Předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomio Okamura si přeje, aby atmosféra ve Sněmovně byla lepší než v uplynulém volebním období. Novinářům po dnešním zvolení předsedou dolní komory Parlamentu řekl, že k tomu sám chce ze své nové role přispět. Ocenil podporu 107 poslanců v dnešní tajné volbě, ve které porazil Jana Bartoška (KDU-ČSL) s 81 hlasy. Okamura uvedl, že zvolení bere se vší pokorou a podpory si váží.
Místopředsedy Sněmovny poslanci zvolili v dnešním prvním kole tajné volby Patrika Nachera (ANO) a Jiřího Bartáka (Motoristé). Kandidát občanských demokratů Jan Skopeček a Pirátka Olga Richterová neuspěli. Budou se účastnit druhého kola, které se uskuteční z poslaneckého rozhodnutí na návrh předsedkyně klubu ANO Taťány Malé příští týden v pátek na druhé schůzi dolní komory.
Představitelé končící vládní koalice se obratem ostře vymezili proti zvolení Tomia Okamury (SPD) šéfem sněmovny. Hovoří mimo jiné o tom, že si Okamura udělal kariéru na vyvolávání strachu, ale také o tom, že jeho volbou byl stvrzen pak o nevydávání mezi ním a šéfem ANO a pravděpodobným premiérem Andrejem Babišem (ANO). Oba politiky žádají soudy vydat k trestnímu stíhání. Okamura získal 107 poslaneckých hlasů ze 197 odevzdaných, oznámil předseda volební komise Martin Kolovratník (ANO).
Předsedou sněmovny byl podle očekávání zvolen šéf SPD Tomio Okamura. Získal většinu hlasů (celkem 107) budoucí vládní koalice, tedy hnutí ANO, Motoristů sobě a SPD. Informoval o tom předseda volební komise Martin Kolovratník (ANO). Volby se účastnilo 197 poslanců a poslankyň, je tedy možné, že zbývající poslanec budoucí koalice nebyl přítomen, nebo pro sebe nehlasoval sám Okamura. Pro protikandidáta Jana Bartoška (KDU-ČSL) hlasovalo 87 poslanců.
Poslanecká sněmovna ve středu po jednodenní pauze pokračuje ve své ustavující schůzi, jejímž hlavním bodem je volba předsedy dolní komory Parlamentu. Na tuto funkci je nominován předseda SPD Tomio Okamura, kterého do čela sněmovny chtějí prosadit poslanci vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů. Proti jeho kandidatuře se ale ostře vymezují představitelé bývalé vládní koalice i části opozice. Rozpravu k volbě zahájil premiér v demisi Petr Fiala (ODS), který Okamuru nešetřil.
Piráti ve sněmovně ostře kritizovali vznikající vládu Andreje Babiše (ANO) za to, že je obešla při obsazování pozic ve sněmovně, které by jim měli jako čtvrtému nejsilnějšímu klubu podle tradičních zvyklostí záležet. Podle kandidátky na místopředsedkyni sněmovny Olgy Richterové (Piráti) by by bylo dobré, kdyby se předsedou dolní komory nestal šéf SPD Tomio Okamura, nicméně strana chce odpovědi i od alternativního kandidáta Jana Bartoška (KDU-ČSL). T
Poslanecká sněmovna ve středu pokračuje v ustavující schůzi po říjnových volbách. Hlavním bodem jednání je volba nového předsedy dolní komory. Favoritem vznikající koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů je šéf SPD Tomio Okamura, proti němuž staví KDU-ČSL svého zkušeného poslance Jana Bartoška. Z opozičních lavic zároveň zazněly zkazky, že by se osmnáctičlenní Piráti mohli pokusit volbu obstruovat – ti to ale rázně odmítli.
Nově zvolená poslankyně za SPD Irena Němcová čelí nařčení z plagiátorství. Předmětem sporu je její diplomová práce, kterou v roce 2008 obhájila na brněnské soukromé Vysoké škole Sting, díky čemuž se stala držitelkou vysokoškolského titulu Ing. Vyplývá to z analýzy provedené odborníkem na odhalování plagiátů Janem Machem z Vysoké školy ekonomické v Praze, kterou si nechal vypracovat server iRozhlas.cz.
