Ondřej Leinert - redaktor a komentátor

/

Tři roky připravoval a editoval domácí zpravodajství na webu iHNed.cz, čtyři roky byl šéfredaktorem Pražského deníku, pět let byl politickým reportérem MF DNES, šest let psal o politice a kryptoměnách do Hospodářských novin. Vyrůstal v hanáckých městech Kroměříži a Kojetíně, kde jeho otec s dědou spoluzakládali místní OF i ODS, čímž v něm od devadesátek probudili zájem o politiku. Od roku 2005 žije v Praze, kde absolvoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Zpovídal tři ze čtyř českých prezidentů, hudební legendy (Ennio Morricone, Lenny Kravitz, Roger Waters…) nebo jednoho z největších bitcoinových investorů Michaela Saylora. Od poloviny 90. let sleduje fotbal a fandí pražské Slavii. Ve volném čase hraje ochotnické divadlo, jezdí po koncertech kytarových, dreampopových a hromady dalších kapel, zajímá se o umělou inteligenci a kryptoměny.

Články autora

Poslední bašty opozice: Praha a Senát

Pro vládního hegemona to letos bude zvláštní volební rok. Hnutí ANO může v komunálních i senátních volbách výrazně uspět, přesto na obou nejexponovanějších místech s obrovskou pravděpodobností uhájí většinu současná vládní opozice. Řeč je o Senátu a vedení Prahy. Ač se komunální volby týkají všech více než šesti tisíc obcí a měst v České republice a v mnoha, zejména těch krajských i bývalých okresních, je ANO favoritem, v hlavním městě s velkým úspěchem počítat nemůže. Byť si dlouho věřilo, že by letos mohlo zopakovat úspěch z roku 2014.

Moc památkářů oslabí. A je to dobře

Ač ji prosadila vláda Andreje Babiše a způsob, kterým to udělala, se mu nelíbí, architekt a bývalý pražský primátor za ODS Jan Kasl se mezi kritiky nedávno schválené novely stavebního zákona neřadí. V rozhovoru vysvětluje proč, co se mu nelíbí na nové podobě Malostranského náměstí nebo jak ho štvou památkáři. A přiznává, že by mu vůbec nevadilo, kdyby na Pankráci vyrostly dvousetmetrové stavby.

Teď už to lze říct jistě: ODS není nejsilnější opoziční strana

Až dosud se to dalo považovat za nepatrný rozdíl v rámci statistické chyby. Nejnovější průzkum agentury Median zveřejněný toto úterý už ale skutečně ukázal, že ODS přichází o pozici nejsilnější opoziční strany. S 12 procenty voličské podpory ztrácí tři procentní body na hnutí STAN, čímž se strana vrací skoro deset let do minulosti. Jinými slovy do roku 2017, kdy měla podobnou podporu.

Radní pro sport proti stavbě stadionu? Vítejte v Brně

Je to jeden z mnoha příběhů šílené situace kolem povolování staveb v naší zemi. V Brně chce majitel prvoligové fotbalové Zbrojovky Vojtěch Kačena postavit za svoje peníze stadion, který konečně nebude čtyřsettisícovému městu dělat ostudu. Stadion třikrát větší, než je ten stávající – lokalitou i dispozicemi dnes už naprosto nevyhovující plac na sídlišti v Králově Poli. Volají po něm desetitisíce fanoušků, samotnému městu, které se na roky zadlužilo už kvůli aktuální stavbě hokejové arény, by plánovaná třímiliardová investice ze soukromých zdrojů vytrhla trn z paty.

Babiš nechtěně připomíná zapomenutý ekonomický slib Spolu

Je to jeden z až vzorově zapomenutých politických slibů. Koalice Spolu před volbami v roce 2021 vyhlašovala ve svém programu hned v prvním bloku, věnovaném ekonomice: „Modernizujeme českou burzu, abychom na ni přilákali nové investory.“ Ač měla nejsilnější strana koalice, ODS, ve vládě svého ministra financí Zbyňka Stanjuru, tento bod zcela opomenula. Teď na něj nepřímo dochází.

