Zatímco primární pozornost tento týden přitahuje spor mezi prezidentem Petrem Pavlem a ministrem zahraničních věcí Petrem Macinkou (Motoristé sobě), ve sněmovně i na vládě se probírají klíčové zákony, které mohou mít zásadní dopady na životy lidí v České republice. Mezi nimi je například příprava důchodové novely, která zvýší valorizace a zastropuje věk odchodu do důchodu na 65 letech, přímo ve sněmovně už nyní poslanci řeší stavební zákon či změnu služebního zákona.

Porušení zákona? V rozpočtu jsou zásadní konkrétní čísla

Už v pondělí vláda představila návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard. Okamžitě se rozjela poměrně vyostřená debata ohledně toho, zda konkrétní deficit porušil zákon o rozpočtové odpovědnosti. Národní rozpočtová rada říká, že návrh je v příkrém rozporu se zákonem, ministryně financí Alena Schillerová (ANO) zase uvádí, že NRR je politicky zaujatá.

Zajímavější je ale pohled na některá konkrétní čísla. Třeba v kapitole ministerstva obrany se výdaje snížily o 21 miliard korun. Celkové obranné výdaje by podle Babiše měly dosáhnout 2,11 procenta hrubého domácího produktu (HDP), předchozí vláda je očekávala 2,35 procenta HDP.

Výdaje vzrostly v kapitole ministerstva práce a sociálních věcí o 17 miliard korun, kde podle vlády chyběly i prostředky na mandatorní výdaje, včetně penzí. Transfery ministerstva dopravy do Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) se zvýšily o 26 miliard korun, podle premiéra Andreje Babiše (ANO) to umožní zachovat tempo výstavby silniční a železniční sítě. Rostou také výdaje na podporované zdroje energie (POZE) o 7,3 miliardy korun, naopak stát letos nebude poskytovat půjčku 18,3 miliardy korun na stavbu nových jaderných bloků elektrárny Dukovany, protože zatím Evropská unie neschválila veřejnou podporu pro tento projekt.

Úřadu vlády podle návrhu klesnou výdaje proti loňsku o zhruba 240 milionů korun, prezidentské kanceláři o 460 milionů a Poslanecké sněmovně o téměř 20 milionů korun. O zhruba 34 milionů korun vzrostou výdaje navržené pro Senát.

Bez zajímavosti není ani snížený rozpočet Státního fondu životního prostředí (SFŽI) z 12 na zhruba 5,5 miliardy. Předchozí vláda podle ministra zahraničí a dočasně pověřeného ministra životního prostředí Petra Macinky (Motoristé) totiž nadhodnotila příjmy z emisních povolenek. Z fondu jsou hrazené například programy jako Nová zelená úsporám a Nová zelená úsporám Light. Ty nyní čekají zásadní změny a je možné, že žadatelé nedostanou žádnou nebo jen minimální přímou finanční podporu, má se jít spíše cestou zvýhodněných bankovních úvěrů.

Zákon o státních zaměstnancích prošel prvním čtením

Sněmovna ve čtvrtek řešila zrušení služebního zákona a jeho nahrazení zákonem o státních zaměstnancích, které má podle koalice přispět k pružnosti státní správy a usnadnit její řízení. Zákon má urychlit přijímání a odchody ze státní správy, což podle ní přinese i úspory. Kritici se obávají ohrožení nezávislosti státní správy. Sněmovna po téměř osmi hodinách jednání návrh v prvním čtení podpořila.

Předloha mimo jiné ruší takzvaný bazén, tedy tříměsíční dobu, po kterou berou úředníci na odchodu až 80 procent platu. Zaměstnanci by mohli dostat výpověď na základě dvou nevyhovujících pracovních hodnocení, přičemž minimální odstup mezi nimi je v návrhu zkrácen z 60 na 20 dní. Při zrušení při systemizaci by se stát mohl zbavit úředníka hned. Nezákonnému postupu se bude moci pracovník bránit soudní žalobou.

Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů si chce podle opozičních předáků zákonem o státních zaměstnancích, který má nahradit služební zákon, narychlo podmanit státní správu a účelově přidělovat dotace.

Novela stavebního zákona má urychlit výstavbu

Poslanci ve středu asi čtyři hodiny strávili debatou nad koaliční novelou stavebního zákona, která má kromě jiného zavést státní stavební správu a urychlit stavební řízení. Pod novelou je podepsáno deset koaličních poslanců v čele s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) popsala, že základním cílem a principem navrhovaných změn je upravit oblast povolování staveb a dalších záměrů vyžadujících povolení podle stavebního zákona. V reakci na dotazy opozice informovala, že jedná o připomínkách s ostatními resorty, profesními komorami i územními partnery.

