Berlín se po žhářském teroristickém útoku na energetickou infrastrukturu jen pomalu vrací k normálu, následky několika­denního výpadku elektřiny ale zůstávají citelné. Sabotáž kabelového mostu přes Teltowský kanál způsobila nejdelší poválečný blackout ve městě a odhalila zranitelnost kritické infrastruktury – od složité logistiky oprav až po rizika pro domácnosti vytápěné tepelnými čerpadly. Píše například deník Bild.

Obnovení dodávek elektřiny si vyžádalo mimořádná opatření. Energetici museli do města dopravit těžké a nestandardní vysokonapěťové kabely, a to za přísných bezpečnostních podmínek. Podle Sandry Siebenäugerové, technické asistentky pro vysoké napětí ve společnosti Stromnetz Berlin GmbH nebylo možné postupovat běžnou cestou.

Transport proběhl s policejní ochranou, protože jinak by byly potřeba zvláštní povolení, která trvají tak čtyři až šest týdnů, abychom vůbec mohli projet městem,“ popsala dopravu kabelů. Další komplikací byl nedělní zákaz jízd kamionů. „A jak víte, máme také nedělní zákaz jízd nákladních automobilů, proto to dnes muselo být doprovázeno policejní ochranou,“ dodala k německé byrokracii.

Samotná manipulace s kabely je podle ní technicky mimořádně náročná. „Nejedná se o běžně dostupné kabely, které jen vezmete do ruky a přenesete, na to jsou prostě příliš těžké,“ vysvětlila. „Kabely musí být na jedné straně taženy navijákem a na druhé straně tlačeny vozem,“ popsala postup, který umožnil zprovoznit provizorní vedení a urychlit návrat elektřiny.

Desítky tisíc domácností bez proudu

Výpadek postihl zejména jihozápadní část Berlína, konkrétně Steglitz-Zehlendorf. Bez elektřiny se ocitlo zhruba 45 000 domácností a asi 2200 firem, včetně desítek pečovatelských zařízení a škol. Podle berlínského primátora Kai Wegnera sehrála klíčovou roli při rychlé opravě pomoc spolkové policie, armády a dalších složek. Úřady přesto po obnovení dodávek vyzvaly obyvatele, aby s plným zapínáním energeticky náročných spotřebičů ještě vyčkali.

Tepelná čerpadla: obavy z mrazu a plynu

Blackout přišel v období silných mrazů, což vyvolalo obavy o bezpečnost tepelných čerpadel. Odborníci upozorňují, že při dlouhodobém výpadku proudu může u některých typů – zejména monoblokových zařízení s venkovní jednotkou – dojít k zamrznutí vody v potrubí a k poškození systému. Nejčastějším rizikem je nákladná technická závada, nikoli exploze.

Podle specialistů je sice teoreticky možné, aby při kombinaci mrazu a poškození uniklo chladivo propan, ale pravděpodobnost výbuchu je velmi nízká. „To může nastat, ale je to velmi nepravděpodobné,“ shodují se odborníci. Moderní zařízení mají bezpečnostní mechanismy, které při úniku plynů systém okamžitě vypnou. Rizikovější by byla situace pouze při souběhu několika nepříznivých faktorů – špatného větrání, většího úniku plynu a zdroje zapálení v uzavřeném prostoru.

Útok jako teroristický čin

Vyšetřování případu převzalo spolkové státní zastupitelství v Karlsruhe. Úřady pracují s podezřením na sabotáž, žhářství a útok na veřejnou infrastrukturu. K činu se přihlásila teroristická levicová skupina Vulkangruppe, která tvrdí, že cílem byla ekonomika založená na fosilních palivech. Podle policie neexistují indicie o zapojení cizí moci.