Státní rozpočet by měl být vnímán především jako nástroj, nikoliv cíl – a nižší zadlužení a vyrovnané či přebytkové rozpočty jako pozvolný, zato však spolehlivý důsledek úspěšné hospodářské politiky. Pro Echo24 to uvedla pravděpodobná ministryně financí Alena Schillerová v souvislosti s probíhající debatou o navyšování schodku rozpočtu na příští rok. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš už uvedl, že vyrovnaný rozpočet po čtyřech letech vládnutí je nesmysl, důležité je podle něj především poměr zadlužování k HDP. Vládě Petra Fialy (ODS) přitom ANO vyčítalo hlavně kumulování dluhu.

Hnutí ANO v minulosti kritizovalo vládu především za nakumulovaný dluh během jejího čtyřletého vládnutí, jedná se o zhruba 1200 miliard korun. Šéf ANO i pravděpodobná ministryně financí avizují, že bude zřejmě nutné navýšit schválený deficit rozpočtu na příští rok, protože podle nich návrh z dílny končícího ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) neodpovídá realitě.

Babiš na čtvrteční tiskové konferenci uvedl, že v rozpočtu na příští rok chybí až 80 miliard korun, neobsahuje údajně ani všechny mandatorní výdaje. Babiš už dříve řekl, že pokud se nenajde řešení, rozpočet bude muset mít vyšší schodek, tehdy hovořil o chybějících 60 miliardách. Řešit situaci by podle Babiše ještě měla současná vláda Petra Fialy.

Schillerová na středeční tiskové konferenci vyzvala vládu, aby neprodleně zaslala znovu návrh státního rozpočtu. Návrh, který vláda poslala poslancům na přelomu září a října, kvůli konci volebního období spadl pod stůl. Nový návrh rozpočtu má být podle Schillerové reálný a bez nesrovnalostí v rozsahu 60 miliard, což je ale podle ní částka spíše nižší. Prohlásila, že na základě informací, které dostává, je reálný deficit až 350 miliard korun. Vláda v novém volebním období po volbách předkládá návrh rozpočtu znovu.

Babiš uvedl, že je potřeba změnit i zákon o rozpočtové odpovědnosti, aby mohly být peníze uvolněny. Zákon o rozpočtové odpovědnosti umožňuje pro příští rok schodek zhruba 230 miliard korun. Nevztahuje se ale na výdaje na obranu, které mají přesáhnout dvě procenta HDP, a nepodléhají mu ani jednorázové výdaje, mezi které patří třeba stavba jaderných bloků.

Na vyrovnaný rozpočet po čtyřech letech vládnutí tlačí především Motoristé sobě, což Babiš už označil za nesmysl. „Protože my potřebujeme investovat. Máme tady Dukovany, chceme investovat do dopravní infrastruktury. To se nesmíme zastavit. Pro nás je důležité procento zadlužování vůči HDP. My, když jsme předávali vládu, tak jsme byli šestá nejméně zadlužená země. Teď jsme devátí a pětikoalice přitom ještě podváděla s rozpočtem, který budeme muset přepracovat,“ uvedl Babiš.

Ekonomický expert Motoristů Vladimír Pikora pro Echo24 řekl, že od první chvíle bylo jasné, že na rozpočet budou mít Motoristé a ANO odlišný názor. „Proto jsme taky říkali, že pohlídáme Babiše. Nicméně myslím si, že v tuto chvíli je předčasné více komentovat. Naše stanovisko je stále stejné. Chceme vyrovnaný rozpočet,“ uvedl Pikora.

Nicméně na vyjádření Andreje Babiše je znát jednoznačná změna rétorika ohledně hospodaření státu, respektive stavu veřejných financí. Nyní totiž hovoří o tom, že důležité je procento zadlužování vůči HDP, které ale vláda Petra Fialy navzdory nakumulovanému dluhu poměrně výrazně snížila.

Schillerová pro Echo24 řekla, že každý z parametrů, ať už jde o podíl dluhu k HDP nebo absolutní výši dluhu, je důležitý v jiném kontextu. „Pro ekonomy a ratingové agentury může být klíčové jedno číslo, pro občany a firmy zase druhé. V souladu s předními světovými ekonomy by však měl být státní rozpočet vnímán především jako nástroj, nikoliv cíl – a nižší zadlužení a vyrovnané či přebytkové rozpočty jako pozvolný, zato však spolehlivý důsledek úspěšné hospodářské politiky,“ uvedla Schillerová.

Podle hlavního ekonoma banky Creditas Petra Dufka je asi nejběžnější samozřejmě poměr dluhu a deficitu k HDP, protože se dá snadno porovnávat i mezi evropskými zeměmi. „Ale v kontextu jde vždy o to, co chcete říct, takže lze použít různé ukazatele. Pokud chcete hodnotit zadlužování v čase a budete třeba vládní politik, vyberete si poměr k HDP. Díky vysoké inflaci nám totiž poskočil jmenovatel ve zlomu a rázem dluh vypadá mnohem sympatičtěji,“ uvedl pro Echo24 Dufek. „Takže zatímco v poměru k HDP se toho v letech 2021–2025(Q2) moc nezměnilo. Podíl veřejného dluhu k HDP vzrostl z 40,7 % na 43,8 %. Tedy jen tři procentní body navíc díky tomu, že jsme tu měli vysokou inflaci, která nám výrazně nahodnotila HDP,“ nastínil Dufek konkrétní čísla.

„Pokud ale budete chtít upozornit, jak rychle roste zadlužení a s ním spojená dluhová služba, podíváte se na nominální čísla. Tam je vidět, kolik si stát půjčuje na finančních trzích a jaké úroky za tyto dluhy platí. A právě ty objemy ve stovkách miliard korun zajímají právě obchodníky na trzích. Z pohledu státního dluhu jde pak o jeden bilion korun navíc a z něj vyplývá dodatečná dluhová služba při čtyřprocentním úroku 40 miliard ročně,“ dodal Dufek s tím, že jsou to dvě strany téže mince, s níž se v různých podmínkách pracuje různě. „Fakt o zadlužování se ovšem nijak nemění,“ poukázal ekonom.