Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek v nedělních Otázkách Václava Moravce upozornil, že předpokládané příjmy státu v programovém prohlášení vznikající vlády nemohou pokrýt plánované výdaje, a vyjádřil obavy z nesouladu mezi sliby a reálnými možnostmi státního rozpočtu. Kalousek tak reagoval na otázku Moravce pro účastníky debaty, zda je v návrhu programového prohlášení vznikající vlády něco, co by je mohlo překvapit.

„Vše, co (vznikající vláda) slíbila, se tam prostě nevejde. Jsem zvědavý, jak bude řešen rok 2026, ve slibech panuje rozpor,“ říká Kalousek. "Buď nebude dodržen slib o deficitu a nebo nebude dodržena řada jiných slibů, vláda by si měla ujasnit priority," dodává někdejší ministr financí.

Podle něj bude klíčové sledovat, jak kabinet dokáže skloubit ambiciózní program s fiskální realitou, zejména s ohledem na udržení deficitu a naplnění výdajových priorit.

Podobně jako Kalousek se vyjádřil o programovém prohlášení vznikající vlády i šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Podle kritiků je viditelný rozpor mezi podrobněji konkretizovanými plány výdajů a vágním textem ohledně příjmů.

„Je potřeba řešit, jak se bude rozpočet financovat, zatím nemáme žádné odpovědi," uvedl Hampl. Také upozornil, že není reálné dodržet snížení daní, které nastupující vláda slíbila svým voličům. Podle předsedy Rozpočtové rady je ale současná ekonomická situace země pozitivní. Inflace je totiž stabilní a růstové vyhlídky se pohybují kolem průměru EU.

Otázka padla i na zastropování důchodového věku na 65 let, ke kterému podle Mojmíra Hampla, nedojde do roku 2031.

Diskutující se rovněž dotkli zestátnění ČEZu, které plánuje budoucí kabinet pod vedením hnutí ANO. Ke snaze jak Kalousek, tak Hampl zatím zůstávají skeptičtí. Miroslav Kalousek nebyl schopen říct, zda je to dobře nebo špatně, zatímco Hampl považuje za realističtější variantu prodat část ČEZu na burze.