Vznikající vládní koalice plánuje od roku 2027 znovu zavést Elektronickou evidenci tržeb (EET), čímž chce zefektivnit výběr daní, respektive došlápnout si na šedou ekonomiku. Pravděpodobná ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odhaduje příjem na více než 30 miliard, oslovený expert pak odhaduje, že pokud EET přinese 50 miliard korun ročně navíc, bude to úspěch. Ekonomové se nicméně shodují, že na pokrytí drahých slibů nastávající vlády Andreje Babiše (ANO) to stačit nebude.

V rámci kontroly vyvádění zisků z ČR se chce budoucí vláda zaměřit na problematiku cen obvyklých. „U nadnárodních firem zavedeme povinnost mít předem deklarovanou dokumentaci ke způsobu stanovení ceny obvyklé, čímž omezíme možnost provádět účelové manipulace,“ uvádí budoucí vláda.

Od roku 2027 chce pak zavést EET 2.0. „Tím zajistíme předvídatelné a férové prostředí pro podnikatele napříč všemi sektory, při zohlednění drobných živností a příležitostných přivýdělků, na které se systém vztahovat nebude. Řešení bude postaveno na nejmodernějších systémech a nebude vyžadovat povinný tisk účtenky ani neustálé on-line připojení. Podnikatelé budou mít zdarma k dispozici software Finanční správy ČR,“ uvádí koalice s tím, že opatření bude svázáno s konkrétními úlevami, jako je například přímá daňová sleva pro evidující OSVČ, zastavení zvyšování odvodů OSVČ, osvobození spropitného, nižší DPH v gastronomii, nižší daň z příjmů právnických osob a podobně.

EET slouží jako nástroj k potlačování šedé ekonomiky, ze které je podle pravděpodobné ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) možné získat víc než 30 miliard korun. Jako nástroj pro omezování daňových úniků zejména u daně z přidané hodnoty (DPH) ji zavedla vláda ČSSD a ANO v roce 2016. Evidence tržeb však byla od jara 2020 kvůli pandemii covidu-19 přerušena do konce roku 2022 a stala se fakticky dobrovolnou. Od ledna 2023 ji pak nynější vláda Petra Fialy (ODS) zrušila.

Zásadní debata podle Aleny Schillerové přijde nad legislativním textem zákona. „Já ale budu usilovat o to, aby skutečně ta výjimka byla co nejmenší. Rozumím argumentům, že půjde o někoho, kdo si skutečně příležitostně něco přivydělá nebo prodá nějaké své produkty. V tomto rozsahu budeme debatovat,“ dodala. Nová vláda bude chtít podle Schillerové také podpořit gastronomický sektor, kterého se významně dotklo zvyšování daní. „My ho naopak budeme chtít podpořit tím, že snížíme DPH na nealkoholické nápoje podávané jako součást stravovací služby. Současně chceme osvobodit spropitné od daní a sociálního a zdravotního pojištění,“ řekla.

Končící ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na dotaz redakce uvedl, že konkrétní drahé sliby na výdajové straně z programového prohlášení budoucí vlády nemůže ufinancovat „všemocné EET“. Plánované zisky z evidence tržeb označil za „pohádku pro dospělé“.

Velký rozptyl možného přínosu do státní kasy

Hlavní ekonom společnosti XTB Pavel Peterka pro Echo24 řekl, že z EET očekává zisk nižších desítek miliard korun s maximem okolo 120 miliard korun ročně. „Pokud by boj s šedou ekonomikou a důslednější výběr daní měl přinést přes 100 miliard, tak by skutečně musela být vytažena téměř každá jedna koruna, která se nachází mimo daňový systém. To považuji za nereálné. Pokud se tímto podaří vybrat dodatečných 50 miliard ročně, tak to bude považováno za úspěch. Na pokrytí slibovaných výdajů je to ale málo,“ uvedl Peterka.

Ten pro Echo24 identifikoval tři hlavní sliby z programového prohlášení vlády. „Do první kategorie slibů patří například levnější energie, dostupné zdravotnictví, štědřejší penzijní systém, růst platů ve veřejném sektoru, podpora bydlení, vědy, digitalizace, snižování odvodů OSVČ a spousty dalšího. Díváme se tak na sliby v řádu několik stovek miliard korun v dodatečných výdajích státu,“ popsal Peterka.

Druhým velkým slibem je podle něj závazek nezvyšovat daně. „To výrazně omezí prostor pro nové příjmy do státního rozpočtu, které by mohly být využity k financování nových výdajů. Příjmovou stranu má posílit růst ekonomiky, efektivnější výběr daní a potírání šedé ekonomiky. To na pokrytí nových výdajů nebude stačit. Růst české ekonomiky a jeho očekávané pokračování v dalších letech je skvělou zprávou a určitě pomůže s novými příjmy do rozpočtu. Těžko ale spoléhání na růst ekonomiky můžeme považovat za strukturální reformu, která zamezí nárazu do dluhové brzdy na střednědobém horizontu. Ekonomický cyklus má tu vlastnost, že období růstu střídá období stagnace či recese ekonomiky,“ dodal Peterka. Třetím slibem je pak ozdravení veřejných financí, tedy zkrocení tempa růstu dluhu a výhledové dosažení vyrovnaného státního rozpočtu.

„Minimálně jeden z těchto slibů bude muset vznikající vláda porušit. Protože to prostě jinak nevychází. Na jedné straně máme sliby, které povedou k růstu výdajů rozpočtu. Na druhé straně pak závazek nezvyšování daní, tedy omezení prostoru pro růst příjmů státu. A na straně třetí pak tlumení tempa zadlužování a vyrovnané rozpočty. To prostě nevychází. Důslednější kontrola výběru daní a šedé ekonomiky prostě 200 až 300 miliard nových příjmů ročně nepřinese. Nevychází to,“ dodal ekonom s tím, že se bude rád mýlit.

Podle bývalého ministra financí Miroslava Kalouska je v programovém prohlášení „hluboký rozpor mezi finančními nároky na profinancování jeho všech nákladných cílů a mezi závazkem zachovat rozpočtovou odpovědnost“. „Na jedné straně si Motoristé prosadili závazek udržovat deficity bezpečně pod 3 % HDP a ujištění, že bude dodržen a nebude novelizován zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Na druhé straně si hnutí ANO prosadilo řadu velmi nákladných priorit, které nelze naplnit bez zvyšování deficitů a eskalace dluhu. Čert ví, co převáží a jak to dopadne, jisté však je, že obojí splněno být nemůže. Z růstu a šedé ekonomiky se na to nevybere, to bychom museli být jedinou zemí na světě bez šedé ekonomiky a růst dvoj až trojnásobnou rychlostí, což je samozřejmě mimo realitu,“ řekl pro Echo24 Kalousek.