Koaliční hnutí STAN nebude hlasovat pro svržení vlády, dává premiérovi Petru Fialovi (ODS) a vládě důvěru, uvedl ve Sněmovně předseda Starostů a ministr vnitra Vít Rakušan. Svolání schůze podnítilo hnutí ANO kvůli bitcoinové aféře kolem miliardového daru ministerstvu spravedlnosti od odsouzeného muže. Fiala navštívil dopoledne poslanecký klub STAN, podle Rakušana padaly různé dotazy.
Poslanecká sněmovna zasedá k mimořádné schůzi, na níž se bude jednat o vyslovení nedůvěry vládě Petra Fialy (ODS). Iniciátorem jednání je hnutí ANO, které se spolu s SPD) snaží sesadit kabinet kvůli bitcoinové aféře kolem daru pro ministerstvo spravedlnosti. Opozice požaduje demisi nejen premiéra, ale i ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS). Zatímco vláda podle očekávání hlasování ustojí – opozici chybí potřebných 101 hlasů – jednání slibuje ostrá prohlášení na obou stranách barikády.
Vláda Petra Fialy (ODS) bude čelit snaze opozice o vyslovení nedůvěry kvůli kauze bitcoin. Pravděpodobnost, že by kabinet o důvěru přišel je nicméně nízká, protože hlasování nepodpoří ani hnutí STAN, které je přitom nejhlasitějším kritikem v této kauze a premiér Fiala ještě v úterý dopoledne navštíví jeho poslanecký klub, aby koaličním zákonodárcům situaci vysvětlil. Podle hnutí ANO je Fialův kabinet první vládou, která spolupracovala s mafií.
Opoziční Piráti trvají na obsazení ministerstev spravedlnosti a financí nezávislými odborníky, jinak podpoří návrh na vyslovení nedůvěry vládě Petra Fialy (ODS), řekla na sněmovním plénu pirátská místopředsedkyně dolní komory Olga Richterová. Na schůzi k pokusu o svržení kabinetu kvůli bitcoinové aféře se poslanci sejdou z podnětu opozičního ANO v úterý. "Máme první vládu v historii České republiky, která spolupracovala s mafií. A to nevysedíte," prohlásila předsedkyně poslanců nejsilnějšího opozičního hnutí Alena Schillerová.
Opoziční ANO dnes požádalo o svolání schůze Sněmovny k vyslovení nedůvěry koaliční vládě Petra Fialy (ODS) kvůli bitcoinové aféře. Poslanci se na ní sejdou patrně v úterý příštího týdne, řekla ČTK předsedkyně klubu největšího opozičního hnutí Alena Schillerová. Podle předběžné dohody s vládním táborem by schůze mohla pokračovat také ve středu, což potvrdil předseda frakce vládní ODS Marek Benda. Benda ČTK řekl, že jde o schůzi k nedůvěře vládě.
Bitcoinová aféra je v tom nejzajímavějším – proč stát selhal u otevírání bitpeněženky – pořád zhruba stejně neobjasněná, ale politicky už jí dochází vítr. Vidíme to při bližším pohledu jak na opozici, tak dovnitř vládního tábora. Opozice, tedy v první řadě hnutí ANO, možná dnes na schůzi sněmovny podá žádost o schůzi mimořádnou, na níž by se Pavel Blažek a jím přijatý dar pro ministerstvo spravedlnosti řešili, ale možná taky ne. Konzument nepřetržitého zpravodajství o bitcoin krizi bude omluven, pokud by předpokládal, že takový návrh přece už Andrej Babiš nebo Tomio Okamura dávno podali.
K závěrečnému hlasování míří poslední a také jedna z nejkontroverznějších částí vládní penzijní reformy. Úprava předčasných podmínek důchodu pro zhruba stovku tisíc lidí z tzv. rizikových profesí budí odpor prakticky na všech stranách od odborů po zaměstnavatele a zároveň se jako i některé další části reformy dočkala zásadních změn na poslední chvíli. A patří k další z částí reformy, kterou bude chtít velmi pravděpodobně opozice po případném úspěchu ve volbách minimálně změnit.
