Vedle neustálých tahanic mezi Motoristy sobě, prezidentem a opozicí o obsazení pozice ministra životního prostředí ve veřejné diskusi trochu zapadá, jak to vypadá s nejdůležitějšími vládními zákony, které reálně změní život v Česku. Jak tedy kabinet Andreje Babiše pokročil v oblastech, jako jsou důchodová reforma, stavební zákon nebo boj proti daňovým únikům, které tvoří páteř jeho programového prohlášení?

Asi nejnadějnější je situace ohledně nového stavebního zákona, s nímž si vláda pospíšila tak, že ho přijala hned na svém prvním zasedání a ve sněmovně už koncem ledna prošel prvním čtením. Podle informací z poslaneckého klubu ANO je reálné, že koalice návrh během následujících tří měsíců „protáhne“ sněmovnou a schválí. Při prvním čtení na konci minulého měsíce trvalo projednání na plénu jedenáct hodin. Opozice nicméně nebyla jednotně proti, například z jejího největšího poslaneckého klubu ODS zaznívá, že strana chce některé body zákona v dalších čteních upravit, principiálně ale návrh neodmítá.

ANO touto předlohou v podstatě oprášilo návrh, který v roce 2021 připravila tehdejší ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. Co je podstatné: odborníci z Hospodářské komory, Svazu podnikatelů ve stavebnictví či Asociace developerů se shodují, že návrh by skutečně měl zrychlit tragicky dlouhá stavební řízení. Zákon zavádí princip jeden úřad, jedno řízení a jedno razítko, který ruší dosavadní dvojkolejnost a množství závazných stanovisek od různých institucí. Zrychlit výstavbu by mělo také zrušení některých ekologických a stavebních předpisů a norem, zákon například ruší ochranná pásma památkových rezervací a zón.

Úředníci, kteří v současnosti rozhodují o výstavbě, se mají přesunout pod nově vzniklý Úřad rozvoje území ČR se sídlem v Praze, o němž se i proto mezi politiky často mluví jako o „superúřadu“. Pod ním bude 14 úřadů v krajích a pod nimi dalších 205 územních pracovišť v obcích s rozšířenou působností. Podle novely budou moci vznikat i další územní pracoviště úřadu v dalších obcích podle místní potřeby. „Určitě je reálné, že ten zákon by měl zrychlit stavební řízení. Záleží ale také na tom, aby rychleji chtěli stavět i developeři. Protože developeři někdy nemají zájem, aby těch bytů bylo zásadně víc. Oni potřebují, aby byl převis poptávky,“ říká poslanec koaličního ANO Marek Novák. Právě developerům by změny měly pomoci.

Bydlení se stane veřejným zájmem – nicméně jen v případě, že půjde o velkou bytovou výstavbu. Konkrétně se v předloze mluví o stavbě, která přesáhne 10 tisíc metrů čtverečních. Pak bude moci být příslušný projekt označen za strategický, což by mělo usnadnit jeho povolení. Například proto, že o něm v příslušné nové struktuře nebudou rozhodovat územní pracoviště v obcích, ale rovnou centrála v Praze nebo kraji.

S tím se pojí kritika návrhu. „Mám pocit, nejen já, že je to spíš přizpůsobené velkým developerům na velké stavby. Moc to ale neusnadní malé bytové domy a výstavbu v obcích nebo v místech, kde chceme, aby lidé zůstávali žít,“ říká poslankyně STAN Eliška Olšáková, která je ale jinak také k předloze poměrně smířlivá. Původní návrh Kláry Dostálové z roku 2021 podle ní byl dobře připraven, problém ale je, že koalice do něj teď zahrnula mnoho pozměňovacích návrhů – a je otázka, jak to bude dohromady fungovat. Při čtení překvapí, že je do něj vložená například novela zákona o ochraně přírody, která zakazuje lov lišek pomocí norování. Koalice argumentovala, že návrh byl dostatečně projednán už před lety. Pokud parlament zákon schválí, platit by měl od 1. ledna 2027, přičemž část změn má nabíhat už v průběhu roku 2026.

Důchodový brainstorming

V průběhu roku 2027 by pak mohla začít další z plánovaných velkých předloh Babišovy vlády – důchodová reforma. S jejími přípravami je ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka teprve na začátku. A je tak zatím otázkou, zda předloha přinese velké změny, nebo zůstane jen u parametrických úprav a splnění volebního slibu, kterým bylo zastropování věku odchodu do důchodu na 65 letech. „Bude to ještě minimálně na rok práce. Zatím jsme spíš v takové fázi brainstormingu,“ uvedl jeden z poslanců ANO, který si nepřál být jmenován. „Nejde jen o výdajovou stranu, řešíme příjmovou. Jak zatraktivnit třetí pilíř, různé důchodové fondy, aby ty peníze v nich byly uložené líp než teď. Protože většinu úročení sežerou poplatky,“ dodává poslanec. „Novela přinese změnu ve valorizaci z jedné třetiny na jednu polovinu reálných mezd. Budeme chtít rozšířit věkově podmíněné valorizace u nejstarších seniorů, a to v 80 letech věku o pětistovku. Potom chceme přijít s masivní podporou pracujících seniorů,“ popisuje pak základní obrysy změn ministr Juchelka.

