Německé levicové Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW) na dnešním sjezdu odsouhlasilo, že změní název, ze kterého zmizí jméno jeho zakladatelky. Nově se bude strana jmenovat Spojenectví sociální spravedlnosti a hospodářského rozumu, zkratka BSW zůstane zachována. Změna názvu vstoupí v platnost až 1. října 2026. Strana si rovněž zvolila nové vedení, ve kterém již není Wagenknechtová.
Docent historie Ivo Cerman je svými oponenty v levicovém prostředí označován jako „chronický nactiutrhač“, „ultrapravicový bloger“ a „proponent označení akademický antisemitismus“. Vysloužil si to soustavným monitorováním protiizraelských aktivit především v prostředí vysokých škol, což pak faktograficky popisuje v článcích, které uveřejňuje na svém blogu na internetu a sociálních sítích. Pro člověka, který ho zná jako autora knih a studií především o osvícenství 18. století, je to možná poněkud překvapivé, ale logiku to má.
V Německu si jedna opoziční strana založí mládežnickou organizaci a vzbudí to vášně. Má nás to v České republice zajímat? Má, jednak jako varování, kam až dnes mohou zajít politické vášně, jednak jako důvod k optimismu, že u nás politika přes všechnu zlou krev a štvaní na sítích zůstává vcelku normální. Podívejme se tedy za hranice. Tou opoziční stranou je Alternativa pro Německo, jejíž mladé křídlo mělo vždycky sklony umisťovat se v pravicové straně na jejím pravém křídle.
Česko a část Slovenska slavily 17. listopadu další výročí pádu komunismu. Přesně o den později v Polsku proběhla malá, ale v něčem symbolická změna. Přesně po dvaceti letech se do jedné ze tří nejvyšších ústavních funkcí vrátil autentický představitel někdejší komunistické nomenklatury. Włodzimierz Czarzasty, lídr strany Nová levice, se ujal funkce předsedy Sejmu, tedy dolní komory parlamentu. Není to žádná novinka – stalo se tak na základě koaliční smlouvy, kterou stávající vládní sestava uzavřela po volbách z podzimu 2023.
Vláda Spojených států pod vedením Donalda Trumpa přistoupila k razantnímu kroku vůči radikálním levicovým bojůvkám v Evropě. Od 20. listopadu se na americké teroristické listině objeví Antifa a také její německá odnož Antifa Ost“, známá také pod názvem „Hammerbande“. Organizace bude oficiálně vedena jako zahraniční teroristická organizace, na stejné úrovni jako Al-Káida, ISIS nebo Hamás. Už nyní mohou být zmraženy její majetky a podporovatelé v USA mohou čelit trestnímu stíhání.
Sedmdesátá léta jsou považována za zlatou éru newyorské kinematografie. Filmy jako Taxikář, Francouzská spojka, Serpico, Psí odpoledne, Špinavé ulice či Přepadení vlaku z Pelhamu jsou některé z klasických kriminálních thrillerů natočených v této době v New Yorku. Tento úspěch ale měl odvrácenou stranu. Velké jablko, jak zní jedna z přezdívek města, se stalo oblíbenou kulisou pro příběhy z drsného podsvětí, nacházelo se na dně. Špinavé, rozpadající se, trpící vysokou kriminalitou a na hraně bankrotu, New York měl mnohem blíže ke Gothamu z komiksového Batmana než k nablýskané světové metropoli.
Antisemitismus je někdy nazýván nejstarší světovou nenávistí a první konspirační teorií. Je tu s námi tisíce let, během staletí se ale měnilo jeho odůvodnění. Ve středověku byli Židé považováni za Kristovy vrahy, se sekularizací během osvícenství a s nástupem vědy se náboženská perzekuce změnila v rasovou. Přes nepochybnou emancipaci mnoha evropských Židů a jejich postupné zrovnoprávnění s většinovým obyvatelstvem větší i menší kauzy – například hilsneriáda v českých zemích či Dreyfusova aféra ve Francii – připomínaly, že antisemitismus často najdeme hned pod fasádou lecjaké slušné společnosti.
