Systém zdravotního pojištění je ve finanční krizi a končící ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) ho zanechává s naplánovaným deficitem už několikátý rok po sobě. Očekávalo se, že pravděpodobná budoucí vláda Andreje Babiše (ANO) přijde s poměrně přímočarým řešením – přilitím peněz z rozpočtu skrze mimořádné zvýšení plateb za státní pojištěnce, tedy například důchodce či děti. Kvůli napjatému rozpočtu se však zvažují i jiné varianty.

Ministerstvo zdravotnictví ve sbírce zákonů publikovalo v minulém týdnu takzvanou úhradovou vyhlášku na příští rok. Materiál, který rozděluje téměř 563 miliard korun z veřejného zdravotního pojištění, počítá s náklady vyššími než příjmy. Proti zářijovému návrhu současnou verzi ministerstvo výrazně upravilo. Původní schodek 6,5 miliardy korun by měl být nově 15,5 miliardy. Zdravotní pojišťovny ale mluví až o 23 miliardách.

Jazykem důvodové zprávy k úhradové vyhlášce vydané jeho vlastním resortem zanechává pro příští rok Vlastimil Válek systém veřejného pojištění „extrémně zranitelný“ a bez mimořádné injekce peněz ze státního rozpočtu může dojít k „finančnímu kolapsu“. Podle vyhlášky se budou snižovat zůstatky na účtech zdravotních pojišťoven, na konci loňského roku byly 47,7 miliardy korun a na konci letošního se očekávají 41,7 miliardy. Jenže většina z nich je pouze na účtech největší VZP.

„Je zřejmé, že pro zabránění finančnímu kolapsu systému veřejného zdravotního pojištění a zpožďování plateb pojišťoven bude nutné v roce 2026 provést mimořádné navýšení platby za státní pojištěnce, které systém finančně stabilizuje,“ uvedli v důvodové zprávě k úhradové vyhlášce zástupci ministerstva zdravotnictví.

Ta počítá s tím, že dojde k dalšímu snížení zůstatků na účtech pojišťoven. „Zůstatky pojišťoven jsou stále dostatečné na to, aby jeden poslední rok kryly deficitní financování. Zůstatky na fondech však klesnou na polovinu a nebudou tvořit ani 5 % výdajů běžného období, natož 10 %, které jsou považovány za bezpečnou hranici. Systém je tak extrémně zranitelný vůči ekonomickému příjmového šoku. U několika pojišťoven lze očekávat zpožďování plateb poskytovatelům,“ dodává resort v důvodové zprávě.

Pravděpodobný budoucí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) mluvil dlouhodobě o potřebě stabilizovat systém skrze navýšení plateb za státní pojištěnce. Stát odvádí do systému veřejného zdravotního pojištění peníze za ty osoby, za něž pojistné musí platit ze zákona – tedy za děti, důchodce, studenty, nezaměstnané nebo osoby na rodičovské. Tyto platby se automaticky upravují podle růstu průměrné mzdy v ekonomice, aby pokryly rostoucí náklady na zdravotní péči.

Z hnutí ANO však nyní zaznívá, že pro příští rok by další mimořádné navýšení znamenalo značný problém vzhledem ke stavu státního rozpočtu a bude se tak nyní jednat a hledat různá řešení. „Vzhledem k realitě státního rozpočtu, který nám Fialova vláda předává, bude velmi obtížné platby navyšovat. Pokud chceme dodržet plánovaný deficit, bude nutné hledat jiná řešení,“ uvedl pro deník Echo24 Adam Vojtěch s tím, že pokud by k mimořádnému navýšení nedošlo, „k otázce valorizace plateb za státní pojištěnce se pak budou muset vrátit v následujícím období, tedy pro rok 2027“.

O tom, že k mimořádnému navýšení plateb za státní pojištěnce nemá nakonec dojít, řekl České televizi v říjnu také předseda hnutí ANO a pravděpodobný budoucí premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj chce hnutí situaci vyřešit jinak, protože v rozpočtu nejsou na mimořádné navýšení peníze. Podle ČT je tak jednou z možností to, že by došlo k přerozdělení rezerv mezi pojišťovnami.

Problémy by v příštím roce hrozí zejména menším pojišťovnám, které mají dohromady oproti největší VZP výrazně nižší rezervy. Do problémů se už letos dostala Vojenská zdravotní pojišťovna (VoZP), jak ale upozorňuje resort zdravotnictví i zástupci pojišťoven, do problémů by se brzy mohly dostat i ostatní menší pojišťovny.