Sociální demokracie (SOCDEM) nevzdává možnost spolupráce s hnutím Stačilo! pro potřeby voleb letos na podzim. V týdnu to vypadalo na konec jednání kvůli referendu o vystoupení Česka z NATO a EU, což SOCDEM odmítá. Nyní sociální demokraté nabízí alternativu v podobě prosazování zákona o obecném referendu.
Seznamte se s novým šéfem, stejným jako ten starej. Slova z dávné rokenrolové hymny Won’t Get Fooled Again od kapely The Who se často používají jako vyjádření skepse vůči změnám prezentovaným coby revoluční. Nakonec se šéf od šéfa, jedna vládnoucí garnitura od druhé zas tolik neliší. Je to značně zjednodušující tvrzení – mezi šéfy mohou být velice citelné rozdíly, vše vždycky při starém nezůstane, věci se mohou dramaticky změnit, ale jenom do určité míry. Snaha změnit společnost bude vždycky limitovaná danostmi lidské existence, povahou člověka.
O Matěji Gregorovi se nově mluví jako o rozeném politikovi a velkém talentu – a říkají to i lidé mimo fanouškovskou obec Motoristů. Na svou kandidátku ho chtěl i Andrej Babiš. Týdeník Respekt varuje, že předseda motoristických mládežníků se svými lidmi se chystají ovládnout univerzity. Na to, že mu je 22 let, už vzbudil dost pozornosti a kontroverzí. Následuje rozhovor o tom, jaké je být student filozofické fakulty a ve volném čase pravičák, zda jsou Motoristé mezi Gregorovými vrstevníky víc v kurzu než Piráti. Padnou i jména Turek, Babiš, Okamura, Šlachta.
Předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová dostala od strany mandát vyjednávat s koalicí Stačilo! spojení pro sněmovní volby v příštím roce. Jednat by se mělo buď o formát koalice, případně alespoň účast politiků Sociální demokracie na kandidátkách Stačilo! Oslovený politolog označil toto spojení za vrcholný pragmatismus všech zúčastněných stran. SOCDEM v současné době ve sněmovně chybí a ráda by se do ní v příštím roce vrátila.
Možná jste ten obrázek od evolučního biologa Colina Wrighta také viděli. Tři postavičky stojí na pravolevé ose. Jedna úplně napravo (konzervativec), druhá úplně nalevo (liberál) a třetí lehce nalevo od středu. Liberál začne pádit ještě víc doleva, a jak se osa prodlužuje, středolevá postavička se vzdaluje liberálovi a naopak přibližuje ke konzervativci. Nakonec skončí na pravém středu a liberál, nyní woke progresivista, mu nadává do rasistů. Tento vtípek měl zjednodušeně vysvětlovat, jak se z bývalých liberálů stali podporovatelé pravice.
Řada politických hráčů se snaží přeformátovat českou politiku. Ruku v ruce s tím jdou jejich pokusy ukrást slovům obsahový význam, což umožňuje zatemnit skutečné cíle. V jakém prostoru se odehrává česká politika? Hlavní politické konflikty se stále odehrávají na horizontální ose pravice–levice. Tyto spory se týkají sociálně-ekonomických témat. Tedy míry přerozdělování, zdanění, zadlužení státu, jsou to spory o rozsah státních intervencí do ekonomiky atd. Tradiční pravice je pro menší a štíhlejší stát, s nižšími daněmi a rozumnou mírou regulací. Česká levice se vyprofilovala jako protiklad k těmto hodnotám
Téma této debaty je naprosto nekonfliktní, budeme se bavit o budoucnosti levice. „Krizi levice sledujeme vlastně všude, nejen v Česku. A řekla bych, že je to dáno tím, že sociálnědemokratické strany se od začátku hodně koncentrovaly na socioekonomická témata, zatímco ta kulturní, o kterých se dnes hodně mluví, zůstávala v pozadí,“ myslí si politoložka Kateřina Smejkalová. Budeme tedy debatovat!
Bývalý americký republikánský prezident Donald Trump, jenž usiluje o návrat do Bílého domu po listopadových volbách, označil své odpůrce za „radikální levicové blázny“ a vyjádřil obavy z toho, jak se budou chovat v den voleb. Zároveň nevyloučil nasazení armády či národní gardy proti takzvanému „vnitřnímu nepříteli“, který je podle něj „nebezpečnější než Čína a Rusko“. Rozhovor s exprezidentem v neděli odvysílala stanice Fox News. Kampaň demokratky Kamaly Harrisové Trumpův výrok označila za velmi nebezpečný.
