odlišná a dotacemi ze státního rozpočtu jsou často myšleny víceméně libovolné transfery peněžních prostředků, bez ohledu na příjemce či povahu transferu. To komplikuje snahy o kvantifikaci skutečných dotace,“ uvedl Bárta.

Na národní dotace lze podle něj nahlížet třemi pohledy, z nichž žádný sám o sobě není dostatečný. „V metodice národního účetnictví lze dotace poskytované centrální vládou (nejen státním rozpočtem, ale i státními fondy) v roce 2024 kvantifikovat na 75,4 miliard. Jedná se však pouze o transfery tržním a netržním výrobcům v důsledku jejich činnosti. Nedokážeme tak zachytit například běžné transfery sportovním klubům ani dotace, které jsou vypořádávány skrze kraje. V některých případech jsou totiž prostředky ze státního rozpočtu transferovány krajům, které následně převádí dotaci soukromému subjektu, například dotace soukromým školám,“ uvedl Bárta.

Dle rozpočtového informačního systému zjednodušené evidence dotací a evidenčního dotačního systému činila výše národních dotací vyplacených v roce 2024 ze státního rozpočtu 406,3 miliard. Velká část dotací (323,6 miliard) je však pouze převodem finančních prostředků jiné entitě veřejného sektoru na její běžný provoz a vzhledem ke konečnému příjemci ani povaze transferu nelze hovořit o dotaci. Jedná se například o převod prostředků ze státního rozpočtu obcím a krajům na financování základních a středních škol (platy pedagogů) nebo převod prostředků státnímu fondu dopravní infrastruktury (výstavba silnic a železnic). O tyto a další transfery je tak potřeba tento pohled „očistit“. Národní dotace pak v roce 2024 lze kvantifikovat na 82,7 miliard.

Národní dotace vypláceny ze státního rozpočtu se lze pokusit identifikovat i skrze transfery podnikatelům a neziskovým osobám. V roce 2024 bylo podnikatelům a neziskovým osobám vyplaceno z národních zdrojů státního rozpočtu celkem 82,1 miliardy. Nevýhodou tohoto pohledu podle Bárty je, že příjemcem prostředků ze státního rozpočtu musí být přímo podnikatel či nezisková osoba. Pokud je příjemcem účelového dotačního transferu ze státního rozpočtu jiný subjekt (například veřejná výzkumná instituce), nedokáže tento pohled transfer zachytit. „Stejně tak existují dotační tituly, kdy příjemcem transferu ze státního rozpočtu je státní fond, který následně vyplácí dotace konečným příjemcům, například filmové pobídky,“ uvedl Bárta.

Kolik peněz jde na OZE či neziskovky?

Nejvýznamnějším národním dotačním titulem jsou dotace na obnovitelné zdroje energie, jde cca o 40 miliard. Část z celkové sumy bývá podle Bárty hrazena selektivní spotřební daní uvalenou na koncové spotřebitele elektrické energie a druhá část je pak přímo placena ze státního rozpočtu (18 miliard v roce 2024), tedy z obecných daní. Za dotaci lze považovat buď pouze tu část placenou ze státního rozpočtu, anebo celou sumu, neboť kdo a jak se na dotaci skládá v rámci daňového systému, je otázka jiná.

Dalšími velkými dotacemi jsou platby na dopravní obslužnost, prostřednictvím nichž je dotován provoz dopravců. Ty vyplácí zejména kraje a obce (53 mld. Kč v roce 2024), ale také Ministerstvo dopravy. V roce 2024 se ze státního rozpočtu vyplatilo celkem 10,4 mld. Kč, kdy 6,5 mld. Kč šlo přímo dopravcům (na dopravní obslužnost vlaky celostátní dopravy) a další 3,9 mld. Kč činil transfer krajům na zajištění regionální dopravní obslužnosti (spolufinancování regionální železniční dopravy).

Skrze národní dotace probíhá z velké části i financování výzkumu a vývoje. Účelová podpora, jež je zaměřena na financování konkrétních projektů, které jsou vypsány v rámci projektových soutěží, dosáhla v roce 2024 výše 15,3 miliardy. Příjemcem takové podpory může být kromě soukromého subjektu i veřejná vysoká škola nebo ústav při Akademii věd České republiky. Další miliardy pak jdou na školství, kulturu či sport.

„Velkým tématem jsou vždy dotace neziskovkám. Jedná se o zhruba 20 miliard ročně, přičemž hlavním příjemcem jsou amatérské sportovní kluby, které mají mládež (právní formou spolky), případně sportovní svazy,“ uvedl Bárta s tím, že největším příjemcem jsou amatérské sportovní kluby, respektive mládež, celkem čtyři miliardy korun, církevní školství (3 miliardy), sportovní reprezentace (2 miliardy), sociální péče a pomoc rodinám (2 miliardy), politické strany (0,6 miliardy) či zmíněná horská služba (0,3 miliardy) a dobrovolní hasiči (0,1 miliardy).