Ustavila se nová sněmovna a současně ANO, SPD a Motoristé předložili návrh programového prohlášení vlády. Text potvrzuje, nebo aspoň nevyvrací starší hypotézu Petra Macinky, že Andrej Babiš je programově tvárný a že bude nanejvýš záležet na tom, kdo s ním vládu sestaví. Pokud soudíme podle programového prohlášení, je na spadnutí vznik mnohem pravicovější vlády, než jaká vládne dosud. Pro dělení na pravici a levici je dnes víc než míra zásahů státu do ekonomiky důležitější míra zásahů do ostatních oblastí života a také míra státní suverenity vůči nadnárodním institucím.
Jeden měsíc od chvíle, kdy se otevřely volební místnosti, stvrdily tři strany vznikající vlády koaliční smlouvu. V novináři zaplněném reprezentačním sále Poslanecké sněmovny, konkrétně v místnosti přiléhající ke kanceláři předsedkyně dolní parlamentní komory, zasedli ve 13 hodin ke třem vyhotoveným kopiím předsedové stran a předsedové poslaneckých klubů. Před zraky „českých maršálků“ shlížejících z obrazů vzali Andrej Babiš (ANO), Tomio Okamura (SPD) a Petr Macinka (Motoristé sobě) do rukou ty nejlevnější propisky a podepsali papír ve zdobených deskách.
První zasedací den nové sněmovny se rozhodl využít šéf Motoristů Petr Macinka k urovnání staré osobní při, když předsedkyni Trikolory Zuzaně Majerové předal objemnou kytici. Chtěl se tím omluvit za velmi vulgární výraz, který v minulosti na její adresu použil. Macinka loni v únoru, v období před volbami do Evropského parlamentu, ve vysílání internetové televize XTV o Majerové prohlásil, že "Zuzana je samozřejmě pí*a hloupá".
Nastupující vládní koalice v koaliční smlouvě potvrdila, že místo předsedy Poslanecké sněmovny připadne SPD. Místo tak pravděpodobně obsadí Tomio Okamura. To se setkalo s tvrdou kritikou poslanců současné vlády. Ti upozorňují, na jeho politické postoje, které označili za extrémní, a také na to, že Okamura čelí trestnímu stíhání. To je například podle Petra Fialy nepřijatelné. „Dosud se nestalo, že by Sněmovnu řídil a reprezentoval zástupce subjektu, který nezískal ani osm procent ve volbách.
Českou politiku čeká tento týden zásadní přelom. V pondělí 3. listopadu ve 14 hodin se poprvé sejde nově zvolená Poslanecká sněmovna. Ve stejný den podepíší představitelé hnutí ANO, SPD a Motoristů koaliční smlouvu, která má formálně potvrdit vznik nové vládní většiny v čele s Andrejem Babišem. V úvodu schůze složí poslanci slib a ustaví první výbory, ve středu 5. listopadu pak v tajné volbě zvolí vedení dolní komory. Předsedou sněmovny se má stát šéf SPD Tomio Okamura.
V okamžiku, kdy bude zvolen nový předseda Poslanecké sněmovny, dá vláda Sněmovně k dispozici návrh státního rozpočtu na příští rok. V diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct to dnes řekl předseda KDU-ČSL a ministr zemědělství Marek Výborný. Dosluhující vláda Petra Fialy (ODS) dříve považovala opětovné předložení návrhu rozpočtu Sněmovně za zbytečné. Připomínala, že strany sestavující nový kabinet návrh rozpočtu před volbami kritizovaly.
Všech 108 poslanců vznikající koalice bude muset podepsat dodatek koaliční smlouvy, ve kterém se zavážou dodržovat vše, co ze smlouvy vyplývá. Tedy i to, že předsedou Sněmovny se stane šéf SPD Tomio Okamura, píše server iDNES.cz. Okamurův protikandidát Jan Bartošek (KDU-ČSL) bude mít zřejmě podporu většiny končící vládní koalice, která má ve Sněmovně menšinu s tím, že část jednání má ještě před sebou.
