Tag: státní rozpočet

Články k tagu

Stanjura oprášil taktiku: Rozpočet ukáže až koncem srpna. „Žádná čísla předem nepustíme“

Ministerstvo financí bude letos postupovat při projednávání návrhu státního rozpočtu na rok 2026 stejně jako vloni a zveřejní ho až na konci srpna. Pro Echo24 to potvrdila mluvčí resortu ministra Zbyňka Stanjury (ODS) Petra Vodstrčilová. Z pracovního verze návrhu rozpočtu ani z dílčích jednání se správci jednotlivých rozpočtových kapitol nebude MF pouštět žádná průběžná čísla, dodala Vodstrčilová. Tento postup má uvnitř koalice podporovatele i kritiky, ostře ho pak kritizuje opozice.

Česko zaplatilo loni z rozpočtu v souvislosti s válkou na Ukrajině 17,3 miliardy. Plus utajované údaje

Přímé výdaje státního rozpočtu související s válkou na Ukrajině loni klesly meziročně o 7,1 miliardy korun na 17,3 miliardy korun. Nejvyšší část z toho tvořila humanitární dávka, která vyšla na osm miliard korun. Uvedla to vláda ve státním závěrečném účtu za loňský rok s odvoláním na údaje správců kapitol. Upozornila ale na to, že toto číslo nezahrnuje utajované údaje. Poukázala i na to, že dopady pracovního uplatnění válečných uprchlíků na příjmovou stranu rozpočtu nelze jednoznačně vyčíslit.

Ministr Vlček: Dostavba Dukovan zatíží státní rozpočet na dalších 15 let

Náklady na výstavbu dvou nových jaderných bloků elektrárny v Dukovanech zatíží na dalších zhruba 15 let státní rozpočet. Poprvé by se v rozpočtu státu mohly projevit v roce 2026 nebo 2027. Stát má připravené smlouvy o smlouvách budoucích, které mají českým firmám zajistit 30 procent zakázek. V nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).

Deficit znovu přes 200 miliard? „Odhad nižšího schodku než letos je odvážný“

Vláda ve středu schválila rozpočtovou strategie pro roky 2026 až 2028 a podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) tím prakticky zahájila práci na rozpočtu na rok 2026. Na příští rok se stanovily maximální výdaje státu na 2,438 bilionu korun, tedy o více než 100 miliard více než letos. Rozpočtová strategie kalkuluje s hotovostním saldem ve výši 255,6 miliardy korun, s akruálním saldem 219,2 miliardy. V souvislosti s ambicí zvyšovat výdaje na obranu je podle osloveného experta odhad mírně nižšího deficitu ve srovnání s letoškem „poměrně odvážný“.

Schodek státního rozpočtu byl v dubnu 126 miliard, čtvrtý nejhorší od vzniku Česka

Schodek státního rozpočtu v dubnu vzrostl na 126,1 miliardy korun z březnových 91,2 miliardy korun. V pátek o tom informovalo ministerstvo financí. Deficit ke konci dubna je čtvrtý nejhlubší od vzniku Česka, loni byl ve stejném období 153,1 miliardy korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) k meziročnímu zlepšení přispěly dopady konsolidačního balíčku a hospodářský růst. Příjmy státního rozpočtu ke konci dubna dosáhly 622,7 miliardy korun, meziročně se zvýšily o 5,2 procenta.

Konkrétní návrh rozpočtu se bude tajit, zní z koalice. Schillerová mluví o „šokující bilanci“

Vláda Petra Fialy (ODS) ve středu představí rozpočtovou strategii, včetně tzv. výdajových rámců. Ta slouží jako vodítko k sestavování státního rozpočtu. Ekonomický expert TOP 09 Miloš Nový pro Echo24 řekl, že vláda bude v dalších měsících postupovat při projednávání rozpočtu stejně jako vloni, tedy tak, že se veřejnost konkrétní návrh dozví až na konci léta, nikoliv už před ním, jako to bývalo v minulosti.

Stát půjčí miliardy na dostavbu Dukovan. Budou striktně vázané na jádro, slibuje MPO

Stát půjčí na dostavbu Jaderné elektrárny Dukovany miliardy ze svého formou takzvané finanční výpomoci. Ta je v rámci programového financování státu poskytována z kapitoly ministerstva průmyslu a obchodu. Veškeré poskytnuté prostředky bude společnost Elektrárna Dukovany II splácet po dobu 30 let. Pro Echo24 to řekl mluvčí MPO Marek Vošahlík.

