Hnutí ANO hledá kandidáta na prezidenta, ideálně by měl prý sdružit všechny vládní subjekty. Společným nominantem chtějí vyzvat současnou hlavu státu, Petra Pavla, který sdělil, že pravděpodobně bude kandidovat. Někteří vládní poslanci zároveň rozjeli debatu o omezení pravomocí prezidenta při jmenování ministrů úpravou základního zákona státu. Tím by ale teoreticky mohli do budoucna sešněrovat ruce i svému potenciálnímu prezidentovi. Ústavní většinu 120 hlasů v dolní komoře a tří pětin senátorů v horní komoře, která by pro úprava byla nutná, však zatím zdaleka nemají a získat ji by bylo zřejmě velmi komplikované.

Debata, která bude pokračovat v únoru na jednání sněmovní Stálé komise pro Ústavu ČR, byla navržena v tomto týdnu na sněmovním ústavně-právním výboru Liborem Vondráčkem (za SPD), šéfem komise a členem výboru. Premiér a šéf ANO Andrej Babiš o tom, že Pavel již začal dělat kampaň před prezidentskými volbami, které nás čekají za dva roky, a též o tom, že ANO, SPD a strana Motoristé sobě by se v ideálním případě měly shodnout na společném kandidátovi, hovořil ve svém projevu na sobotním sněmu hnutí. Redakce Echa konfrontovala nově potvrzené vedení hnutí s dotazem, zda by měl být prezident do budoucna jen tzv. automatem na podpisy.

„Nezaznělo nic o automatu na podpisy. Debatovalo se o tom, jak se má vykládat jednoduchá formulace ‚na návrh jmenuje‘. Nikdy s tím nebyl problém, až teď. A my bychom rádi, pokud by se upřesňovala tahle pravidla, ať to udělají zákonodárci a ne Ústavní soud,“ odpověděl na dotaz poslanec a místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru (ÚPV) Radek Vondráček, jehož jméno je jedním z těch, které se v kuloárech skloňuje jakožto možného prezidentského kandidáta. Vondráček, nyní zasedající kromě ÚPV též v zahraničním výboru, kterému šéfuje, byl v minulosti předsedou Poslanecké sněmovny, tedy třetím nejvyšším ústavním činitelem. Po sněmovních volbách se ovšem tato viditelná tvář hnutí – čemuž nasvědčuje i fakt, že byl opět zvolen místopředsedou ANO – nestala členem vlády.

Neustálé spory, míní Válková

V současnosti se nejmenování týká kandidáta Motoristů sobě na ministra životního prostředí Filipa Turka, v minulosti se ale podobná debata vedla i o exministru zahraničí Janu Lipavském (za ODS) či exministu životního prostředí Petru Hladíkovi (KDU-ČSL), kde ale kandidáti nakonec prošli. Štěstí tolik nepřálo někdejšímu europoslanci Miroslavu Pochemu (ČSSD), který se nakonec šéfem diplomatů nestal, či někdejším šéfovi Socdem Michalu Šmardovi, který zase měl zamířit na ministerstvo kultury.

„Jsme na řadě, jako poslanci a senátoři, abychom znění ústavy upravili. Že by tam bylo třeba - předsedu vlády jmenuje prezident republiky na jeho a doplnilo by se tam ‚závazný návrh‘. A tam, kde by nebylo ‚závazný‘, tak by z toho jasně vyplynulo, že je tady určitá míra uvážení, jestli to prezident udělá, nebo ne,“ řekla médiím členka ústavně-právního výboru a bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO), proponentka návrhu. Zanášet do zákonů pojem „musí“, který je významově totožný, se jí prý nelíbí.