Francouzská policie prověřuje několik lidí v souvislosti s pátečním poškozením železničních zařízení, které způsobilo vážné dopravní komplikace před zahájením letních olympijských her. Uvedl to podle agentury Reuters ministr vnitra Gérald Darmanin. Podle něj by za činy mohli stát aktivisté z krajně levicových skupin. Provoz vlaků na poškozených tratích se v pondělí ráno vrátil do normálního stavu, uvedl ministr dopravy Patrice Vergriete.
Část Francouzů začala převádět své prostředky a úspory do ciziny v obavách z plánů levice, která by se ve Francii mohla dostat k moci po nedávno vyhraných volbách. Nová lidová fronta (NFP) ve svém programu navrhuje zdanění bohatých ve výši 90 procent nebo silně progresivní zdanění. Podobné záměry tak urychlily přípravy na přesuny peněz do zahraničí nejen u nejbohatších, všiml si deník Le Figaro.
Británie a Francie, dva státy spojené společnou historií, táhnoucí se celá staletí. Věční rivalové, častí spojenci, neustále mezi sebou se poměřující. Vypadalo to, že i nyní se dohodli na pokusu, kdo víc překope svůj politický systém. Britský premiér Rishi Sunak náhle vyhlásil předčasné volby na 4. července. Chvíli nato ho následoval francouzský prezident Emmanuel Macron, když rovněž zavelel k urnám, a to 7. července. V obou zemích posílila levice, ale i populistická pravice. Nejdřív se podívejme do Spojeného království. Z 650 křesel v Dolní sněmovně získala Labouristická strana 411, jde o její druhé největší vítězství v dějinách.
Charles de Gaulle kdysi pravil, že ve Francii se nedá skoro vládnout, neboť jak vládnout zemi, která má 350 druhů sýra? To byla ještě ovšem stará dobrá Francie. Od generálových dob se Francie změnila v zemi, kde se diverzita týká především etnické různosti vytvářené po desítky let masovým přistěhovalectvím. To samozřejmě někdo vítá a považuje za hodnotu, jiný naopak sčítá počty teroristických činů, oblastí, kde, jak se oficiálně říká, „republika ztratila kontrolu“, zástupy mládeže, která otevřeně dává najevo, že nějakou Francií hluboce pohrdá, neboť má svůj islám.
Noc po nedělních parlamentních volbách ve Francii lidé v ulicích oslavovali neúspěch pravicového Národního sdružení (RN) či dobrý výsledek krajně levicové Nové lidové fronty. Některá shromáždění doprovázely menší střety s policií. Shromáždění v Paříži, Rennes či Nantes skončila krátce před půlnocí, informují dnes francouzská média Na náměstí Republiky v centru Paříže se sešlo několik tisíc lidí, kteří oslavovali úspěch Nové lidové fronty a provolávali slogany proti fašismu.
Předběžné výsledky z Francie včera říkaly, že prezidentu Emmanuelu Macronovi jeho pokus zastavit nástup krajní pravice vypsáním předčasných voleb vyšel. Národnímu sdružení (RN) Marine Le Penové zatarasil cestu k moci doslova celý zbytek politické scény. Tato národní fronta, jak vznikla mezi oběma koly voleb, sahá od většiny zbytkových gaullistických republikánů přes macronovský střed až po levicový blok Nová lidová fronta (Zelení, Mélenchonova levice, socialisti, komunisti). Stalo se ve jménu záchrany demokracie.
Nejvíce mandátů získala v předčasných parlamentních volbách ve Francii levicová Nová lidová fronta, která může počítat s nejméně 178 mandáty. Následuje aliance Spolu, která podporuje prezidenta Emmanuela Macrona, s nejméně 150 mandáty. Krajně pravicové Národní sdružení bude mít nejméně 125 poslanců. Nikdo nemá v Národním shromáždění většinu 289 poslanců. Ukazují to oficiální výsledky zveřejněné ministerstvem vnitra.