Bude vláda kvůli volbám opět tajit návrh rozpočtu? Opozice je hysterická, zní z ODS

Vláda Petra Fialy (ODS) ve středu projedná a s největší pravděpodobností schválí rozpočtovou strategii na roky 2026 až 2028, včetně stanovení výdajových rámců. Tento dokument je vodítkem při přípravě státního rozpočtu, jehož konkrétní návrh, v němž budou muset být mimo jiné i výdaje na Dukovany, má pak ministerstvo financí zveřejnit nejpozději 31. srpna. První návrh vlády představovaly vždy před létem, vloni však došlo ke zveřejnění v nejzazší možný termín. A lze očekávat, že letos tomu nebude jinak.

Lidé už za zdravotní péči platí a pomalu připouští nadstandardy, politici je ale nedokáží prosadit

Snaha o zavedení nadstandardů ve zdravotnictví si zřejmě může zase na několik let odpočinout. Alespoň v případě zavedení oficiální cestou. Lidé už si dávno za zdravotní péči připlácí a dokonce připouští, že už je jim to z části jedno. Jediný rozdíl je, že se tak nyní děje v řadě případů nelegálně. A to bude i nadále pokračovat, jelikož k zásadním reformám ani za této vlády nedošlo a jakékoliv větší změny zůstávají politicky neprůchodné.

V rozpočtu na rok 2026 budou muset být výdaje na Dukovany, NRR varuje před rozpočtovými triky

V rozpočtu na příští rok budou muset být výdaje spojené s dostavbou Jaderné elektrárny Dukovany. Národní rozpočtová rada (NRR) upozorňuje, že především s návratnou finanční pomocí na dostavbu Dukovan bude potřeba nakládat transparentně a mělo by být zajištěno účelové vázaní. Ministerstvo průmyslu a obchodu s výdaji na Dukovany v rozpočtu na příští rok počítá a je v úzké spolupráci s ministerstvem financí. NRR zároveň vyslovila souhlasné stanovisko ke stanovení výdajových rámců státního rozpočtu a státních fondů na léta 2026 až 2028.

Připlácení za lepší péči opět narazilo do zdi, vláda se návrh snažila protlačit bez oponentury i analýz

Rozpočet zdravotnictví neúnosně roste a jedním ze způsobů, jak situaci řešit, je podle některých větší přísun soukromých peněz. I tam mířil „znovuobjevený“ návrh na zavedení možnosti připlatit si za lepší péči. Návrh z dílny poslanců ODS a TOP 09 chtěl v podstatě zlevnit možnost připlatit si za lepší sádru či šetrnější způsob vyšetření. Jenže kritikům nejen z řad opozice, ale i koaličních partnerů či některých odborníků nahrál zejména způsobem, jakým se po letech úřadování nynější vlády objevil.

Žádné spojování teologických fakult se nechystá. Vysoké školství potřebuje miliardy, říká rektorka Králíčková

Nedávný rozruch kolem odměň pro vedení Karlovy univerzity ukázal i na to, že mezi fakultami stále bují dlouhodobé rozpory kolem platů jednotlivých zaměstnanců. Podle rektorky UK Mileny Králíčkové ale není pravda, že by se za jejího funkčního období nic nezměnilo. Ve vysokém školství podle ní i nadále zůstává deficit několika miliard. To jsou tedy i důležitá témata do dalších let, říká v rozhovoru s deníkem Echo24 Milena Králíčková.

Obrana a vnitro se dohadují o výši platů. Ozvou se další, erár na to nemá, varuje Kalousek

Ministerstvo vnitra přizpůsobí svůj návrh na navyšování platů pro policisty a hasiče tomu, kolik bude požadovat ministerstvo obrany pro vojáky. Informoval o tom ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek uvedl, že Rakušanův krok chápe jako vynucený, varuje ale, že se ozvou další profesní skupiny, které budou chtít rovněž vyšší odměny a státní rozpočet to neutáhne.

Český státní dluh v prvním čtvrtletí vzrostl o 45 miliard na rekordních 3,41 bilionu korun

Český státní dluh se v letošním prvním čtvrtletí zvýšil o 45 miliard korun na rekordních 3,41 bilionu korun. Ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu to ve čtvrtek uvedlo ministerstvo financí. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 312.590 korun. Míra zadlužení od konce roku 2024 mírně vzrostla ze 42 procent hrubého domácího produktu (HDP) na 42,1 procenta HDP. Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu.

