Kreml odmítá, že by chtěl napadnout členské státy EU či NATO. Rusko je připraveno to potvrdit i v právně závazném dokumentu. Americké zpravodajské služby se mýlí, pokud se domnívají, že ruský prezident Vladimir Putin se chce zmocnit celé Ukrajiny a částí Evropy, které byly součástí sovětského bloku, řekl dnes podle agentury Reuters mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Náměstek ruského ministerstva zahraničí Sergej Rjabakov zároveň uvedl, že Rusko je připraveno právně potvrdit, že nemá v úmyslu zaútočit na žádnou členskou zemi EU či NATO.

Mluvčí Peskov tak reagoval na zprávu z minulého týdne, ve které agentura Reuters s odvoláním na šest nejmenovaných amerických zpravodajských zdrojů napsala, že Putin od těchto záměrů podle závěrů zpravodajských služeb Spojených států neupustil. Šéfka tajných služeb USA Tulsi Gabbardová zprávu odmítla jako nepravdivou.

Zprávy zpravodajských služeb USA jsou v rozporu s tvrzeními amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho mírových vyjednavačů, podle kterých si Putin přeje konec války na Ukrajině. Nejnovější z amerických zpráv je z konce září, uvedl jeden ze zdrojů. Americké zpravodajství je rovněž v rozporu s tvrzením Putina o tom, že pro Evropu nepředstavuje hrozbu.

Peskov dnes řekl, že Moskva neví, jak důvěryhodné jsou zdroje Reuters, ale že pokud je zpráva agentury přesná, její zdroje se mýlí. „Absolutně to není pravda,“ řekl podle Reuters Peskov o hodnocení amerických zpravodajců.

Americké závěry jsou konzistentní od zahájení ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022, píše Reuters. Z velké části se shodují s názory evropských lídrů a zpravodajských agentur, že Putin touží po celé Ukrajině a územích bývalých států sovětského bloku, včetně členů NATO, uvedly zdroje agentury.

„Zpravodajství vždy mluvilo o tom, že Putin toho chce víc,“ řekl Reuters demokratický kongresman Mike Quigley ze sněmovního výboru pro zpravodajské služby. „Evropané o tom jsou přesvědčení. Poláci jsou o tom naprosto přesvědčení. Pobaltské státy si myslí, že jsou první na řadě,“ dodal Quigley.

Zprávu Reuters v sobotu na sociální síti X popřela šéfka amerických tajných služeb Tulsi Gabbardová. Představitelé zpravodajských služeb podle ní zákonodárce informovali, že Rusko se chce vyhnout širší válce s Evropou a že výkon jeho vojsk na Ukrajině svědčí o tom, že v současné době nemá kapacitu na obsazení „celé Ukrajiny, natož Evropy“. Agenturu Reuters obvinila z šíření lží a propagandy jménem válečných štváčů, kteří podle ní chtějí podkopat Trumpovo mírové úsilí.

Rusko potvrdí, že nemá v plánu zaútočit na zemi EU či NATO

Rusko je připraveno v právně závazném dokumentu potvrdit, že nemá v úmyslu zaútočit na žádnou členskou zemi Evropské unie ani Severoatlantické aliance, uvedl pro ruskou státní agenturu RIA náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Mnozí západní představitelé, včetně řady evropských vlád i šéfa NATO, v poslední době upozorňují na rostoucí militarizaci Ruska a varují, že se Evropa musí připravit na možnost přímého střetu s Moskvou.

„My samozřejmě nemáme v úmyslu napadnout země EU a NATO. Rusko nesleduje žádné expanzivní cíle, které jsou naší zemi připisovány. Jak již uvedl Vladimir Putin, jsme dokonce připraveni to právně zakotvit,“ řekl Rjabkov na mezinárodním diskusním fóru.

Generální tajemník NATO Mark Rutte tento měsíc varoval, že Rusko může být do pěti let připraveno použít proti alianci vojenskou sílu, a její členy vyzval k navýšení výdajů na obranu. Putin následně výzvy, aby se Západ připravil na válku s Ruskem, označil za lži a hysterii.

Začátkem prosince Putin prohlásil, že Rusko nemá v úmyslu válčit s Evropou, ale dodal, že pokud by válku zahájila Evropa, je Rusko připraveno bojovat. Konflikt by podle něj netrval dlouho, pohrozil rovněž. Také před invazí na Ukrajinu z Kremlu opakovaně zněla ujišťování, že Rusko na sousední zemi útočit nehodlá a varování západních rozvědek v tomto smyslu Moskva označila za hysterickou protiruskou kampaň.

Rusko je jedním ze signatářů takzvaného budapešťského memoranda z roku 1994, v němž se zavázalo respektovat územní celistvost Ukrajiny výměnou za to, že se Kyjev po rozpadu Sovětského svazu vzdal arzenálu jaderných zbraní. V roce 2014 pak Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a začalo podporovat proruské separatisty na východě Ukrajiny. V únoru 2022 pak ruská vojska zahájila invazi na Ukrajinu v plném rozsahu.