Nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) slíbila tažení za lepší dobrovolné penzijní spoření. Miliony lidí totiž stále spoří skrze třetí pilíř a to často nepříliš efektivně, velká část lidí stále zůstává v nepříliš výkonném starém penzijním připojištění a ministryně Schillerová mluví o změnách například v poplatcích fondům či možnostech investičních strategií. Fungování penzijního spoření kritizovali mimo jiné už v minulém volebním období i vládní poradci z Národní ekonomické rady vlády, kteří přišli s podobnými návrhy.

Potřeba spořit si vlastní prostředky na stáří začíná být s demografickým vývojem v populaci stále naléhavější a jedním z nejpopulárnějších způsobů stále zůstává penzijní spoření v tzv. třetím pilíři. Peníze si tímto způsobem na stáří ukládají miliony lidí, značná část jich také zůstává v nepříliš výkonném starém penzijním připojištění, do kterého se už přes dekádu nedá vstoupit. V případě všech produktů pro spoření na stáří došlo v posledních dvou letech k řadě změn, další přitom mají brzy následovat. A opět nemá jít o změny malé.

Ve třetím pilíři penzijního spoření na konci letošního třetího čtvrtletí spořilo a investovalo 3,903 milionu účastníků, což bylo o 79 000 méně než na konci roku 2024, vyplývá z dat Asociace penzijních společností. V doplňkovém penzijním spoření podle asociace investovalo 2,131 milionu účastníků, o 131 000 více než na konci roku 2024. Ve starém penzijním připojištění, do kterého se už více než 13 let nedá vstoupit, zůstalo 1,772 milionu lidí. Letošní pokles činí asi 211 000 účastníků.

Na to, že spoření ve třetím v pilíři v Česku není příliš efektivní, upozorňovala v minulém volebním období vládu i Národní ekonomická rada vlády (NERV). Tehdejší ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) o možnosti sáhnout na poplatky fondů v této souvislosti i mluvil, nakonec však ke kroku nedošlo.

„Klíčovým problémem v České republice je samotný design regulace penzijních fondů. Velká většina prostředků v rámci 3. pilíře – tedy cca 460 miliard Kč – je uložena v transformovaných fondech. Jejich regulace zaručující zhodnocení prostředků (tzv. kladnou nulu) v každém roce vede k orientaci na nákup státních dluhopisů, což omezuje potenciál jiných prorůstových investic. Poplatky v transformovaných fondech navíc dosahují 25-85 % výnosů (informace ministerstva financí pro jednání NERV), což omezuje i jejich smysluplnost v rámci důchodového systému,“ uváděl NERV. Ten pak zmiňoval například i možnosti, jak zvýšit motivaci spořit na penzi u mladých, například tím, aby byl státní příspěvek v mladším věku výrazně vyšší a s věkem se snižoval.

Doporučoval tak například garanci kladné nuly rozšířit na delší období či omezit státní podporu transformovaných fondů a případně právě snížení limitu maximálních správních poplatků. „Cílem je otevření větší části 3. pilíře investicím s vyšší přidanou hodnotou a zaručení nízkonákladovosti části s konzervativními strategiemi. Vysoké poplatky nedávají smysl u fondů, které investují majoritně do státních dluhopisů, obhajitelné jsou u progresivnějších strategií,“ stojí v doporučeních NERV.

Ministryně Schillerová mluví o tom, že mají limity pro poplatky padnout až na polovinu. „Naše vláda se nebude dívat, jak třetí pilíř každoročně opouští desítky tisíc lidí. Naopak ho zatraktivníme, aby se vám spoření vyplatilo, úspory vám neukusovaly banky a provizní distributoři. Víte, kolik si musí šetřit Čech, aby po 35 letech spoření mohl pobírat k důchodu 10 tisíc měsíčně po dobu 20 let? 5 500 korun měsíčně. Na Slovensku k tomu stačí 1 100 korun, Švédovi dokonce stačí necelých sedm stovek,“ avizovala naposledy změny Alena Schillerová na sociálních sítích.

„Tato nespravedlnost je způsobena nízkým výnosem českých fondů. Ta je dána jednak vysokými poplatky, ale také špatně zvolenou investiční strategií. Obojí napravíme. Maximální poplatky snížíme zhruba na polovinu, takže vaše peníze zůstanou vám a budou se zhodnocovat. Zároveň vám umožníme investovat odvážněji a moderněji a pokud jste zaměstnaní, podpoříme vaši firmu, aby vám přispívala víc,“ dodala Alena Schillerová.

O změnách v penzijním spoření se zmiňovalo hnutí ANO už ve své předvolební hospodářské strategii. Podle té by mělo dojít například k umožnění všem typům penzijních fondů do akcií či právě upravení maximální hranice poplatků za vedení penzijních fondů. „Tak, aby nemohly dlouhodobě vést k negativní výnosnosti pro klienty,“ uvádí se ve strategii. Daňový odpočet do nového Dlouhodobého investičního produktu (DIP) se pak má podle strategie zvýšit ze současných 48 tisíc ročně na rovných 100 tisíc.

Otázkou však je, do jaké míry se tyto návrhy propíší do konkrétní podoby, v návrhu programového prohlášení vznikající vlády je bod k penzijnímu spoření výrazně stručnější. „Rozvineme dobrovolný pilíř, který umožní lidem od raného věku spořit si na stáří prostřednictvím státem zvýhodněných a bezpečných produktů,“ stojí v návrhu programového prohlášení.