V noci na pondělí bylo v hamburské čtvrti Othmarschen zapáleno auto vrcholného politika Alternativy pro Německo (AfD) Bernda Baumanna. Samotný Baumann, dlouholetý šéf frakce AfD v Bundestagu, v době útoku spal. Pod svou ochranu ho následně vzaly bezpečnostní složky, které útok vyšetřují jako politicky motivovaný. K útoku se v pondělí odpoledne údajně přihlásila teroristická organizace Antifa s výhružkou Baumannovi.
Evropská lidová strana (EPP), zastřešující hlavní proud evropské pravice, má podle serveru Politico pouhé dva týdny na rozhodnutí, které ovlivní její politiku na celé další volební období. Musí zvolit mezi pokračováním spolupráce s tradičními středovými partnery – socialisty, liberály a Zelenými – nebo spojenectvím s krajní pravicí, která jí nabízí podporu při prosazování zákonů omezujících byrokracii. Podle osloveného experta Petra Kanioka se ukazuje, že se z europarlamentu stává normální parlament.
„Středopravicový program se sociální kontrolkou na konzervativním půdorysu je hotov,“ prohlásil před několika dny Karel Havlíček o nově vznikající české vládní koalici. Na mnoha místech sklidil posměch. „Kočkopes“, „vnitřně rozporný blábol“ a „politická poezie“ – šlo na toto téma číst na sociálních sítích. Jenže ve skutečnosti to byl právě Havlíček, kdo svou definicí docela přesně vystihl zrychlující se proměnu politického spektra v celém západním světě.
Bez ohledu na to, jak se díváte na budoucnost Filipa Turka v politice, je těžké se touto ságou královsky nebavit. Zrekapitulujme si: Novinářka Pokorná publikuje screenshoty starých Turkových facebookových postů o Hitlerovi. A když narůstá tlak na odtajnění původu těch screenshotů a ozývají se spekulace o tom, že mohou být zfalšované či mohou pocházet od tajných služeb, Pokorná vyrukuje s člověkem, který se k pořízení screenshotů přihlásil, motoristickým novinářem a Turkovým známým Vojtěchem Dobešem. Načež se ukáže, že Dobeš sám rovněž rád postoval o Hitlerovi.
Existuje ještě česká levice? Ta otázka se může vnucovat při pohledu na výsledky nedávných sněmovních voleb. Žádná ze stran, které překročily pětiprocentní hranici, se nepovažuje za levicovou. Proč? Je krize zdejší levice jenom lokálním projevem nějakého širšího jevu? Přestává platit tradiční politické rozdělení na pravici a levici? O těch i dalších souvisejících otázkách jsme v Salonu Echa debatovali s publicisty, kteří se tuzemskou levicí dlouhodobě zabývají a jsou jí také ideově blízcí.
Letošní volby do Poslanecké sněmovny přinesly kromě vítězství hnutí ANO i řadu politických pádů. Do dolní komory se po patnácti letech nevrátí ministr financí a první místopředseda ODS Zbyněk Stanjura, z poslanecké lavice vypadl i bývalý šéf pirátských poslanců Jakub Michálek či dlouholetý zákonodárce Jaroslav Faltýnek z hnutí ANO. Za hranicí pěti procent zůstalo levicové uskupení Stačilo! vedené Kateřinou Konečnou, ztráty utrpěla i SPD Tomia Okamury.
Bývalý prezident Miloš Zeman den před sněmovními volbami přišel podpořit předsedkyni Socdem a bývalou ministryni práce Janu Maláčovou do pivovaru Cobolis na pražském Ládví. Politička kandiduje jakožto lídryně hnutí Stačilo! (na kandidátní listině je kromě sociálních demokratů též KSČM a menší strany ČSNS, SD-SN či Moravané). Někdejší hlava státu, která v posledních letech podporovala hnutí ANO, nedávno oznámila, že dá ve volbách hlas právě sdružení levicových subjektů. Zeman se na něm sám podílel.
Mezi bývalým šéfem britských labouristů Jeremym Corbynem a poslankyní Zarah Sultanaovou vznikla rozepře při zakládání nové levicové strany Vaše strana (YP). Corbyn uvedl, že se obrátil na úřad na ochranu osobních údajů (ICO) v souvislosti s neautorizovaným portálem nové strany, který Sultanaová propagovala na sociálních sítích. Sultanaová zároveň Corbyna nařkla z toho, že ovládá uvnitř strany „sexistický klučičí klub“, ze kterého byla při zakládání strany vyloučena. Informují o tom britská média.