Opoziční poslanci několikrát navrhli vrátit novelu předkladatelům k dopracování. Poukazovali třeba na to, že novela neprošla řádným připomínkovým řízením a chybí analýza dopadů. Uváděli také, že chybí takzvaná lobbistická stopa, tedy seznam lobbistů a lobbovaných, kteří se na vypracování zákona podíleli. Vytýkali mu i podle nich nevyčíslené dopady na veřejné rozpočty.

Mrázová i další koaliční řečníci se naopak novely zastávali. „Zjednodušíme také byrokracii nejen pro vyhrazené státní stavby, ale i pro běžné stavby, pro každého investora a stavebníka, ať je jím obec, stát, podnikatel, neziskový sektor nebo občan,“ řekla mimo jiné. Zákona se zastal i jeho spolupředkladatel Vojtěch Krňanský (za Motoristy). „Znovu zopakuji to, že na zpracování jsme se podíleli v nejužším týmu jako lidé, jako skuteční starostové, kteří máme tu zkušenost z těch místních samospráv a máme taky zkušenost s tím, jak je složité v naší zemi postavit školku, školu, dětské hřiště nebo kus chodníku,“ uvedl.

MPSV připraví důchodovou novelu se stropem věku i vyšší valorizací

Ministerstvo práce připraví v brzké době návrh důchodové novely se zastropováním penzijního věku na 65 letech, návratem k valorizaci o polovinu růstu reálných mezd místo třetiny, s navyšováním důchodu za práci v penzi a se zvednutím penze podle věku. Norma by mohla platit od příštího roku. Novinářům to ve středu řekl ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Vláda ANO, SPD a Motoristů v programovém prohlášení změny slíbila. Zrušila by tak část důchodové reformy k udržitelnosti systému penzí, kterou prosadila minulá vláda.

„Budeme připravovat novelu, která bude mít uvnitř zastropování věku odchodu do důchodu na 65 letech. Bude tam změna ve valorizaci z jedné třetiny na jednu polovinu reálných mezd. Budeme chtít rozšířit věkově podmíněné valorizace u nejstarších seniorů, a to v 80 letech věku o pětistovku. Potom chceme přijít s masivní podporou pracujících seniorů,“ uvedl Juchelka.

Důchodový věk se zvedá už léta, a to ročně u mužů o dva měsíce a u žen o čtyři i o šest měsíců. Na 65 let se dostane ve 30. letech. Podle reformy minulé vlády by mělo posouvání věku pokračovat do 67 let pomalejším tempem než dnes, tedy o měsíc ročně. V 67 letech by se tak šlo do důchodu poprvé v roce v roce 2057. Minulý kabinet prosadil i návrat k dřívější mírnější valorizaci o třetinu reálných mezd místo poloviny. Posun věku i menší přidávání brzdí růst výdajů a přispívají k udržitelnosti penzí při stárnutí společnosti. Ministr Juchelka už dříve uvedl, že je ale podstatná hlavně solidarita.

Změny považují ekonomové za problematické, podle Národní rozpočtové rady zahraniční ratingové agentury a investoři považují změny v důchodovém systému za výrazně větší problém než porušení zákona o rozpočtové odpovědnosti.

Delší výplata původní výše pro žadatele o superdávku

Ministr Juchelka také informoval, že vyplácení nové superdávky, která nahradila čtyři nynější příspěvky, by se mohlo pro dosavadní příjemce pomoci od státu o čtvrt roku odložit. Nynější částku by tak pobírali až do července místo do dubna. Důvodem odkladu je náročnost přepočtu podpory. Norma by podle návrhu po zrychleném projednání měla začít platit na konci března.

Reforma dávek začala platit loni od října. Superdávka nahradila příspěvky a doplatky na bydlení, příspěvky na živobytí a dětské přídavky. Jejich příjemci měli o superdávku do konce loňska požádat, aby mohli peníze od státu dál pobírat do konce dubna do přepočítání podle nových pravidel. Úřad práce dostal 333 800 žádostí od dosavadních příjemců dávek.

Úprava jednacího řádu kvůli obstrukcím

Ve čtvrtek také proběhlo úvodní kolo debaty ke změnám sněmovního jednacího řádu k omezení možností obstrukcí. Navrhovaná změna sněmovních pravidel například omezuje řečníky při navrhování změn programu schůze a dává sněmovně širší pravomoc v omezení řečnické doby při projednávání předloh. Změny připravila skupina zákonodárců vládní koalice a ODS s cílem snížit možnost obstrukcí. Podle některých opozičních frakcí by měly změnit platit až od příštího volebního období, nikoli téměř okamžitě po vyhlášení novely ve sbírce.