Podivuhodný prezidentský nápad šéfa Senátu Miloše Vystrčila

Ten nápad i vzhledem k času letních prázdnin, kdy Češi politikou příliš nežijí, prosvištěl bez větších debat. Předseda Senátu Miloš Vystrčil z ODS před několika dny vyzval, aby opozice v příštích prezidentských volbách postavila svého kandidáta. Vzhledem k tomu, že volit novou hlavu státu bychom měli jít v lednu 2028, tedy za rok a půl, je na podobné plány samozřejmě ještě dost času.

Pavel by nejspíš první veto proti vládě použil i v době klidu

Chtělo by se říct, že střet mezi prezidentem Petrem Pavlem a vládou Andreje Babiše nedávnou cestou na summit NATO do Ankary neskončil. A to když hlava státu tento týden vetovala novelu zákona o veřejných rozpočtech, která Babišově vládě umožňovala v případě potřeby výrazně popustit žilou. Když se však blíže podíváme na okolnosti veta, je zřejmé, že tentokrát je hlavní důvod jiný.

A kde na to vezmeme?

Když poslanci vládní koalice poslední letošní jednací den Poslanecké sněmovny před parlamentními prázdninami prosadili novou verzi elektronické evidence tržeb (EET), byl to na první pohled solidní počin. Návrh, jehož první verzi před deseti lety opozice ve finálním čtení obstruovala tři měsíce, teď prošel za tři hodiny. Ministryně financí Alena Schillerová se tak mohla spokojeně postavit před kamery a pochlubit se splněním jednoho z „klíčových ekonomických závazků vlády“, který podle ní má „chránit poctivé podnikatele a posílit veřejné finance“.

Drogy si koupíte už i na TikToku

Máme legalizovat konopí? Nebo nedejbože kokain či heroin? A co si počít s dnes tak populárním kratomem? Protidrogová politika České republiky v posledních letech mířila spíš k preventivnímu přístupu orientovanému na snižovaní zdravotních a sociálních rizik, s novou vládou Andreje Babiše se ale zdá, že kormidlo se otáčí zpět k represivnějšímu pojetí – odbornou veřejností je kritizováno například přesunutí široké, meziresortní protidrogové agendy z Úřadu vlády na ministerstvo zdravotnictví, větší vliv policie či poněkud zvláštní a rychlý konec sotva jmenovaného Národního protidrogového koordinátora Pavla Béma.

ANO v Praze našlo fotbalistova bratra

Tak to vypadá, že hnutí ANO v Praze konečně našlo svého kandidáta na primátora do voleb, které se konají už za tři měsíce. Po „lapálii“ jeho dlouholetého pražského předsedy Ondřeje Prokopa, jenž zapomněl přiznat, že má trochu víc bytů než „běžní“ Pražané, nakonec kandidátku nepovede jistota jménem Patrik Nacher ani poslankyně Barbora Rázga, o níž se částečně spekulovalo, ale jejich kolega Jan Hušbauer. Ještě to není úplně potvrzené, respektive odhlasované celorepublikovým výborem hnutím, avšak shoda na lídrovi je.

Proč už teď musím myslet na summit za rok?

Takovou dobu tady ten spor byl. A když přišlo to hlavní, až na pár skupinových fotek, kde dva státníci ze stejné země stojí prakticky nejdál od sebe, jak to jen jde, a jeden z nich zjevně přebývá, se zdánlivě nic moc zvláštního nestalo. Vlastně se ani nelze pořádně shodnout, kdo z těch dvou přebývá. Kritici prezidenta Petra Pavla si jistě ukážou na něj, ti, kdož nemají rádi premiéra Andreje Babiše, by z těch scén naopak samozřejmě vymazali šéfa ANO. Možná jen ty fotky, na nichž se Babiš komicky ohlíží za americkým prezidentem Donaldem Trumpem, by si pro zasmání nechali.