Pavel Blažek po sérii rezignací v souvislosti s bitcoinovou aférou stále zůstává poslancem. Ačkoliv nově pozastavil členství v ODS, vzdal se ministerského postu a stáhl kandidaturu do podzimních voleb, svůj stávající poslanecký mandát si ponechává. To vyvolává otázky, zda nejde o zajištění politické ochrany – tedy imunity – pro případ, že by se stal objektem trestního stíhání.
Bitcoinovou aféru po týdnu charakterizují klíčová slova ministr, náměstek, drogový dealer, organizovaný zločin – aniž by tu někdo navrhl, jak měl ten vztah mezi státem a organizovaným zločinem vypadat. Mezitím působí organizovaný zločin za denního světla v parlamentu. Je to organizovaný zločin jiného druhu a nepřipadá nám tak, protože jsme na něj už zvyklí. Ale co jiného jsou zákonem vynucované platby od spotřebitelů k jedné lobby (obnovitelných zdrojů energie, OZE) než zločin organizovaný státem?
Pavel Blažek podle premiéra Petra Fialy (oba ODS) zjevně udělal chybu jako ministr spravedlnosti, když na svou odpovědnost přijal dar bitcoinů, který je minimálně z etického hlediska problematický. Vyvodil však z toho na rozdíl od jiných politiků politickou odpovědnost, uvedl ve čtvrtek ve Sněmovně ministerský předseda. Zdůraznil, že žádné bezpečnostní složky nedodaly informace, které by před přijetím sporného daru bitcoinů nebo jejich dárcem varovaly.
Končící ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) se po tlaku dostavil do sněmovny na mimořádnou schůzi ke své bitcoinové kauze a nakonec i vystoupil. Zopakoval, že se ministerstvo spravedlnosti pod jeho vedením dopustilo chyb, trval ale na tom, že vše probíhalo v dobré víře. „Mysleli jsme to dobře, ale dopadlo to jako vždycky,“ pomohl si na závěr projevu známým výrokem. Vzápětí však zaznělo, že ministr na žádné otázky neodpověděl.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na čtvrteční mimořádné schůzi Sněmovny ke kauze bitcoinů darovaných ministerstvu spravedlnosti odmítl, že by měl kvůli kauze rezignovat. Zdůraznil, že zákon neporušil. Uvedl, že za nakládání s bitcoiny, které ministerstvu spravedlnosti daroval muž odsouzený za obchod s drogami a další trestné činy, bylo plně v kompetenci ministerstva spravedlnosti.
Sněmovna vyzvala z podnětu Pirátů ministra spravedlnosti v demisi Pavla Blažka (ODS) k účasti na mimořádné schůzi k bitcoinové aféře. Návrh ve čtvrtek prosadil předseda pirátských poslanců Jakub Michálek. Blažek, který je ústřední postavou bitcoinové aféry, ve středu oznámil, že do dolní komory nedorazí. Později však na čtvrteční jednání přece jen přišel.
Zmizelé miliardy, podezření z praní špinavých peněz, „megakauza“. Vládu čeká ve čtvrtek nelehký úkol zodpovědět otázky, které se s každým dnem rojí kolem kauzy darovaných bitcoinů ministerstvu spravedlnosti. Opoziční strany volají po demisi kabinetu Petra Fialy (ODS), případně alespoň po demisi ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) či propuštění ministerstva spravedlnosti z rukou občanských demokratů. Ruce od situace dávají ale i koaliční partneři a nakonec i samotná ODS.
Poslanecká sněmovna odmítla senátní návrh na zákaz zbraňových tlumičů. Týkal by se rekreačních a sportovních střelců. Novela tak byla přijata bez tohoto pozměňovacího návrhu senátorů. Nezávislý senátor Zdeněk Hraba to označil za vítězství zdravého rozumu. Zákaz měl být součástí novely, která souvisí s předloňskou tragédií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
Podle prezidenta Petra Pavla je současná kauza kolem darovaných bitcoinů "velký průšvih", který musí být transparentně prošetřen. Také podle něj může snížit prestiž Česka v zahraničí či důvěru občanů ve stát. Při dnešním projevu před poslanci apeloval také na to, aby debata v Poslanecké sněmovně neoslabovala ukotvení země v EU a NATO. Debaty o vystoupení z těchto organizací označil za hazard s národními zájmy.
