Ve chvíli, kdy od posledních sněmovních voleb utekly sotva tři měsíce a do těch dalších zbývají víc než tři roky, to může působit jako hodně předčasné tvrzení. Ale je lepší si to říct otevřeně – po prezidentově oficiálním odmítnutí jmenovat Filipa Turka ministrem začínají Motoristé sobě reálně bojovat o svoji budoucnost.

Strana, která do politiky vtrhla předloni v eurovolbách po boku Přísahy Roberta Šlachty. A loni pak ve zmíněných sněmovních volbách svůj úspěch potvrdila.

Dalo by se namítnout, že ani 2,3 procenta hlasů ze souboje o pražský magistrát v roce 2022 nebyl žádný průšvih. Začínající Motoristé tehdy na sebe za relativně málo peněz solidně upozornili. Ale příběh jejich politického úspěchu se fakticky začal psát až na podzim 2023, kdy si Petr Macinka všiml, že konkurenční Svobodní lanaří začínající hvězdu sociálních sítí Turka na čtvrté nebo páté místo kandidátky do Bruselu. A rozhodl se ho Svobodným přetáhnout, Turkovi nabídnout jasnou pozici lídra a postavit image Motoristů na něm. V tu chvíli zdánlivě recesistické uskupení dostalo serióznější tvář, což s sebou přineslo i dvojici volebních úspěchů.

Turek Macinkově straně přinesl zásadní počet preferenčních hlasů, bez nichž by se do europarlamentu i sněmovny dostali těžko. Ale stal se také tím symbolem, kolem něhož mohli postavit celou svou sebevědomou image. Tu, s níž se i o hlavu menší Macinka posadil za volant šestimetrového pick-upu a za doprovodu svého oblíbeného metalu přijel první říjnovou neděli na Hrad za prezidentem Petrem Pavlem jako muž, který může vítězné hnutí ANO držet v šachu.

Tehdy bylo nemyslitelné, že by měl Macinka couvat už jen z toho, aby Turek ve vznikající vládě byl ministrem zahraničních věcí. Pokud teď Motoristé na první pohled bez boje vzdají i záložní variantu v podobě Turkovy pozice ministra životního prostředí, bude to v krátké době druhý ústupek zcela v rozporu s jejich původně budovanou sebevědomou imagí.

Část Motoristů si toto riziko uvědomuje. I proto Macinka ve středu vyrukoval s vysvětlením, proč strana za Turku nebojuje tím, že by po premiérovi Andreji Babišovi vyžadovala podání kompetenční žaloby. Staví to tak, že kompetenční žalobou k Ústavnímu soudu by šli Pavlovi na ruku – protože většina ústavních soudců má podle Macinky blíže k prezidentovi. Pavla tím podle jeho reakce i potvrzených informací serveru Echo24 docela naštval. A může přitom jít jen o začátek mediální války mezi prezidentem a stranou.

Motoristé také Pavlovi mohou oplácet tím, že budou ve vládě tlačit na zkrácení rozpočtu Hradu nebo půjdou do sporu ohledně velvyslaneckých postů. Vše z toho prezidentovi jistě znepříjemní výkon funkce. Otázka však je, zda to pro Motoristy v očích jejich voličů vyváží rezignaci strany na boj za svoji ikonickou tvář – Turka – ve vládě. Zda už nebude platit nerudovské „Kdo chvíli stál, již stojí opodál.“. Motoristé totiž jsou, podobně jako SPD, ve vládě s hnutím ANO vystaveni neustálému riziku menšího koaličního partnera, jehož hlasy může dominantní Andrej Babiš začít přetahovat, kdykoli proti němu ztratí svoji identitu či konkurenční výhodu. A ztráta Turka je přesně ten případ.