Nejen česká policie upozorňuje na novou vlnu podvodů realizovaných přes aplikace jako WhatsApp, ve které se pachatelé vydávají za rodinné příslušníky a získávají od důvěřivých lidí statisíce korun. Základní scénář je přitom opakovatelný a dobře známý: na mobil oběti přijde zpráva typu „Ahoj mami, mám nové číslo…“, po krátké konverzaci následuje naléhavá žádost o převod peněz nebo zaplacení „účtu“. Policie už eviduje desítky případů a škody se pohybují v řádech desítek až stovek tisíc korun.

„Pozor na podvodné zprávy na WhatsAppu: ‚Mami, mám nové číslo…‘“ — zní oficiální výstraha Policie ČR. Policie přitom shrnuje i typické znaky útoku: útočníci často volí zahraniční předvolby (např. +33), oslovují obecně („mami“, „tati“), vyvíjejí tlak na rychlé jednání a slibují brzké vrácení peněz. V mnoha případech tak podle policie přijdou oběti — často senioři — o celé úspory.

Jak podvod funguje

Policie uvádí opakující se postup: zpráva z neznámého čísla s výzvou k dalšímu kontaktu → navázání krátké konverzace bez použití rodinných jmen → naléhavá žádost o peníze („rozbil se mi telefon“, „musím zaplatit účet, pošli teď hned“) → rychlý převod na anonymní účet nebo nákup předplacených voucherů. V některých případech hlásili policisté z Územního odboru Praha-venkov – VÝCHOD během léta 2025 dvacet tři podobných případů; u několika z nich lidé odeslali celé úspory.

Policie proto radí: ověřte si, kdo vám píše — zavolejte na dřívější známé číslo nebo použijte jiný kanál komunikace; položte kontrolní otázku, kterou zná pouze skutečný příbuzný; nikdy neposílejte peníze, dokud nemáte jistotu; podezřelý účet ihned zablokujte a nahlaste v aplikaci. Policie také chystá osvětové materiály a videa v rámci kampaně „Tohle radši nezkoušejte!“.

Továrny na podvod

Investigativní reportáže, které se problémem zabývají, varují, že za mnoha podobnými zprávami nestojí jen jednotliví kyberpodvodníci, ale celá průmyslová odvětví organizovaného zločinu. Deník Bild popisuje rozsáhlé „scam-fabriky“, tedy továrny na podvod v jihovýchodní Asii. Jde o uzavřené komplexy, kde stovky až tisíce lidí v režimu směn posílají falešné zprávy, provozují „romance scams“ (snaha o podvod přes zdánlivé navázání romantického vztahu na dálku), vytvářejí falešné investiční stránky a podvodné reklamy.

Reportáž popisuje i těžké selhání lidských práv v těchto areálech: oběti, které byly nalákány falešnými nabídkami práce, jimž byly následně zabaveny pasy a telefony, byly vystaveny nucené práci, bití a dalším trestům, pokud „neplní kvóty“. Razie a mezinárodní tlak v posledních měsících přinesly některé záchrany a zablokování provozu — přesto jsou podle reportů stovky tisíc lidí v takových centrech v Thajsku nebo Malajsii zapojeny do podvodné činnosti.

Nenechat se vtáhnout do časové tísně

Zástupci bankovních institucí, které se na prevenci podvodů aktivně podílejí, varují před emoční manipulací a tlakem na okamžité rozhodnutí. „V hektickém předvánočním období jsou kybernetičtí podvodníci nejaktivnější. Využívají toho, že lidé často nakupují, jsou roztržití a neověřují si informace. Když k tomu přidají emoční manipulativní techniky a tlak na okamžitá rozhodnutí, zvyšuje se šance, že oběť podlehne,“ říká Petr Vosála, manažer bezpečnosti digitálních kanálů ČSOB.

Vosála doplňuje praktickou radu: „Důležité je nikdy se nenechat vmanipulovat do časové tísně a tlaku a všechny informace si ověřit. Například zavoláním na telefonní číslo rodinného příslušníka, za kterého se útočník vydává. V případě pochybností mohou klienti ČSOB kdykoli zavolat na bezplatnou Linku pro hlášení internetových podvodů.“

Co si zapamatovat

• Neposílejte peníze na základě jediné zprávy z neznámého čísla.
• Vždy ověřte identitu jiným kanálem (hovor na známé číslo, SMS, osobní kontakt).
• Položte kontrolní otázku, kterou zná jen skutečný příbuzný.
• Blokujte a hlaste podezřelé kontakty v aplikaci; obracejte se na policii.
• Mluvte o riziku s prarodiči a rodiči — prevence v rodině je často účinnější než policejní zásah.

Policie i banky zároveň upozorňují, že pouhá individuální opatrnost nestačí — problém, který modelově popisují i investigativní reportáže o továrnách na podvod, vyžaduje i mezinárodní koordinaci.