Končící ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), který v minulém týdnu oznámil rezignaci kvůli kauze daru bitcoinů, ohlásil, že se vzdá i poslaneckého mandátu a na podzim už nebude znovu kandidovat do sněmovny. Oznámil to na síti X. „Už v sobotu jsem se rozhodl, že nebudu kandidovat ve volbách do Poslanecké sněmovny. Chtěl jsem to napřed oznámit kolegyním a kolegům na jižní Moravě, ale je vhodnější, abych to sdělil už teď,“ napsal Blažek.
Návrhy zákonů, které mají zavést od příštího roku jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů, zahrnuli poslanci desítkami pozměňovacích návrhů. Především do změnového zákona, který mění související zákony, chtějí vložit návrhy, které kromě jiného zvyšují daňové slevy, příspěvek na péči nebo zavádějí podporu start-upových firem. Komora daňových poradců upozorňuje, že navrhované změny zcela zjevně nesouvisí s jednotným hlášením a varuje před jejich dopady v praxi.
Sexuální zločinci a pachatelé dalších násilných trestných činů budou mít zřejmě až doživotní zápis v evidenci, který jim zamezí v práci s dětmi. Zavedení takzvaného dětského certifikátu dnes schválila Sněmovna ve vládní reformě trestního práva, jež má vést ke snížení recidivy či omezení počtu vězňů. Předlohu čeká posouzení v Senátu. V evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi se mají objevit záznamy u pachatelů s tresty zaznamenanými v rejstříku trestů od roku 2005.
Neobvyklá operace s kryptoměnami, kterou zprostředkovalo ministerstvo spravedlnosti pod vedením Pavla Blažka (ODS), spustila politickou bouři. Blažek totiž podle všeho umožnil přijetí daru v podobě bitcoinů v hodnotě jedné miliardy korun od bývalého provozovatele nelegálního online tržiště s drogami Tomáše Jiřikovského, jenž byl v minulosti odsouzen za trestnou činnost. Podle Blažka legální operace, opozice ale mluví o selhání státu a skandálu, který zpochybňuje důvěru veřejnosti v právní stát.
V České republice je dlouhodobě část nespokojených voličů, respektive lidí, kteří neví koho volit. Agentura Median proto v únoru položila respondentům otázku, zda by zvážili volbu nové strany zaměřené na „odpovědné hospodaření“ a prosazení potřebných reforem. Sympatie s takovým subjektem vyjádřilo v průzkumu skoro 50 procent voličů. Analytici českých agentur se shodují, že některé nové subjekty tady jsou, nicméně voliči je v průzkumech opomíjí a jejich úspěch je v současných volbách nepravděpodobný.
Nekoncepční chaos bez jasného plánu, další pokus státu přesunout svou odpovědnost na kraje a obce. Dnešní rozhodnutí Sněmovny převést podle představ ministerstva školství financování nepedagogických pracovníků od příštího roku ze státu na obce a kraje vyvolalo bouři napříč republikou. Zatímco ministr školství Mikuláš Bek (STAN) si od převodu slibuje efektivnější chod škol, hejtmani a zástupci obcí jedním dechem oponují, že na celý plán chybí zdroje.
Hnutí ANO míří, když ne na jednobarevnou, tak na vládu s dominantním postavením hnutí ANO. Uvedl to stínový premiér Karel Havlíček (ANO) s tím, že kdo bude chtít být součástí vládní koalice, bude se muset přizpůsobit programu hnutí. Lídr ANO a expremiér Andrej Babiš avizuje, že chce, aby potenciální koaliční partneři vyslali do vlády odborníky a politici aby zůstali ve sněmovně. SPD a Motoristé sobě tuto variantu akceptují, Stačilo! zatím formy vlády řešit nechce.