Již dříve na plénu sněmovny profesorka uvedla, že současná úprava „v praxi vzbuzuje pochybnosti a různé formy ústavního a neústavního řešení“. Podle ní ani jedno ze čtyř období, které ve sněmovně strávila od roku 2013, nebylo „prosto sporů a občas se to vyhrotilo“. „Kdybych byla ústavní soudkyně, tak bych hledala způsob, jak odmítnout kompetenční žalobu a říct, na řadě jste vy,“ doplnila poslankyně s dovětkem, že znění je třeba zpřesnit tak, aby zákonodárci Ústavní soud vůbec nepotřebovali v této záležitosti.

Ústavní právníci se běžně shodují, že přímá volba prezidenta vnesla do politického uspořádání prvek, který ho vychýlil. Od roku 2013 prezident, volený běžně větší masou obyvatel než premiér, nabyl silnější pozice, která mu dává větší legitimitu, byť jeho pravomoci zůstaly stejné. Prezident Miloš Zeman v závěru svého 10letého mandátu přiznal, že testoval, kam až může zajít, respektive zda některé pravomoci nenabude, pokud o ně bude vehementně usilovat. A zatímco Zeman vykládal slovo návrh z článku 68 ústavy ze sémantického hlediska, tedy že ho lze buď přijmout, nebo odmítnout, ústavní experti se převážně shodují, že prezident by neměl být ani automatem na podpisy (musí vše schválit), ani tím, kdo vše blokuje. Zlatou střední cestou dle nich je řešení, že prezident může návrh odmítnout, ale musí k tomu mít závažné právní důvody.

Potřeba ústavní většiny

Proti změnám pravomocí prezidenta se staví opoziční poslanci, ale například i ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). „Za mě ten článek ústavy je poměrně jasný. Pan prezident nemá žádnou jinou možnost než vyhovět návrhu pana premiéra,“ řekl televizi Nova. Petr Pavel ovšem – s odkazem na právní argumenty, které považuje za závažné – jmenovat odmítl a premiér Babiš opakovaně vyloučil, že by hodlal jít do střetu s hlavou státu v podobě kompetenční žaloby. „Jestliže nejmenování můžeme označit za něco, co je na hraně ústavy - a já jsem si toho vědom, ale v tomto případě znovu zopakuji: pokud je prezident poslední pojistkou, tak to udělat musí,“ řekl prezident Pavel v pořadu Za pět minut dvanáct televize Nova. Dříve Pavel zmínil například nedostatek respektu vůči českému právnímu řádu.

„Některé věci prostě odpovídají politice a mají se řešit politickými prostředky, a ne zpřesňováním ústavy,“ uvedl k návrhu koalice předseda opozičního poslaneckého klubu ODS Marek Benda. Poslanec Karel Dvořák (STAN) míní, že ve srovnání s minulostí postupuje Pavel odlišně. „Zatímco předchozí prezident hodnotil kandidáty na základě odbornosti a politických názorů, prezident Pavel se soustřeďuje na ochranu ústavy a argumentuje principem loajality všech ústavních činitelů k tomuto zákonu,“ sdělil médiím po středečním jednání ÚPV Dvořák, člen výboru. „Pravomoci jsou stejné pro přímo voleného prezidenta jako pro toho, kterého volil Parlament ČR,“ doplnil poslanec STAN s tím, že by se neměly měnit žádné zásadní parametry základního zákonu státu.

Podle lidoveckého poslance Václava Pláteníka, člena ÚPV, zatím Libor Vondráček pouze avizoval, že uspořádá k otázce změny ústavy, co se článku 68 týče, odbornou debatu a požádal výbor o záštitu, kterou ÚPV zatím neudělil. „Téma k diskusi to být může, protože to vyvolává otázky, na které odborníci a právníci mají různé odpovědi, takže ať klidně diskutují,“ sdělil Echu Pláteník s dovětkem, že podporu pro změnu koalice ze strany KDU-ČSL nemá. „A ani mít nebudou,“ doplnil. Diskuse o změně ústavy má pokračovat nejen v rámci semináře ÚPV, ale také v únoru na jednání sněmovní Stálé komise pro Ústavu ČR.