Blíží se finální termín, do kdy mohou živnostníci vstupovat do režimu paušální daně. Udělat to musí nejpozději v pondělí. Živnostníci musí pro vstup do režimu splnit řadu podmínek a také zvážit, zda se jim paušální daň vyplatí. Záleží na řadě faktorů, ať už jde o uplatňování daňových slev či výši příjmů i rozdílné podmínky jednotlivých profesí. Pokud pak do režimu paušální daně vstoupí, Finanční správa opět připomíná, že ke vstupu v případě splnění podmínek dochází automaticky a plátci tak nemají čekat na žádné potvrzení.

Měsíční záloha paušální daně pro živnostníky v prvním pásmu příští rok vzroste o 1268 korun na 9984 korun. Ve zbývajících dvou pásmech se výše záloh nemění, ve druhém pásmu zůstane 16 745 korun a ve třetím 27 139 korun. Živnostníci, kteří chtějí do paušálního režimu vstoupit, vystoupit z něj nebo změnit pásmo, které uplatňují, to mohou udělat nejpozději do 12. ledna.

Za zvýšením měsíční platby v prvním pásmu stojí i růst povinných odvodů, které jsou součástí paušální daně. Odvod na důchodové pojistné se zvyšuje o 1105 korun na 6578 korun, odvod na zdravotní pojistné roste o 163 korun na 3306 korun. Daň z příjmů zůstává 100 korun.

„Zvýšení paušální daně v prvním pásmu opět posouvá hranici, od které se tento režim vyplatí. Pro část podnikatelů už paušální daň přestává dávat ekonomický smysl,“ uvedl daňový poradce Jan Bonaventura ze společnosti BREDFORD Consulting. Hranice, od kdy se paušální daň vyplatí, se mění podle typu výdajového paušálu.

Podle propočtů společnosti se u nejběžnějšího 60% paušálu pohybuje přibližně mezi 700–750 tisíci Kč ročně, u 40% paušálu, typicky u advokátů, umělců nebo dalších svobodných povolání, je hranice nižší, zhruba 500–550 tisíc Kč. Naopak u 80% paušálu, využívaného zejména řemeslníky nebo zemědělci, se hranice výhodnosti pohybuje kolem 1,3 milionu Kč a paušální daň se jim tak podle společnosti ve většině případů nevyplatí. Záleží ale také na tom, zda podnikatelé neuplatňují například více daňových slev, které by jim paušální režim omezil.

Paušální daň je určena pro živnostníky, neplátce DPH s ročními příjmy z podnikání do dvou milionů korun. Živnostníkům má ušetřit byrokracii, v některých případech může znamenat i úsporu na dani. Při jedné platbě přitom podnikatelé odvádějí daň, zdravotní i sociální pojištění. V minulém roce bylo v režimu paušální daně zaregistrováno zhruba 114 000 živnostníků.

Jednotlivá pásma paušální daně zavedlo Česko v roce 2023 kvůli velkým rozdílům v příjmech, které mohou drobní podnikatelé mít. Do vyšších pásem se mohou dostat živnostníci ve vybraných odvětvích, například v IT, ve fotografických službách, v advokacii nebo u daňového poradenství, pokud jejich příjmy přesáhnou milion korun, případně 1,5 milionu korun.

I letos pak Finanční správa připomíná, že při vstupu do paušálního režimu nemají živnostníci čekat na žádné potvrzení. V minulých letech se stávalo, že kvůli tomu řada živnostníků musela zpětně již nabíhající částky doplácet. „Do paušálního režimu vstoupíte na základě oznámení, které jste ve lhůtě podali finančnímu úřadu, správce daně k tomu nevydává žádné rozhodnutí,“ uvádí Finanční správa s tím, že oznámení živnostníci dostanou pouze v případě, že nesplňují zákonné podmínky pro vstup do paušálního režimu.