Nový registr eTurista, který měl centralizovat data o ubytování turistů v rámci celé republiky, patrně dozná změn, jež v konečné fázi sběr osobních údajů nakonec výrazně omezí. Poslanci ve výboru pro veřejnou správu napříč politickým spektrem podpořili pozměňovací návrh, který umožní sběr pouze roku narození a obce trvalého pobytu ubytovaného turisty. Reagují tak na silnou kritiku, kdy návrh zákona v původní podobě dostal anticenu Velkého bratra a čelil i kritice ÚOOÚ.
Sněmovní volby by letos v dubnu vyhrálo hnutí ANO stále s velkým náskokem před koalicí Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) na druhém místě. Spolu oproti březnu mírně snížilo náskok ANO. To by nyní získalo 33 procent hlasů a Spolu 20,5 procenta. Vyplývá to z aktuálního volebního modelu agentury Median. Hnutí SPD poskočilo od března na třetí příčku. Odsunulo tak na čtvrté místo STAN. Do Sněmovny by se dostali také Motoristé, Piráti a uskupení Stačilo!.
Dočkali jsme se stanovení termínu sněmovních voleb, které dostávají vlivem zásadního tektonického posunu zemských desek, vyvolaného zvolením Donalda Trumpa, zvláštní význam. Evropa, hovící si ve srovnání s většinou světové populace v přepychu a zahleděná do své výlučnosti, nečekala, že přijde tak radikální změna ekonomického a společenského paradigmatu. Připravena byla jen Itálie v čele s energickou a zdravým rozumem vybavenou premiérkou Giorgií Meloniovou a také Orbánovi Maďaři. Relativně umně lavírují ještě Poláci, kteří už před drahným časem vsadili vše na vztahy s Amerikou.
Vláda premiéra Petra Fialy načíná poslední fázi svého mandátu. Volby do sněmovny prezident Petr Pavel vyhlásil na 3. a 4. října, s připočtením letních prázdnin a předvolební kampaně je tak prostor pro prosazování nových zákonů minimální. Část klíčových předpisů, na kterých si koalice v minulosti zakládala, se už nestihne projednat vůbec. Ministři i poslanci to otevřeně přiznávají, zatímco opozice se nezdráhá mluvit o čtyřech promarněných letech.
Vláda Petra Fialy (ODS) pošle do sněmovny návrh rozpočtu na příští rok do 30. září. Projednávat už ho ale bude nové složení dolní komory. K této situaci dochází již po několikáté z důvodu posunutí termínu voleb, které způsobily v minulosti volby předčasné. Podle Národní rozpočtové rady (NRR) i ekonomických expertů politických stran je tento souběh nešťastný, nelze ho ale žádným způsobem řešit. Podle SPD by se nicméně termín voleb měl vrátit do června.
V letošních volbách mají šanci se do sněmovny v extrémním případě dostat zástupci 16 stran a hnutí. Poslaneckých klubů by sice mělo zpočátku vzniknout méně (zřejmě maximálně devět), nicméně i tak se experti shodují, že by v takovém případě došlo k omezení stability jakékoliv vlády, snížení politické kultury a paralýze sněmovny. Na vlastní poslanecký klub jsou potřeba tři poslanci, což by různé jednotlivé strany v rámci koalic mít mohly. Otazník visí nad SOCDEM, která o své strategii ještě jedná. Hnutí Přísaha chce kandidovat samostatně a v průzkumech je hluboko pod hranicí vstupu do sněmovny.
V současné době počítáme s tím, že budeme kandidovat samostatně. Pro Echo24 to řekl šéf hnutí Přísaha a senátor Robert Šlachta. Odmítl tak spekulace, že postoupilo jednání ohledně zařazení kandidátů hnutí na kandidátky hnutí ANO. Že žádná taková dohoda není, Echu řekl také stínový premiér a pražský lídr hnutí ANO Karel Havlíček. Přísaha jednala o spolupráci také se SOCDEM. O postupu hnutí Přísaha pro letošní volby se zdá být jasno.
