Živnostníky čeká do třetice značně nepříjemný růst zdanění. Stejně jako v minulých letech jim totiž skokově zdraží povinné odvody na minimální pojistné. Může za to vládní konsolidační balíček, který od ledna v tomto vstoupí do „finále“ a prakticky potřetí v řadě zvýší minimální odvody, ale i paušální daň ve spodním pásmu o více než tisícovku měsíčně navíc. Od roku 2024 tak odvody většině menších podnikatelů vzrostly už o desítky tisíc ročně.

Zatímco v předchozích letech stál růst odvodů na růstu průměrné mzdy a probíhal ve výrazně pomalejším tempu, od doby platnosti konsolidačního balíčku rostou měsíční platby minimálních záloh rekordním tempem. Rekordní růst se má završit právě s příchodem roku 2026. To spolu s očekávaným růstem průměrné mzdy v příštím roce znamená další nepříliš pozitivní výhled zejména pro menší živnostníky.

Podle odhadu ministerstva práce, který je součástí návrhu nařízení vlády o výši všeobecného vyměřovacího základu, se počítá s růstem průměrné mzdy v roce 2026 na částku 48 967 korun. Z toho tak plyne, že minimální odvody živnostníků v roce 2026 opět výrazně poskočí.

Na sociálním pojištění budou živnostníci v případě minimálních záloh odvádět měsíčně 5 720 korun, tedy o 961 korun více než letos. V případě zdravotního pojištění pak budou odvádět 3 306 korun měsíčně, tedy o 163 korun více. Celkem se tak odvody měsíčně navýší o 1 124 korun na 9 026 korun měsíčně. Pro prvně začínající živnostníky pak platí v prvních letech na odvodech úlevy.

To zároveň znamená opět i rapidní nárůst odvodů v režimu paušální daně. Konkrétně tedy pouze v nejnižším 1. pásmu, které je určené až na výjimky pro živnostníky s příjmy do milionu korun ročně. V roce 2026 by měsíční paušální daň měla činit 9 984 korun, tedy o závratných 1 268 korun více než v letošním roce.

Za rapidní růst mohou zejména úpravy obsažené v tzv. konsolidačním balíčku. V letech 2024 až 2026 totiž postupně vzrůstá minimální vyměřovací základ pojistného na sociální pojištění OSVČ z 25 procent na 40 procent průměrné mzdy, tj. o pět procentních bodů ročně, čímž se přibližuje minimální vyměřovací základ na úroveň minimální mzdy.

V porovnání s růstem záloh v předchozích letech jde skutečně o nevídaný skok. Zatímco před deseti lety v roce 2015 odváděli živnostníci na minimálních odvodech 1943 korun měsíčně na sociálním pojištění a 1797 korun na zdravotním pojištění, tedy celkem 3734 korun, o pět let později to bylo celkem 4896 korun, tedy zhruba o tisíc korun více za pět let. V roce 2026, tedy zhruba po dalších pěti letech, však budou živnostníci v porovnání s rokem 2020 platit měsíčně o zhruba čtyři tisíce měsíčně navíc.

S návrhem zvýšit výrazně odvody živnostníkům přišel v roce 2023 ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL), který sháněl zdroje na umoření nákladů důchodového systému. Ministr i jeho poradci razili tezi, že i přes očekávané nižší důchody zaměstnanci stále v poměru „dotují“ živnostníkům jejich penze. Stát tím pak podle ministra i měl pomoci těm živnostníkům, kteří si neuvědomují, že je nižší důchody čekají.

To vyvolalo už zpočátku kritiku některých podnikatelských organizací. Podnikatelé poukazovali na skutečnost, že daňové zvýhodnění jde ruku v ruce s riziky a chybějící ochranou, kterou stát poskytuje zaměstnancům, stejně tak upozorňovali, že živnostníci nepotřebují vysvětlovat kolik odvádí a co to znamená. Zpochybnění se dočkala i samotná myšlenka, že se OSVČ výrazně vyšší odvody vyplatí v důchodu. Například podle dřívější analýzy společnosti Freedom Financial Services vychází tento předpoklad ze zavádějících představ o podnikání.