FBI spolu se státními orgány v Utahu zahájily rozsáhlé vyšetřování několika levicově orientovaných skupin v souvislosti s vraždou konzervativního aktivisty Charlieho Kirka, uvádí web Axios. Vyšetřovatelé se podle webu zaměřují na to, zda některé z těchto skupin měly informace o plánovaném útoku, případně zda poskytly pachateli materiální či logistickou podporu. Jedním z faktorů, který vyšetřovatele zaujal, je skutečnost, že nejméně jedna levicová skupina krátce po útoku deaktivovala své profily na sociálních sítích.
Frakce Levice v Evropském parlamentu (GUE/NGL) shromáždila dostatek podpisů pro svůj návrh na další pokus o vyslovení nedůvěry Ursule von der Leyenové a její Evropské komisi (EK). Informovala o tom dnes spolupředsedkyně frakce, francouzská europoslankyně Manon Aubryová. Stalo se tak dva měsíce po předchozím hlasování, které se konalo v červenci a které komise ustála. Tehdy s návrhem na vyslovení nedůvěry přišel rumunský europoslanec Gheorghe Piperea z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR).
Zhruba 13.700 domácností a podniků na jihovýchodě Berlína je už třetí den bez elektřiny. Oblast postihl výpadek kvůli úternímu žhářskému útoku, který byl podle členky berlínské vlády zodpovědné za vnitro Iris Sprangerové dílem levicových extremistů. Obnovení dodávek se čeká nejpozději dnes večer, informoval list Berliner Morgenpost. "Pevně doufáme, že o brzkém večeru budeme s provizorním řešením hotovi a budeme moci všechny opět zásobovat," řekl mluvčí dodavatelské společnosti Stromnetz Berlin.
Jedním z klíčových témat současné progresivní levice je udržitelnost. Pojem je dnes skloňován v tak širokém okruhu oblastí, že je to občas až neuvěřitelné: máme iniciativy pro udržitelné potraviny, jež se zasazují o využívání cvrčků a jiného hmyzu v jídle, udržitelný sběr odpadu, kde se zvlášť populární stala recyklace kávové sedliny (zde si nelze nevšimnout stereotypního propojení zastánců udržitelnosti s kavárenským prostředím), a téma najdeme dokonce i v pohřebnictví, jež se například snaží o zavedení ekologických rakví z lepenky, které nezatěžují přírodu.
Německo by mělo změnit svou hymnu a vypsat referendum o podobě vlajky. V dnes zveřejněném rozhovoru s listem Rheinische Post k tomu vyzval místopředseda německého Spolkového sněmu Bodo Ramelow. Podle člena postkomunistické strany Levice a bývalého durynského premiéra se prý mnoho východních Němců nedokáže se současnou hymnou ztotožnit. Mnoho lidí žijících na východě Německa, podle Ramelowa "z mnoha důvodů" nezpívá, když se hraje současná německá hymna.
Policie v Berlíně podnikla ve čtvrtek razii ve squatu Rigaer 94, který patří k baštám krajně levicové scény v německé metropoli. Cílem akce, které se podle DPA zúčastnilo celkem 700 policistů, byla evidence obyvatel, které chce nechat majitel budovy vystěhovat. Při rozsáhlém zásahu, při kterém zasahující jednotky používaly i beranidla, prohledali policisté 13 bytů a zaznamenali údaje 26 lidí pocházejících nejen z Německa, ale také z Polska, Řecka či Itálie.
Pár lidí minulý týden protestovalo proti tomu, aby členové sociální demokracie kandidovali na kandidátce hnutí Stačilo!, jehož nejsilnější součástí je komunistická strana. Smutná ilustrace toho, jak špatně na tom je sociální demokracie, partaj, jež v Česku byla vždy významná. Před o něco málo víc než deseti lety se vedla v něčem podobná debata, sociální demokraté a levicová inteligence se přeli o to, jestli spolupracovat s komunisty jako menšinovými partnery nebo silou, která by podporovala hypotetickou jednobarevnou vládu ČSSD.