Po volebním období, které vstoupilo do historie rekordními obstrukcemi, nočními schůzemi a vystoupeními trvajícími celé hodiny, se Sněmovna zřejmě dočká úprav svých pravidel. Nová vládní koalice ANO, SPD a Motoristů chce změnit jednací řád tak, aby dolní komora fungovala efektivněji a nemohlo docházet k blokování programu. Na samotném principu změny panuje překvapivá shoda napříč stranami, spor se však vede o motivaci a načasování.
Kozel zahradníkem, dárek pro Kreml či symbol úpadku. Těmito slovy dnes komentovali politici končící vládní koalice fakt, že formující se vládní koalice navrhne do čela Sněmovny šéfa SPD Tomia Okamuru. Nebývale ostrý přitom byl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), který sám chce být místopředsedou dolní parlamentní komory. Přitom někteří poslanci SPD mají právě s jeho nominací také problém, jak již dříve v tomto týdnu popsalo Echo24. V tajném hlasování o předsedu vyzve Okamuru lidovec Jan Bartošek.
Starosta Sokolova a náměstek hejtmanky Karlovarského kraje Petr Kubis (ANO) odmítne funkci poslance. Tu se mu podařilo získat v říjnových volbách z posledního místa kandidátky, oznámil na facebooku Kubis. Uvedl, že se zvolením poslancem nepočítal a v obou svých funkcích v komunální politice má rozdělané hodně práce, kterou by rád dokončil. Místo poslance s největší pravděpodobností přijme lékař Jiří Penc, který byl na kandidátce ANO pátý.
Ve sněmovně s největší pravděpodobností vzniknou dva nové podvýbory, konkrétně pro duševní zdraví a pro ochranu zvířat. Jejich vznik podporuje nejen opozice, ale také hnutí ANO, které v současné době vyjednává s SPD a Motoristy sobě o vzniku nové vlády. Pro Echo24 to potvrdila šéfka poslanců hnutí ANO Taťána Malá. Nově zvolená pirátská poslankyně Katerina Demetrashvili pro Echo24 minulý týden řekla, že probíhá vyjednávání o vzniku podvýboru pro duševní zdraví.
Při příležitosti výročí vzniku Československa se dnes veřejnosti otevřou v Praze Sněmovna i Senát. Lidé se také mohou podívat třeba do historických budov některých ministerstev. V některých případech budou mít návštěvníci prohlídky i s komentářem průvodců a průvodkyň. Vstup na tyto netradiční prohlídky památek je zdarma. U příležitosti státního svátku se lidé mohou podívat od 09:00 do 16:00 do sídla Sněmovny na Malé Straně. Prohlídky začínají u vchodu ve Sněmovní ulici 4.
Již za týden čeká českou Poslaneckou sněmovnu ustavující schůze, kterou svolal prezident Petr Pavel. Během ní si poslanci v tajné volbě zvolí nové vedení své dolní parlamentní komory: dle dosavadních informací pět lidí, což by bylo snížení o dvě místopředsednická křesla oproti proběhlému období. Rýsuje se ovšem první spor: někteří poslanci hnutí SPD, které jedná o budoucí vládě s ANO a Motoristy sobě, se vymezují vůči předsedovi STAN Vítu Rakušanovi coby kandidátovi na pozici místopředsedy sněmovny.
Teprve dvaadvacetiletá pirátská poslankyně Katerina Demetrashvili, jedna z nejmladších tváří nové Sněmovny, se stala předmětem diskuzí na sociálních sítích. V posledních dnech vzbudila pozornost nejen svým věkem a studentským statusem, ale i veřejnou aktivitou. Na síti X (dříve Twitter) se v posledních dnech stala terčem ostré kritiky kvůli výrokům namířeným proti zkušenému poslanci ODS Marku Bendovi. Diskuzi dále rozvířily i starší příspěvky z jejích účtů.
Na Pirátech si smlsla vznikající vládní koalice a ve sněmovně je nepustila do vedení žádného výboru, nedostali ani pozici ve vedení dolní parlamentní komory. Opoziční strana iniciovala jednání s další subjekty někdejší pětikoalice o neférovém rozdělení, od kolegů je ale ticho po pěšině, sami prý mají málo. Případně Pirátům příkoří snad i dokonce přejí. „Posty ve vedení výborů se dělí podle výsledků voleb. Proporcionálně,“ uvedla na svém profilu na síti X Olga Richterová, nová šéfka poslaneckého klubu Pirátů.
