Čínská národní jaderná společnost (CNNC) v krátkém sledu po sobě oznámila dva zlomové experimenty v oblasti jaderné energetiky. Podařilo se jí úspěšně otestovat dvě patnáctimegawttové jednotky využívající oxid uhličitý v superkritickém stavu pro výrobu elektřiny. V listopadu pak oznámila úspěšnou výrobu elektřiny za pomoci reaktoru na roztavené soli využívajícího thorium. Výhoda tohoto reaktoru je především ve větší dostupnosti thoria, kterého je na světě přibližně třikrát více než uranu. Informuje například Newsweek.

Čína spustila první komerční energetický systém na světě, který místo tradiční páry využívá k výrobě elektřiny superkritický oxid uhličitý. Průlomová technologie vyvinutá státní společností China National Nuclear Corporation (CNNC) byla připojena k síti v ocelárně v provincii Kuej-čou na jihozápadě země. Zařízení přeměňuje odpadní teplo z výroby oceli přímo na elektřinu – a podle odborníků může zásadně proměnit budoucnost energetiky.

Nové zařízení, složené ze dvou patnáctimegawattových jednotek, pracuje s CO₂ ve stavu, kdy má vlastnosti částečně kapaliny i plynu. Díky tomu dokáže přenášet teplo účinněji než vodní pára, která dnes pohání většinu turbín. CNNC tvrdí, že systém je až o polovinu efektivnější než současná parní technologie, a může najít využití v průmyslu, energetice i v budoucích mobilních či kosmických zdrojích. Klíčem k vytvoření superkritického oxidu uhličitého je jeho zahřátí nad jeho kritickou teplotu v prostředí vysokého tlaku.

Superkritický oxid uhličitý umožňuje zmenšit velikost turbín a dalších komponent, aniž by klesl výkon. To otevírá prostor pro použití v místech, kde je stísněný prostor zásadním omezením – například na lodích, v mobilních reaktorech nebo ve vesmírných aplikacích. Čínští vědci zároveň využili oxid uhličitý, který vznikl jako odpadní produkt při zpracování oceli. Podobné projekty testují i Spojené státy, které staví vlastní demonstrační provoz STEP v Texasu, ovšem tamní pilotní zařízení je zatím menší a ve fázi zkoušek.

Průlom přichází několik týdnů poté, co Čínská akademie věd oznámila, že se její experimentální jaderný reaktor na roztavené soli v poušti Gobi poprvé podařilo napájet palivem vyrobeným přímo z thoria. Čínským vědcům se podařilo v reaktoru vyrobit z thoria-232 uran-233. Thoriové reaktory slibují vyšší bezpečnost. Hlavní výhodou získání uranu z thoria je jeho větší dostupnost. Thoria je totiž na světě přibližně třikrát více, než uranu

Podle odborníků Čína díky rychlému tempu inovací výrazně posiluje svůj vliv v oblasti jaderných technologií. „Postupují velmi rychle a chtějí ukázat, že jejich program je nezastavitelný,“ uvedl pro The New York Times analytik Mark Hibbs z Carnegie Endowment. Čínské instituce říkají, že nejnovější testy poskytly první „reálná“ data o využití thoria v provozu, která mohou otevřít cestu k bezpečnějším a dostupnějším jaderným elektrárnám.