Pomalejší růst ekonomiky je problém, stát přijde na daních o miliardové příjmy

Ministerstvo financí letos očekává hospodářský růst dvě procenta po loňských 1,1 procenta. Ve srovnání s lednovou predikcí svůj výhled zhoršilo o 0,3 procentního bodu, a to zejména kvůli dopadu amerických cel na automobily, ocel a hliník. Zpomalení růstu ekonomiky se mimo jiné projeví v nižším výběru daní, zejména pokud se projeví v nižších spotřebních nákupech. Výpadek z příjmů se podle expertů může počítat v desítkách miliard.

Vláda se chlubí zdravými financemi. Váš nakumulovaný dluh je ostuda, říká Schillerová

Deficit veřejných financí loni klesl na 2,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z 3,8 procenta v roce 2023. Schodek za loňský rok činil 177,2 miliardy korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že Česko opět bezpečně plní jedno z maastrichtských kritérií. Vláda dlouhodobě označuje konsolidaci veřejných financí za svůj velký úspěch. Stanjurova předchůdkyně Alena Schillerová (ANO) pro Echo24 řekla, že reálné kroky vlády se ukazují spíše na absolutních hodnotách deficitu.

Policisté si říkají o víc peněz, vadí jim, že se investuje jen do vojáků. Rakušan nabízí 4 tisíce

Odborové organizace zastupující především policisty sílí ve svém tlaku na vládu. Požadují navýšení rozpočtu na platy, které podle nich dlouhodobě zaostávají za odměňováním vojáků. Poukazují přitom na personální krizi a varují před rozpadem vnitřní bezpečnosti, obzvláště v porovnání s navyšováním výdajů na obranu, řeč je o  „personálním krachu“. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) přitom jejich výtky částečně sdílí a plánuje navrhnout zvýšení platů i náborových příspěvků. Otázkou však zůstává, kde na to vzít v už tak deficitním rozpočtu.

Stát toho valorizuje moc. Nesmíme tolik přikládat pod kotel, říká Hampl

Nejen důchody, ale také platby za státní pojištěnce, platy učitelů či platy a odměny regionálních politiků. Všechny tyto státní výdaje jsou nově pravidelně valorizovány a v dalších letech se k nim přidají také finance směřované na obranu. Podle šéfa Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla lze řadu věcí v rozpočtu zachránit jenom tím, že se „nebude přikládat pod kotel“.

Vládě chybí osm miliard na obranu a je bez rozpočtové rezervy. Není jasné, kde peníze vezme

Česká republika letos zatím neplní požadavek vydávat na obranu dvě procenta HDP. Chybí jí k tomu nejméně osm miliard. Exministryně financí Alena Schillerová (ANO) přitom upozorňuje na to, že vláda kvůli chybějícím penězům v resortu průmyslu a obchodu rozpustila rozpočtovou rezervu. Ministerstvo financí pro Echo24 řeklo, že zatím není jasné, odkud se peníze vezmou, probíhají o tom jednání.

Vyšší dávky, vyšší platy, vyšší všechno. A k tomu zbrojení na dluh

Ministr financí Zbyněk Stanjura chce po sobě zanechat odkaz rozpočtově odpovědného hospodáře. Tedy zřejmě takto by chtěl, aby voliči četli jeho návrh vložit do ústavy principy rozpočtové odpovědnosti. Tomu stejnému Stanjurovi přitom chybí v rozpočtu až padesát miliard, které se mu nepodařilo vyjasnit, jak dříve sliboval. A stejný ministr financí rozhodl, že chce zbrojit na dluh.

Stanjura chce dát do Ústavy rozpočtovou odpovědnost. Sám čelí ostré kritice

Ministerstvo financí odeslalo do vnějšího meziresortního připomínkového řízení návrh na zakotvení principů rozpočtové odpovědnosti do ústavního pořádku ČR. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) k tomu uvedl, že jde o klíčový princip nejen pro stávající, ale i budoucí generace. Vláda Petra Fialy (ODS) přitom sama čelí kritice, že pravidla řádného rozpočtování nedodržuje.

Růst státního dluhu je hrozbou pro veřejné finance, varuje už i NKÚ

Ani v loňském roce se státu výrazně nepodařilo vylepšit hospodaření státního rozpočtu. Schodek zůstal vysoký a představoval 271 miliard korun. Zadlužování pokračovalo rychlým tempem a tento trend nadále představuje významnou hrozbu pro stabilitu veřejných financí. Ve výroční zprávě za loňský rok to v pondělí uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Státní dluh loni vzrostl o 254 miliard korun. Schodek státního rozpočtu byl ale za loňský rok nižší než za rok 2023, kdy představoval 288,5 miliardy korun

„Lepší než Babiš, horší, než by bylo třeba.“ V jakém stavu nechá Fiala a spol. veřejné finance?

