Miroslav Singer - Ekonom. V letech 2010–2016 guvernér České národní banky.

/

Články autora

Pád EU mezi „middle powers“

Pohled drtivé většiny českých „mluvících hlav“ (jedné takové události na ČT jsem měl to potěšení se zúčastnit) na summit v Davosu vypovídá bohužel mnohem víc o nás a našich problémech než o tom, co se na tomto nejdůležitějším primárně ekonomickém fóru světa odehrálo. Takže jsme se dověděli něco o Grónsku, maličko o tom, že kanadský premiér Mark Carney citoval Václava Havla, a to je asi tak vše. Přitom už i u projevu Marka Carneyho míjíme to podstatné. Nešlo v něm zdaleka jen o citát Havla, který navíc mnoho komentátorů interpretuje přesně opačně, než jak ho kanadský premiér použil.

Greta. Co si z toho příběhu vzít?

Gretin příběh končí, ale dědictví zůstává. Ukázala totiž, že když křičíš „konec světa!“ a jsi dost mladý, můžeš zastavit dopravu, ničit umění, dostat milionové příjmy, a ještě ti za to budou tleskat. Málokomu se přihodí, že se během jedné dekády stane symbolem „čistého pokroku lidstva“, aby na jejím konci skončil jako karikatura sám sebe. Gretě Thunbergové se to s mohutným přispěním rodiny (maminka hned vydala knihu, jak jim dcera zachránila planetu i rodinný rozpočet, tatínek se stal full-time manažerem a kapitánem jachty) podařilo už v patnácti.

Časovaná dluhová bomba

Neschopnost Francie dát si do pořádku své finance už přitáhla pozornost mnoha komentátorů. S obavami, že jeden z pilířů EU a eurozóny se ocitne v krizi, proti níž budou problémy Řecka jen nepatrným zaškobrtnutím snadno řešitelným nicotným příspěvkem mezinárodních institucí a členů eurozóny. Nápravu budou v Paříži evidentně hledat na straně výdajů, ale i příjmů – tudíž i daní. Jenže málokdo si uvědomuje, že zadluženost má i svou dlouhodobou dimenzi. A ta se v případě demografické krize dá řešit jen zrychlením růstu produktivity lidské práce – což ovšem v podstatě vylučuje zvyšování daní.