Americký prezident Donald Trump dnes telefonoval s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a má v plánu se s ním v budoucnu setkat. Trump Lukašenkovi poděkoval za nedávné propuštění 16 vězňů a vyzval ho k propuštění 1300 dalších, informovala agentura Reuters. Lukašenko pozval Trumpa i s rodinou do Minsku a podle něj Trump pozvání přijal.
Dnes, v den uveřejnění tohoto komentáře, tedy v neděli 27. července, přichází další (půl)kulaté výročí, které ale zůstane spíše stranou tuzemské pozornosti, třebaže bychom si ho připomínat měli naopak intenzivně a se vší vážností a zájmem. V tento den před pětatřiceti lety totiž Bělorusko vyhlásilo svrchovanost na Sovětském svazu, byl to počáteční akt jeho odtržení. Po pobaltských zemích, které s tímtéž přišly už na jaře 1990, se tak stalo další evropskou zemí drolící východní říši a usilující o obnovu své krátké meziválečné svébytnosti.
Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko doporučil lidem ve své zemi, aby brambory jedli jednou, nejvýše dvakrát týdně. Zatímco on svůj tip odůvodnil prospěšností pro štíhlou linii, litevská a polská média upozorňují, že může souviset s nedostatkem brambor v Bělorusku. Lukašenko o víkendu navštívil okolí Vaukavysku v Grodněnské oblasti na západě země. Podle serveru Naša Niva ho místní činitelé informovali o tom, že kontrolní orgány zjistily, že v regionu nedostatek brambor není.
Ve věznici ve městě Šklov na východě Běloruska zemřel během odpykávání trestu 61letý podnikatel Valjancin Štermer, odsouzený na pět let za urážku autoritářského vládce země Alexandra Lukašenka, uvedla AP s odvoláním na nevládní organizaci na ochranu lidských práv Vjasna. Štermer je dalším z rostoucího počtu politických vězňů, kteří přišli o život během nelítostného potlačování jakéhokoli odporu v přísně kontrolované zemi, napsala AP. Přesné datum a okolnosti vězňovy smrti nejsou známé.
Slovenský premiér Robert Fico a jeho srbský kolega, prezident Aleksandar Vučić, se dočkali ocenění za svou účast na vojenské přehlídce v Moskvě při příležitosti 80 let od konce druhé světové války. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova jsou oba politici hrdinové, protože nepodlehli tlaku evropských států, aby na přehlídku nejeli. Fica ocenil i běloruský diktátor Aleksandr Lukašenko. Slovenský premiér se setkal i s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Horečka vzácných zemin dorazila už i do Minsku. Běloruský prezident Alexander Lukašenko pověřil jím právě sestavenou novou vládu, aby prozkoumala přítomnost kovů vzácných zemin v Bělorusku, přičemž zdůraznil důležitost rozvoje geologického průzkumu. "Dnes je to téma číslo jedna," řekl dnes Lukašenko podle agentury Belta. Je potřeba podle něj kopat a zkoumat.
Tento týden se náměstek ministra zahraničí USA Christopher Smith a další dva američtí představitelé setkali v Bělorusku s prezidentem Alexandrem Lukašenkem a šéfem běloruské KGB a nabídli Bělorusům dohodu, píše deník New York Times. Podle ní by Lukašenko propustil "mnohé" politické vězně a Spojené státy zmírní sankce na běloruské banky a export draslíku ve snaze odklonit Bělorusko na "jinou oběžnou dráhu".
Lukašenkovy "volby" v Bělorusku byly výsměchem, byly určené k umlčení disentu. Na síti X to uvedl prezident Petr Pavel poté, co si autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko v nedělních volbách zajistil posedmé pět let v čele země. Česko podle Pavla stojí za Bělorusy bojujícími za demokracii a svobodu. Ústřední volební komise podle agentur oznámila, že Lukašenko získal 86,82 procenta hlasů. "Lukašenkovy 'volby' byly výsměchem, byly určené k umlčení disentu," uvedl Pavel.
Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko podle průzkumů u volebních místností získal v nedělních prezidentských volbách 87,6 procenta hlasů a zajistil si tak patrně posedmé pět let v čele země. Informují o tom s odkazem na státní televizi světové agentury. Voleb se podle volební komise zúčastnilo 81,5 procenta z 6,9 milionu oprávněných voličů. Exilová opozice už dříve označila hlasování za podvod, neboť přední kritici režimu jsou uvězněni či uprchli ze země a nezávislá média jsou zakázaná.
Migranti ze třetích zemí, kteří byli dříve přivezeni na bělorusko-polské hranice, jsou zřejmě posíláni do Ruska. Informoval o tom plukovník Andrej Stasiulevič z polské pohraniční stráže. Přesun migrantů může být součástí strategie běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, který se snaží udržet stabilitu v zemi před nadcházejícími prezidentskými volbami.
Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko omilostnil dalších dvacet vězňů odsouzených za to, co běloruské úřady nazývají extremismem. Informovala o tom běloruská státní tisková agentura Belta, podle níž je v této skupině 14 lidí s chronickými chorobami. Jména agentura neuvádí, propouštěné nejmenuje ani běloruský nezávislý server Naša Niva, který ale píše o propuštěných politických vězních. Jde již o osmou vlnu milostí převážně politickým vězňům v Bělorusku v tomto roce.
Vůdci Ruska a Běloruska Vladimir Putin a Alexandr Lukašenko v pátek v Minsku podepsali dohodu o bezpečnostních zárukách. Lukašenko při této příležitosti požádal svého ruského spojence, aby v Bělorusku rozmístil rakety Orešnik. Tyto střely budou zařazeny do výzbroje ozbrojených sil Ruska a Běloruska souběžně, odvětil Putin podle ruských tiskových agentur.
Ve věku 22 let zemřel v běloruské trestanecké kolonii ruský občan Dmitrij Šletgauer, považovaný za politického vězně. O jeho smrti informovala v pátek lidskoprávní organizace Vjasna. Šletgauer byl nedávno převezen do trestanecké kolonie v Mogilevě na východě Běloruska, kde podle organizace strávil jen velmi krátkou dobu před svou smrtí.
Prezident Běloruska Alexandr Lukašenko se bojí, že po mírových jednáních o Ukrajině přijde Bělorusko o polovinu svého území, a proto trvá na účasti Minsku v budoucích mírových rozhovorech mezi Kyjevem a Moskvou, ke kterým dříve nebo později musí dojít. Prohlášení Lukašenka zveřejnil tento týden jemu blízký kanál Telegram Pul Pervogo, uvedl například ukrajinský server Dialog.
Pokud Polsko vstoupí na Ukrajinu, Bělorusko Ukrajince podpoří. Řekl to dnes podle běloruské agentury Belta běloruský prezident Alexandr Lukašenko v rozhovoru s obyvateli zemědělského města Parochonsk. Za svůj hlavní úkol označil zabránit zatažení Běloruska do války. Podle Lukašenka má také Varšava na Ukrajině své zájmy. A tomu odpovídá i postoj polských elit k Ukrajině. Hlavním kamenem úrazu mezi zeměmi je nyní volyňský masakr.
Na konci srpna oslavil běloruský prezident Alexandr Lukašenko sedmdesáté narozeniny. Jsou to jeho druhé letošní významné kulatiny, protože už 20. července jsme si připomněli třicet let od oslavencova nástupu „na trůn“. Ten se v českých médiích o prázdninách jakžtakž připomínal, ale ony narozeniny zůstaly začátkem školního roku spíše přehlédnuty. Ne že by sedmdesátiny v současnosti byly kdovíjaký funerální věk, ostatně Lukašenkův ruský soudruh Vladimir Putin je o dva roky starší. Ale přece jen: završený sedmý křížek v kombinaci s probíhající válkou na Ukrajině a utažením běloruského opasku.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko tvrdí, že je pod drtivým tlakem Západu, aby se "vykašlal na Rusko" a Bělorusko vstoupilo do války na straně Ukrajiny. Prezident o tom mluvil dnes na Republikové pedagogické radě, kde mimo jiné prohlásil, že Minsk si musí udržet nezávislost a suverenitu a každý o tom musí přemýšlet. "A vše začíná u nás, učitelů," zdůraznil Lukašenko. Text jeho projevu zveřejnil web běloruského prezidenta.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko dnes v rozhovoru pro ruskou televizi Rossija 1 uvedl, že již připravuje občany na svůj odchod z postu hlavy státu, protože „nikdo není věčný“. "Všichni si myslí toto: 30 let je dlouhá doba, je to šílené, několik lidí pracuje 30 let (jako prezident). A lidé si zvykli: tady je on a nikdo jiný. To je špatně," prohlásil Lukašenko, kterého cituje mimo jiné ruská Lenta. Běloruský prezident řekl, že taková příprava je nezbytná.
Ukrajina rozmístila na své straně hranice s Běloruskem více než 120.000 vojáků a Bělorusko v reakci na to vyslalo k celé své hranici s Ukrajinou vojenské formace. Oznámil to dnes běloruský vůdce Alexandr Lukašenko. Lukašenko je spojencem ruského prezidenta Vladimira Putina a mimo jiné Rusku poskytl běloruské území pro invazi na Ukrajinu. Lukašenko dnes uvedl, že bělorusko-ukrajinská hranice je zaminovaná "jako nikdy předtím" a že ukrajinské jednotky utrpí obrovské ztráty, pokud se ji pokusí překročit.
Ruský prezident Vladimir Putin v pátek jednal se svým běloruským protějškem Alexandrem Lukašenkem. Hlavním předmětem jednání byla společná taktická cvičení s jadernými zbraněmi, bezpečnost a také potenciální obnovení mírových rozhovorů s Ukrajinou, které je dle Putinových slov třeba. Mírová jednání ale podle ruského prezidenta musí být vedena s legitimním vedením Ukrajiny, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však prý podle názoru Moskvy už legitimitu nemá.