Důchodový věk se zvedá už léta, a to ročně u mužů o dva měsíce a u žen o čtyři i o šest měsíců. Na 65 let se dostane ve 30. letech. Podle reformy minulé vlády by mělo posouvání věku pokračovat do 67 let pomalejším tempem než dnes, tedy o měsíc ročně. V 67 letech by se tak šlo do důchodu poprvé v roce 2057 – toto tedy chce Babišův kabinet zrušit.

Lze čekat, že kolem předlohy bude hodně vášní. Se stropem na důchodový věk nesouhlasí zaměstnavatelé. Poukazují na obří výpadek pracovních sil s odchodem silné generace Husákových dětí do důchodu. Mladší generace je podle nich nenahradí. Dnes je poměr asi tři pracující lidé na jednoho důchodce, v roce 35 to bude jen 2,1. Ekonomové pak zase varují před růstem výdajů a zadlužováním.

A kritický je také Juchelkův předchůdce v čele ministerstva práce a sociálních věcí Marian Jurečka. „Ta případná drobná pozitiva, například ještě větší podpora pracujících důchodců, kdy navážou na slevu, kterou jsme od loňska pro pracující důchodce zavedli, tak ta ani náhodou nevyváží ty destruktivní dopady na veřejné finance v budoucnu. Když to řeknu drsně, sice budou mít možná důchodci na dluh o pár stovek vyšší důchod, ale nebude se mít o ně kdo postarat,“ tvrdí lidovecký politik.

„Pokud koalice tyto změny prosadí, nedotkne se to negativně rozpočtu za jejich vládnutí, ale již od roku 2030 se začnou důsledky projevovat ve velmi rychlém zadlužování. Vláda jde proti logice, všechny vyspělé země světa, které mají podobnou demografii jako my, postupně zvyšují věk odchodu do důchodu nad 65 let,“ říká Jurečka.

Babišův kabinet se spoléhá na to, že Česká republika na tom z pohledu aktivních sil na trhu práce je v evropském kontextu poměrně dobře. „V současnosti vydává ČR na důchody cca osm procent hrubého domácího produktu. Země jako Itálie, Francie nebo Rakousko 14 až 16 procent HDP. Podle prognózy Národní rozpočtové rady bude ČR i v době největší demografické zátěže okolo roku 2060 vydávat na penze cca 11,5 procenta HDP a bude na tom v tomto ohledu lépe než vyspělé země dnes,“ uvádí ministerstvo financí.

Důchodovou reformu chce Babišova vláda schvalovat po částech – jako první by mělo přijít zastropování hranice na 65 let, což je v zásadě nejjednodušší krok, pak Juchelka plánuje ambicióznější změny související se zmíněnou podporou pracujících důchodců nebo zatraktivněním penzijních připojištění. Tyto ambicióznější změny jsou totiž provázané s dalšími před volbami často zmiňovanými plány Babišovy vlády, jako byl boj s šedou ekonomikou nebo elektronická evidence tržeb (EET) – od čehož si kabinet ročně slibuje 30 až 40 miliard korun navíc. Právě tyto změny by měly konečně přinést také snižování schodku státního rozpočtu, o němž mluví hlavně Motoristé sobě. Byť i ti už z původního plánu mít na konci volebního období rozpočet vyrovnaný ustoupili.

Služební zákon už brzy

Návrh nové verze EET chce mít ministryně financí Alena Schillerová připravený do konce února, letos v říjnu hodlá spustit pilotní projekt, od příštího ledna pak má začít ostrý provoz. Samozřejmě – pokud se vše stihne schválit. Nový systém má být celkově mnohem „digitálnější“ než původní EET, která platila v letech 2016 až 2022. Nově nebude třeba tisknout papírové účtenky, místo tabletů nebo pokladny bude stačit aplikace v telefonu, která má být k dispozici od státu zdarma a k jejímu používání nebude nutné být on-line.

Původní EET prosadilo ANO ve vládě Bohuslava Sobotky. A právě z této vlády pochází také služební zákon, což je změna, na niž Babišův kabinet tlačí podobně jako na novelu stavebního zákona. Volí proto také stejnou taktiku – místo klasického vládního návrhu, který musí projít kolečkem takzvaného meziresortního připomínkového řízení, změny předložila formou poslaneckého návrhu. Ten už má za sebou poměrně vyhrocené první čtení – podle opozice zákon posílí vliv ministrů a jejich možnosti zbavit se pro ně nepohodlných úředníků. Politicky citlivé jsou zejména pozice náměstků a ředitelů odborů. A je fakt, že ti už nově nebudou podléhat ochraně jako posledních jedenáct let, kdy bylo možné zrušit jejich pozici pouze ze zákonem taxativně vymezených důvodů. Například při takzvaných systemizacích, které mohly být nanejvýš dvakrát do roka, při nevyhovujícím hodnocení nebo porušení povinností. „Vracíme státní službu zpátky na koleje pracovního práva a pracovník je chráněn v rámci zákoníku práce. Tady jsou některé prvky navíc, jako je pravidelné osobní hodnocení, dvojnásobné odstupné, ale základní ochrana zůstává stejná,“ oponuje poslanec ANO Radek Vondráček.