Klempíře už by člověku bylo i líto

Motoristický ministr kultury Oto Klempíř má zvláštní auru. Prakticky kamkoli přijede, budí jeho účast takové emoce a pozornost, že se okamžitě stává hlavním tématem akce právě on. A je už v podstatě jedno, jestli byl vidět – jako na nedávném Mezinárodním folklorním festivalu ve Strážnici. Nebo přijel v tichosti a ani nechodil mezi širší veřejnost – jako během posledního víkendu na jubilejním 60. ročníku Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Stačil jeden screenshot z mobilního telefonu s influencerem Čestmírem Strakatým (....).

Buď se dohodněte, nebo zůstaňte doma

To téma je tady s námi od zimy, ale v posledním týdnu konečně dospělo ke svému rozřešení. A to, když Ústavní soud nečekaně rychle, během jednoho a půl dne, vydal předběžné opatření, kterým uložil vládě Andreje Babiše, aby se prezident Petr Pavel zúčastnil summitu NATO v Ankaře. Ten se koná už 7. a 8. července.

ANO může vést i Prahu. Potřebuje však zamést pár problémů

Pro hnutí ANO je to velká nepříjemnost. Kauza s třemi nepřiznanými byty, kvůli které skončil v politice jeho do minulého týdne ještě pražský šéf a lídr kandidátky v metropoli Ondřej Prokop, se donedávna jevila jako spíš marginální. A být to třeba loni, brzy by po ní neštěkl ani pes. Ale čtvrt roku před volbami, kdy mělo hnutí v metropoli nakročeno ke svému rekordnímu výsledku a prvnímu pražskému primátorovi od dob Adriany Krnáčové, to je jako dar z nebes pro jeho konkurenci a současnou koalici kolem ODS.

Trapnější už to být nemohlo

Měl to být velký sportovní svátek pro celou Českou republiku za hodně dlouhou dobu. První účast na nejsledovanějším turnaji planety, mistrovství světa ve fotbale, po 20 letech. Jistě, lze namítnout, že třeba euforii z titulu hokejových mistrů světa na domácím šampionátu v roce 2024 jde překonat těžko. Náš finálový zápas se Švýcarskem ostatně tehdy sledovaly skoro čtyři miliony diváků, což z přenosu učinilo nejsledovanější pořad na všech televizních stanicích od roku 2022.

Velká karibská příležitost

Češi se můžou podílet na budoucí transformaci Kuby. Inspirací pro přechod z roky erodujícího plánovaného hospodářství s drobnými prvky kapitalismu v klasickou tržní ekonomiku by mohla být 90. léta a tehdejší hospodářská politika Václava Klause. Aspoň tak to naznačil americký šéf diplomacie Marco Rubio. Pomoci by k tomu mohlo naše solidní renomé, které mezi americkými republikány, zvlášť od letošní konference v Mnichově, utužuje ministr zahraničních věcí Petr Macinka.

Německé platy nejsou utopie

Česká ekonomika má velký potenciál, může růst až o pět procent a vůbec nemusí zaostávat za Polskem – když vláda bude dělat správné kroky. Tvrdí to ekonom Jan Švejnar, který to nedávno od mnoha kolegů z branže schytal za svou podporu ministryně financí Aleny Schillerové (ANO). V rozhovoru pro Echo dále vysvětluje, proč stále nemáme německé platy, jestli má Evropa ještě šanci konkurovat USA a Číně či proč už se dnes nevyplácí průměrnost a je třeba investovat do špičkového výzkumu.

Nejvyhrocenější politické téma roku je tady

Od tohoto pondělí je jasno, jak chce vláda změnit financování veřejnoprávních médií. Respektive – což je to hlavní – jak by se měly změnit částky, které do České televize a Českého rozhlasu přitečou nikoli z koncesionářských poplatků, ale ze státního rozpočtu. Konkrétně si šéf ANO Andrej Babiš slibuje, že tento nový náklad pro státní pokladnu bude sanován vyšším výběrem daní díky EET. Nálada je patřičně vzbouřená, což jsem pocítil sám, když jsem byl do ČT na toto téma v úterý dopoledne pozvaný.