Vláda Petra Fialy (ODS) nechá veřejné finance v lepším stavu než vláda Andreje Babiše (ANO), ale v horším, než by bylo záhodno. Shodují se na tom čtyři oslovení ekonomové s tím, že od středopravicové vlády se čekalo větší reformní úsilí. Shodují se, že pozitivním příspěvkem vlády jsou změny v důchodovém systému, naopak problém je to, že si stát nadále půjčuje na běžný provoz. A to ho ještě čekají zvýšené výdaje na obranu.

Khaki psychóza, khaki dluhy

Mezi uzávěrkou a vydáním tohoto čísla Echa se konala mimořádná schůze Poslanecké sněmovny o obranyschopnosti České republiky. Konala se na žádost hnutí ANO, které tím reaguje na rozhodnutí uvnitř vládních stran, že na dvojím tématu ohrožení Ruskem a permanentního zbrojení založí volební kampaň. V jistém smyslu se tu jedná jen o českou variantu celoevropského fenoménu. Politický establishment Evropy je rozhodnut nedat si hrozbu Ruskem nikým vzít, ani nějakou Amerikou.

Neřádný hospodář Stanjura

Ve světle aktuální nekritické, až fanatické debaty o masivním zadlužování kvůli vyzbrojování Evropy vypadají naše chybějící desítky miliard v českém rozpočtu nicotně. Jenže zaprvé, nikam nezmizely. A zadruhé, zlehčování situace, kdy se postrádá až 50 miliard korun, je vůči daňovým poplatníkům vrchol nevkusu. A toho zlehčování se ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dopouští opakovaně. O moralizování Miroslava Kalouska si může každý myslet, co chce. Teď má ale jistě pravdu, když Stanjurovo počínání komentuje tím, že vláda dělá z lidí blbce.

„Zasloužíme si, aby z nás dělali blbce?“ Stanjura čelí ostré kritice kvůli rozpočtu

Opravdu si zasloužíme, abyste z nás dělali blbce? Tuto kousavou otázku pokládá vládě Petra Fialy (ODS) bývalý ministr financí Miroslav Kalousek v souvislosti s chybějícími miliardami ve státním rozpočtu na letošní rok a debatou o výdajích na obranu. Ve rozpočtu v tuto chvíli zřejmě může chybět až 50 miliard korun, vláda přitom argumentuje tím, že jde o zanedbatelné procento výdajů. V souvislosti s vyššími výdaji na obranu si přitom chce kabinet uvolnit ruce změnou zákona o rozpočtové odpovědnosti.

Kde chcete vzít úspory na obranu? ptá se Kalousek. Mluví se o škrtech v eráru i dotacích

Každý den slyšíme, jak si musíme na obranu půjčit. Ale proč neslyšíme, jak snížit výdaje, které nemají s obranou nic společného? Tuto otázku pokládá bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. O tom, že na obranu bude potřeba si půjčit skutečně mluví velká část vlády i expertů. Další část vládních představitelů ale naznačuje i to, kde by se mohly najít úspory. A nejde o nic překvapivého.

Brzda padá: Němečtí poslanci sporně schválili obsáhlý finanční balík s penězi na obranu a investice

Poslanci německého Spolkového sněmu na mimořádné kontroverzní schůzi schválili obsáhlý finanční balík, který má zajistit stovky miliard eur na obranu a investice do infrastruktury. Hlasování o změně tzv. dluhové brzdy podpořily strany pravděpodobné příští vlády, konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), a také strana Zelených. Sněm hlasoval ve starém složení vzešlém z voleb v roce 2021, nově zvolení zákonodárci se sejdou až příští týden.

Zvyšte odvody na zdravotní pojištění lidem i firmám, navrhuje šéf lékařské komory Kubek

Do debat o neefektivitě českého zdravotnictví a jeho bobtnajícího rozpočtu vstoupil prezident České lékařské komory Milan Kubek s návrhem na přilití dalších peněz navíc. Jako možné řešení očekávaných problémů se stárnutím populace znovu zmínil zvýšení odvodů zaměstnanců i zaměstnavatelů na zdravotní pojištění. Je to podle něj lepší řešení než debaty o přivedení více soukromých zdrojů. Kubek to uvedl na svém facebookovém profilu. Veřejné zdravotní pojištění hospodaří s více než 500 miliardami korun.