Převážně německý levicový Hammer Gang, jinak Antifa-East, se předloni vydal do Budapešti, aby pronásledoval politické oponenty vyzbrojen kladivy, obušky a slzným plynem. Spolková prokuratura nyní obžalovala šest jeho členů ve věku 21–27 let z členství ve zločinecké organizaci, těžké újmy na zdraví a pokusu o vraždu. Obžalovaní se mají dostavit před Vrchní zemský soud v Düsseldorfu, píše dnes deník Bild.
Radikální levičáci nesnáší lidi, kteří se umí v životě prosadit tvrdou, poctivou prací, odmítají přímost, úspěch a vůli k životu a svou falešnou představou rovnostářství decimují západní svět. Zacházejí už přitom tak daleko, že ve svém psedohumanismu popírají i vlastní identitu a přetrhávají své kulturní a civilizační kořeny. Jsou nositeli myšlenek sebezničující dekadence rozleptávající euroamerickou civilizaci. Jejich hlas je díky médiím a sociálním sítím hodně slyšet, a má tudíž velký vliv, ale každá vyspělá demokracie s pudem sebezáchovy ho musí ustát.
Jeden z prvních (ne-li ten vůbec první) významných politických střetů na sociálních sítích v Česku se vedl o opodstatněnost – nebo naopak zpozdilost antikomunismu. Měl i nějaké praktické odůvodnění, stoupenci tuzemské levice – a zvlášť její mladší a progresivnější část – se snažili změnit porevoluční zvyklost ostrakizovat na politické scéně KSČM. Důsledkem toho totiž byla faktická nemožnost ustavit v Česku čistě levicovou vládu, která by nutně musela vzít komunisty do koalice, nebo se aspoň opírat o jejich podporu. Aby se tak mohlo stát, musela by se rozpadnout „antikomunistická dominance“.
Opoziční pravicová AfD a opoziční levicová Die Linke získaly podle dosaženého počtu křesel v novém Bundestagu takzvanou blokační menšinu. Dohromady mají 216 poslanců, k blokační menšině potřebují 211. Opoziční strany mohou díky blokační menšině zabránit přijetí ústavních zákonů a některých dalších zákonů. V současnosti se debata o hrozbě blokační menšiny týká především prodloužení platnosti fondu na modernizaci armády, jehož platnost skončí v roce 2027 nebo reformy dluhové brzdy.
Nejbohatší muž světa a důvěrník staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa, Elon Musk, na své sociální síti X vyzval k zastavení činnosti Hlasu Ameriky a v Praze sídlícího Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL). Média financovaná americkou vládou označil za šíleně levicová a kritizoval jejich financování z peněz daňových poplatníků.
SOCDEM ukončila jednání o společném cestě k podzimním sněmovním volbám s hnutím Stačilo!, oznámila předsedkyně sociálních demokratů Jana Maláčová. Hnutí, které zahrnuje KSČM, podle ní nechce zdůrazňovat levicová témata, bere je pouze jako okrajová. Ve středu strany uzavřely debatu o programu a v neděli grémium SOCDEM jednomyslně rozhodlo v jednáních nepokračovat.
Spolulídr německé Strany levice Jan van Aken vidí, že ve Spolkové republice je stále málo migrantů a chce jich přijmout ještě více. V rozhovoru pro Funke Media Group, o kterém informuje deník Bild, van Aken navrhuje přijímat jeden milion migrantů ročně, což je podle něj „zcela zvládnutelné číslo“. Dosavadní počty se mu ale nedostávají. Aby se tedy rozšířil okruh lidí, kteří by měli mít v Německu nárok na azyl, měl by být udělen i těm, „kteří utíkají před následky klimatických změn,“ tvrdí van Aken, jinak biolog a poslanec.
Poslanci německého Spolkového sněmu dnes neschválili návrh zákona opoziční konzervativní unie CDU/CSU, jehož cílem bylo omezit migraci. Německo kvůli tomu zažilo vlnu protestů poté, co se poslanci unie rozhodli legislativu prosadit za pomoci pravicové Alternativy pro Německo (AfD). Tento krok, který levicoví kritici označují za prolomení tzv. „brandmauer“ – nepřekročitelné hranice mezi demokratickými stranami a AfD –, vyvolal okamžitou reakci veřejnosti i politiků.