Opozice má důvod peskovat Babiše. Provedení je ale tristní

Už je to tady zase – a vlastně pořád. Opozice kritizuje šéfa ANO Andreje Babiše za střet zájmů, tento čtvrtek k tomu svolala i mimořádnou schůzi sněmovny, která měla vzhledem k současnému rozložení sil předpokládaný průběh. Na jedné straně bojovně naladěná opozice – ti nejtalentovanější z dosud poněkud nevýrazné dvaadevadesátky si aspoň připravili nějaké věty, které mohou zazvonit v novinových titulcích.

Chci říkat beztrestně pitomcům, že jsou pitomci

Nedávno oslavil sedmdesáté narozeniny, za sebou má náročnou léčbu rakoviny slinivky, ale v rozhovoru je Mirek Topolánek energický podobně, jak to pro něj bylo charakteristické v dobách, kdy byl premiérem. Byť mluví o tom, že se u něj projevuje „amortizace materiálu“, kvůli níž už o návratu do politiky dávno neuvažuje, k výkonům současných politiků je hodně kritický. A to zdaleka nejen těch českých.

Knihovna Václava Havla samozřejmě neskončí. Ledy už se hnuly

Ještě ve čtvrtek některé novinové titulky natvrdo hlásily, že Knihovna Václava Havla končí. Poté, co ji opustila její zakladatelka a vdova po bývalém prezidentovi Dagmar Havlová, která je držitelkou veškerých osobnostních práv k názvu knihovny, jejím vzdělávacím a badatelským textům i Havlovým scénářům, to byl logický závěr. Ještě logičtější však bylo zklidnit emoce, říct si, co se vlastně stalo – a pak dojít k závěru, že knihovna samozřejmě v nějaké podobě pokračovat bude.

Všechno dobře dopadne, nebojte

Je normální, aby byl náčelník generálního štábu jmenován proti vůli ministra obrany? Kdo by měl letět na červencový summit NATO do Ankary – prezident, premiér, anebo oba? A jak celkově vypadá situace v naší obraně a jsme vůbec schopni někdy plnit závazky vůči NATO? O těchto a dalších tématech týkajících se zbrojení a současných i budoucích hrozeb jsme debatovali s předsedou sněmovního výboru pro obranu Josefem Flekem ze STAN, místopředsedou téhož výboru Pavlem Růžičkou z ANO a generálem ve výslužbě a někdejším šéfem vojenských zpravodajců Andorem Šándorem.

Výstavba bytů v Praze? Za 400 milionů ani jedno stavební povolení

„Kolik jsme postavili bytů za osm let? Nula.“ Tímto sloganem začalo opoziční hnutí ANO v Praze tepat náměstka primátora Petra Hlaváčka ze STAN. Jde sice o velkou zkratku v rámci volební kampaně, samotné číslo je však pravdivé. A Hlaváček, který má na starosti územní rozvoj, ve městě, jemuž na účtech leží přes 180 miliard korun, se za celá dvě volební období přes množství rozdělaných projektů skutečně zatím nemůže pochlubit žádným postaveným bytem. Ba co víc, žádný z návrhů dosud nezískal ani stavební povolení.

Chtělo by to novou stranu

Zkraje letošního roku absolvoval chirurgický zákrok, o kterém nechce mluvit. Naproti tomu politiku bývalý předseda KDU-ČSL i TOP 09 Miroslav Kalousek komentuje stále rád a v rozhovoru pro Týdeník Echo dává najevo, že ho neopustila myšlenka na založení nové strany. Mluví také o tom, co chybí současné opozici i české politice vůbec. A co by opozice musela dělat, aby mohla pomýšlet na návrat do Strakovy akademie. Své bývalé spolustraníky neváhá kritizovat třeba za způsob, jakým se stavějí proti rušení koncesionářských poplatků veřejnoprávním médiím.