Lidovci mířící do opozice navrhnou do volby předsedy Sněmovny bývalého místopředsedu dolní komory Jana Bartoška. Po dnešním jednání poslanců KDU-ČSL to novinářům řekli stranický předseda Marek Výborný a šéf sněmovní frakce Tom Philipp. Lídr SPD Tomio Okamura, kterého by měla podle dosavadních spekulací nominovat do čela Sněmovny vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů sobě, je pro poslance KDU-ČSL nepřijatelný.
Ministr pro místní rozvoj a dvojka kandidátky STAN v Karlovarském kraji v říjnových sněmovních volbách Petr Kulhánek (za STAN) podal návrh na kontrolu výpočtu při přikázání mandátů ve druhém skrutiniu. Kvůli přepočtu Karlovarský kraj přišel o jeden z pěti mandátů a po volbách má čtyři poslance. O stížnosti by měl rozhodnout Nejvyšší správní soud v Brně. Jestli by se případný úspěch stížnosti projevil ještě přepočtem mandátů v nedávných volbách, ale není jasné, řekl Kulhánek.
Občanští demokraté už mají po volbách víceméně jasno o svých ambicích při rozdělování klíčových funkcí v nové Poslanecké sněmovně i v rámci stranického vedení. Strana skrze svého staronového předsedu poslaneckého klubu Marka Bendu oznámila, že na post místopředsedy Sněmovny nominuje dosavadního vicepremiéra a šéfa rozpočtového výboru Jana Skopečka, výbor pro evropské záležitosti by mohla vést dosluhující ministryně spravedlnosti Eva Decroix, výbor pro bezpečnost další exministryně Jana Černochová a kontrolní výbor poslanec Jakub Janda.
Zástupci stran vznikající koalice by měli vést deset sněmovních výborů. Hnutí ANO má mít předsedu pěti výborů, hnutí SPD tří a Motoristé dvou výborů. Vyplývá to z informací, které na dotaz médií sdělila předsedkyně klubu ANO Taťána Malá. Opozičním stranám má připadnout řízení osmi výborů, konkrétně volební koalici Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) a hnutí STAN. Piráti vyjdou podle představ pravděpodobné budoucí koalice naprázdno.
Letos již počtvrté nastala situace, kdy návrh státního rozpočtu na další rok předložila končící vláda a schvalovat ho bude muset už nová sněmovna, respektive vláda. Letos je navíc situace podle Národní rozpočtové rady bezprecedentní v tom, že odcházející vláda Petra Fialy (ODS) odmítá nové sněmovně svůj návrh znovu poslat. Řešením podle největších sněmovních subjektů není změnit některé volební období tak, aby se termín vrátil do jarních měsíců, kde byl do roku 2013. Hnutí ANO označuje chování končící vlády za sobecké.
Sněmovní kancelář předpokládá, že na odchodném pro bývalé poslance vyplatí celkem asi 57,5 milionu korun. Částka vyplacená po předminulých volbách před čtyřmi lety byla o něco nižší. Uvedla to mluvčí Martina Lustigová. Na odchodné pro letošní a příští rok by měla mít sněmovna celkem přibližně 61,7 milionu korun. Poslanci, kteří v letošních volbách mandát neobhajovali, nebo jej neobhájili, dostanou odchodné začátkem příštího roku. Výše se odvíjí od posledního měsíčního platu a od počtu let ve funkci.
Předvolební průzkumy volebních preferencí v roce 2025 se od skutečných výsledků lišily výrazněji než při volbách do Poslanecké sněmovny před čtyřmi lety. Vyplývá to ze srovnání posledních modelů agentur NMS, Ipsos, STEM a Median s konečnými výsledky hlasování. Hnutí ANO nakonec ve volbách získalo 34,5 procenta hlasů, zatímco všechny zářijové průzkumy mu přisuzovaly nižší hodnoty – mezi 29,3 a 32,6 procenta.