Polsko začíná se stavbou bunkrů a opevnění po celé východní hranici. Oznámil to v sobotu na běloruské hranici polský premiér Donald Tusk. Informuje o tom server DoRzeczy. Vláda podle premiéra zahájila práce na posílení východních hranic země kvůli „nátlaku Lukašenkova režimu“ a „rostoucí hrozbě vyplývající z rusko-ukrajinské války“.
Běloruský diktátor Alexander Lukašenko varoval před eskalací konfliktu na Ukrajině. Podle něj nedávné kroky Západu mohou vést k „jaderné apokalypse“. Zároveň oznámil, že nařídil přesun několika vojenských brigád z východu na západ země blíže k ukrajinským a polským hranicím. Reaguje tak podle svých slov na nedávno schválený balík americké pomoci a nedávno zveřejněné informace, že Spojené státy poskytují Ukrajině i rakety s dlouhým doletem.
Na ukrajinské frontové linii nastala patová situace, jsou proto příhodné podmínky pro zahájení mírových rozhovorů, uvedl dnes podle agentury TASS běloruský vůdce Alexandr Lukašenko. Moskva ani Kyjev s jednáním o míru nesouhlasí. Lukašenko také uvedl, že riziko ozbrojených incidentů na bělorusko-ukrajinské hranici je stále vysoké.
Z Ruska se ozývají podezření či obvinění ze zapojení Ukrajiny do teroristického útoku v Moskvě. Jsou založená na tom, že došlo údajně k dopadení pachatelů v blízkosti ukrajinských hranic. Nejen kritici Kremlu však zpochybňují oficiální ruskou verzi příběhu. Nepřímo tak učinil i Putinův spojenec, běloruský vůdce Alexandr Lukašenko. Podle státní agentury Belta se Lukašenko pochlubil tím, že až zavedená bezpečnostní opatření v reakci na útok donutila teroristy zamířit na Ukrajinu.
Bělorusku se konají parlamentní volby a místní volby, první od potlačení rozsáhlých protestů v roce 2020. Hlasování se odehrává pod tuhou kontrolou a má upevnit moc autoritářského vládce Alexendra Lukašenka bez ohledu na výzvy opozice k bojkotu „nesmyslné frašky“, uvedla agentura AP. Volební účast již dosáhla 43,64 procent, ohlásil předseda ústřední volební komise Ihar Karpenka na tiskové konferenci s tím, že ve dvou oblastech již odhlasovala více než polovina z oprávněných voličů.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko podepsal novelu zákona o prezidentovi, která upravuje práva bývalé hlavy státu a její rodiny, oznámila ve čtrvtek média s odvoláním na komuniké prezidentské kanceláře. Podle novely, kterou parlament přijal minulý měsíc a která reaguje na dříve schválené změny v ústavě, se bývalý prezident a jeho rodina těší doživotní imunitě a ochraně a právu používat státní nemovitosti.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko podepsal dříve přijatý zákon o pozastavení platnosti smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (CFE) vůči Česku a Polsku. Oznámila to dnes ruská státní agentura TASS s odvoláním na běloruský úřední web. Vůči jiným státům bude Bělorusko své smluvní závazky dál plnit, dodal TASS a připomněl, že Rusko od zmíněné odzbrojovací dohody odstoupilo.
Ukrajina by měla zastavit protiofenzivu a vrátit se k diplomatickým jednáním s Ruskem, jinak jí hrozí zánik, prohlásil ve čtvrtek běloruský lídr Alexandr Lukašenko. Řekl to v rozhovoru, který zveřejnila ukrajinská novinářka Diana Pančenková, spojovaná s proruskou propagandou. V případě agrese vůči Bělorusku nebude Minsk váhat s použitím jaderných zbraní, uvedl také běloruský lídr.
Je reálně možné, že Kreml už finančně nepodporuje ruskou soukromou žoldnéřskou Wagnerovu skupinu. Informovalo o tom dnes britské ministerstvo obrany v pravidelné ranní zprávě vycházející ze zpravodajských informací. Skupina podle ministerstva kvůli finančnímu tlaku pravděpodobně směřuje k redukci počtu členů a přenastavení, hlavně kvůli snaze ušetřit na platech svých příslušníků.
Polský ministr obrany Mariusz Błaszczak oznámil vyslání dalších sil k hranici s Běloruskem. Do východopolského regionu Podlesí se mají nově přesunout části dvou mechanizovaných brigád. Jedná se o další z kroků mající za cíl zajištění východní hranice země, ke kterým polská vláda přistoupila poté, co Jevgenij Prigožin oznámil přesun své soukromé vojenské organizace Wagner do Běloruska. Západní zpravodajci však zatím nevidí žádné známky, že by se wagnerovci skutečně do Běloruska hromadně přesouvali.