Opozice přitvrzuje. Ale zatím na špatných frontách

Až dosud prakticky nebyli vidět, teď se opozice konečně začíná probouzet. A přitvrzuje i verbálně. Třeba Martin Kupka, z kterého si dosud kvůli jeho dřívější práci i opatrnému vystupování mnozí utahovali, jestli je vlastně předsedou nebo „mluvčím ODS“. Teď Kupka ukazuje, že umí použít i útočnější slovník – šéfa ANO Andreje Babiše nazývá parazitem a ministryni financí Alenu Schillerovou „Dluženou von Bankrot“.

Matocha s Bradáčem už mají posudky k Wollnerově nahrávce. „Pravděpodobně byla vytvořena uměle,“ říká expert

Údajná nahrávka, na které se současný a bývalý člen Rady ČT Pavel Matocha s Romanem Bradáčem mají bavit o půlmilionovém úplatku, byla s velkou pravděpodobností vytvořená umělou inteligencí a jedná se tedy zřejmě o podvrh. Alespoň tak to vyplývá z trojice posudků, které si Matocha s Bradáčem nechali vypracovat a redakce Echo24 měla možnost se s jejich výsledky jako první seznámit.

Trable Mrázové, Zůny a Klempíře. Čeká nás vládní rošáda?

Vláda Andreje Babiše má opět svou černou ovci, které to média nedarují. Po motoristických politicích je poprvé dlouhodoběji upřená pozornost na některou z tváří hnutí ANO. Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová přitom zvýšený tlak na svoji osobu evidentně nezvládá. A kdybychom byli za časů, v nichž k pádu vlády stačila neschopnost premiéra vysvětlit, kde vzal chybějící peníze na nákup bytu, už by místní rozvoj – resort, který chtěla Babišova vláda stejně zrušit – vedl někdo jiný.

Připravme se, přichází nový světový řád

S přibývajícím věkem (letos na podzim oslaví padesátiny) i s ohledem na stav Evropy se ze mě stává konzervativec a realista. Aspoň tak o sobě mluví někdejší sociální demokrat a rovněž šéf středoevropské pobočky liberálně orientovaného Aspen Institutu Jakub Landovský. Mnohé proto překvapil nedávným nástupem do pozice vládního zmocněnce pro plnění závazků vůči Severoatlantické alianci. V rozhovoru pro Echo vysvětluje, co ho s Andrejem Babišem svedlo dohromady a čeho chce v nové funkci dosáhnout, jak ho štve ekonomický úpadek Evropy nebo také to, že na krizi se lze připravit třeba i sázením rajčat.

Babišův hazard. Výměna Béma za Protopopovou se může vymstít

Vláda Andreje Babiše tento týden překopala pozice zmocněnců, odborů a oddělení. Nově nebudou spadat pod samotný Úřad vlády, ale pod jednotlivá ministerstva. Odbor protidrogové politiky a Oddělení duševního zdraví se tak například přesune pod ministerstvo zdravotnictví, agenda menšin, kterou měla na starosti šéfka poslanců ANO Taťána Malá, přejde pod ministerstvo kultury, Oddělení lidských práv a rovného zacházení zase přejde pod ministerstvo spravedlnosti a tak dále.

Opozice povýšila svou bezradnost. Nedodala téma – a už ani lidi

Čtvrteční mimořádná schůze poslanců ke sjezdu sudetských Němců, který se má už za týden konat v Brně, byla i pro otrlé sněmovní diváky dost smutnou podívanou. Ale velmi příznačnou. Poslanci z podnětu vládního hnutí SPD odmítli konání sjezdu, pro příslušnou rezoluci hlasovalo 73 ze 77 přítomných. Jinými slovy, na schůzi zdaleka nedorazila ani polovina z 200 poslanců, k odhlasování stačila značně prořídlá sestava poslanců koalice. Ministři, až na výjimky, nepřišli vůbec. Přítomen nebyl ani premiér Andrej Babiš.

Starší články