Volby do Evropského parlamentu skončily, podívejme se na jejich hlavní trendy v Česku i Evropě. V České republice tentokrát rozhodla volební účast. Předchozí evropské volby se pohybovaly mezi 18 a 28 procenty, tentokrát to bylo 36,5 procenta. Oproti posledním průzkumům se účast zvedla o několik procent. Vyplývá z toho, že koncovka volební kampaně spojená s prognózou STEM, velmi nakloněnou vládní koalici, zvedla ze židlí voliče ANO, a především neparlamentních formací Stačilo! a seskupení kolem Filipa Turka. Ještě při 32procentní účasti by SPOLU vyhrálo, při účasti 36,5 procenta už dominoval Babiš a především dvě neparlamentní strany Přísaha / Motoristé sobě a Stačilo!
Pravice v Evropském parlamentu výrazně posílí, největší lidovecká frakce EPP zůstává zhruba na stejné podpoře a nejvíce si pohoršila frakce Zelených, vyplývá z odhadů po uzavření volebních místností a z částečných výsledků eurovoleb. Velkého úspěchu dosáhla pravice zejména ve Francii, kde prezident Emmanuel Macron již oznámil rozpuštění parlamentu a vypsání nových voleb.
Vítězkou nedělních prezidentských voleb v Mexiku se zřejmě s velkým náskokem stala bývalá starostka hlavního města a kandidátka vládní strany Claudia Sheinbaumová. Podle agentur AFP a Reuters to vyplývá z řady povolebních průzkumů, které zveřejnily místní média a sociologické agentury. Pokud se výsledky potvrdí, Sheinbaumová bude první ženou v čele země od vyhlášení nezávislosti. Vítězství vládní kandidátky potvrzují i průběžné výsledky sčítání hlasů.
Málokterá mediální společnost v České republice si v těchto dnech prochází tak překotným děním jako Seznam.cz. Firmě se na obzoru rýsují změny, které mohou mít vliv na její fungování, politické směřování i obsahovou strategii. Jednička českého internetu se totiž podle svého zakladatele Iva Lukačoviče ocitla mimo původní názorové zaměření, což chce její vedení řešit. To se podle všeho už promítlo do změny na pozici šéfredaktora zpravodajství.
Nejbohatší muž světa, zakladatel automobilky Tesla a vesmírné společnosti Space X Elon Musk prohlásil, že nákupem Twitteru zachránil sociální síť před krajními levičáky a miliardáře George Sorose označil za člověka, který nenávidí lidstvo. "George Soros od základu nenávidí lidstvo a podkopává struktury civilizace," prohlásil Musk v populárním podcastu Joe Rogan Experience. V rozhovoru s nejslavnějším podcasterem světa se Musk rozpovídal také o budoucnosti Twitteru, Joe Bidenovi nebo o "myšlenkovém viru" krajních levičáků.
Nové je, že bojové linie už nevedou jenom písečnými cestami Blízkého východu, ale jsou namalovány na náměstích a ulicích evropských měst. Kde se to zase tady vzalo? Jak to, že tady v Evropě opět máme antisemitismus? A to antisemitismus ne někde ve skrytu temných doupat, ale na náměstích, při mnohatisícových manifestacích, na fotbalových stadionech, ve výzvách na sociálních sítích, kde se to maskuje útlocitnými výlevy nad utrpením nevinných Palestinců, kteří jsou oběťmi židovského útlaku, bezohlednosti, ba vraždění. Volají Svobodná Palestina! a myslí tím konec Izraele.
Bylo by na čase zbavit se návyku vidět každé volby na Slovensku jako souboj dobra se zlem, který, pokud vyhraje zlo, bude soubojem posledním. Minulou sobotu s 23 procenty vyhrála strana Směr – Sociální demokracie (zlo), zatímco hlavní vyzývatel, Progresivní Slovensko (dobro), se téměř s 18 procenty umístil druhý. Bude teď záležet na tom, na čí stranu svých 15 procent vrhne Hlas Petera Pellegriniho (bahno), což jsou odpadlíci od Směru a druhá varianta sociálnědemokratického proudu na Slovensku. Hlas se zřejmě přikloní ke Směru, ale svou účast vylicituje. Pak už by Ficovi nic nestálo v cestě.
Potloukáte-li se jako turista batůžkář po bývalém východním bloku, od Estonska až po Bulharsko, spatříte sice různých graffiti strašně moc, ale srpy ani kladiva mezi nimi nebudou. Není to jen tím, že v některých těch státech je symbol bývalé sovětské moci zakázán zákonem; sprejeři si se zněním zákona notoricky hlavu nelámou. Hlavním důvodem je skutečnost, že se znakem genocidy, tyranie a imperiální agrese vůči menším národům se ani většina autorů nočních malůvek špinit nechce.
Nejvíce odmítají názory druhých voliči levice. Vyplývá to z výsledku průzkumu Technické univerzity v Drážďanech. Výzkumníci zkoumali politické názory respondentů a zeptali se jich, jak moc polarizující jsou podle nich pro jejich oponenty témata jako covid či válka na Ukrajině. „Voliči levicových a zelených stran stran se radikálněji vymezují vůči lidem s odlišnými názory než lidé, kteří se řadí spíše k pravicovému pravicovému politickému spektru,“ je jeden ze závěrů obsáhlé studie.
Po několika letech pravomocně skončil soudní spor, v němž advokát Jakub Kříž zažaloval web zaměřený na vyvracení dezinformací Manipulátoři.cz. Kříž se tím bránil proti několika textům redakce, která ho označovala za manipulátora. Soud dal nejprve advokátovi za pravdu, posléze se celá věc vrátila k projednání, Manipulátoři nicméně v mezidobí přistoupili na Křížovy požadavky a soud tak skončil. Kořeny sporu sahají do debaty o genderu v rámci salonu Týdeníku Echo v roce 2018.
Drtivá většina lidí se shodne, že mít své životní úspory zašité v matraci není nejlepší nápad. Negenerují další peníze skrze úroky, je větší šance, že vám je někdo ukradne, a pokud zrovna nejste doma, je k nim dost špatný přístup. Politicky nevyhovujícím osobám ale možná brzy nic jiného nezbude. Ukazuje to třeba případ britského politika Nigela Farage. Tomu banka bez udání důvodů uzavřela účet a další finanční instituce mu ho odmítají otevřít. Farage tvrdí, že se stal v podstatě neosobou a cílem je vyhnat ho z Británie. Nigel Farage je nejspíše nejúspěšnější britský politik posledních třiceti let.
Příjezd konzervativního francouzského komentátora a zakladatele politického hnutí Reconquête! Érika Zemmoura v sobotu do Brestu vyprovokoval levicové aktivisty k ozbrojenému protestu, při kterém napadli hotel, kde se konala novinářova autogramiáda. Policie musela použít slzný plyn, při útoky byli dva demonstranti zraněni, píše deník Ľ Ouest-France. Někdejší prezidentský kandidát a autor nové knihy Neřekl jsem poslední slovo Éric Zemmour organizoval v sobotu v Brestu autogramiádu.
První máj bude letos politicky o něco chudší – žádnou z akcí totiž neplánuje koalice Spolu, a to ani ODS, která se tradičně s voliči potkávala na pražském Petříně. Ze stran vládní pětikoalice měli na prodloužený víkend pořádný program jen Piráti, kteří těsně před 1. květnem pořádali v Liberci celostátní fórum. Státní svátek tak bude především příležitostí pro mimoparlamentní strany. Totéž platí za celou trojkoalici.
Salcburk čili Solnohrad je pěkné kopcovité město na hranicích Rakouska a Německa, poměrně pozdní přírůstek do kytice rakouských zemí; dlouho šlo o církevní stát, jemuž vládl arcibiskup, nezávislý na svých sousedech. S výjimkou těžby soli tu významný průmysl nikdy nebyl, a tím pádem ani příliš silné dělnické hnutí. Z tohoto uspořádání by se dalo soudit, že půjde o voličskou baštu konzervativních sil, leč politika má vždycky v rukávu nějaké to překvapení.
Extrémní levice a komunisté mohou slavit významný úspěch v Rakousku. Ve volbách do Salcburského zemského sněmu totiž výrazně uspěla místní odnož Komunistické strany Rakouska (KPÖ). Místní komunisté vedení mladým lídrem Kay-Michaelem Danklem získal i přes 11 procent hlasů, což je o 290 procent více než v předchozích volbách. Salcburk se stal po Štýrsku druhou rakouskou spolkovou zemí s výraznou komunistickou reprezentací. Informoval o tom deník Der Standard.
